Ministr školství Mikuláš Bek pro Českou televizi uvedl, že propouštět by se měli hlavně nepedagogičtí pracovníci, například školníci či kuchařky.
„Je na místě přemýšlet o redukci počtu míst, která jsou financována ze státního rozpočtu v těch obslužných profesích ve školství, kde je na rozhodnutí zřizovatelů, zda budou ta místa dofinancovávat,“ uvedl Bek.
Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok počítá s 251 tisíci školskými pracovníky, v roce 2022 přitom ve školství pracovalo přes 285 tisíc lidí. Počet pracovních míst by tak klesl o zhruba 34 tisíc. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) má zároveň oproti loňskému roku dostat o 11,6 miliard korun méně.
S možnými škrty ale nesouhlasí ředitelé škol ani starostové obcí.
Kdo bude dětem vařit?
„Když zruší financování těchto míst (nepedagogických pracovníků, pozn. red.), kdo bude ve školách vařit a uklízet? Už tak, byť jsme spádovou školou, tak jsme na hraně,“ kritizoval starosta jihomoravských Oslavan Vít Aldorf.
Rozpočet na rok 2024Ministerstvo financí v pátek zveřejnilo návrh státního rozpočtu pro příští rok, který podle pravidel musí do konce srpna poslat na vládu. Počítá se schodkem 252 miliard korun, což je výrazně více než 235 miliard uváděných v první verzi v červnu. Rozpočtové příjmy by podle návrhu MF měly být 1,921 bilionu Kč, meziročně klesnou o 0,3 procenta. Výdaje se sníží o 2,2 procenta na 2,173 bilionu Kč. |
Ministr školství nemá podle Aldorfa představu o tom, jak základní školy fungují. „Dnes je problém sehnat kuchařku do školní jídelní nebo uklízečku, protože za peníze, které lidé dostanou, to nikdo dělat nechce. Jediná věc, která je na těchto pozicích drží, je, že jde o místní patrioty, kteří nehodlají nikam dojíždět. Ale za ty peníze už by to dneska nikdo nedělal,“ popsal situaci Aldorf.
S tím, že situace není ideální, souhlasí i ředitel ZŠ Šlapanice Ivan Hostaša. „Máme stav naplněný, nicméně to vnímáme tak, že bychom těch zaměstnanců potřebovali víc,“ uvedl pro iDNES.cz.
Škrty v rozpočtu odmítá také prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Podle něj popírají tvrzení vlády o tom, že školství je prioritou.
„Doufám, že v rámci jednání se situace výrazně zlepší, protože zkrouhnout tímto způsobem rozpočet školství jde zcela proti smyslu všech předchozích prohlášení o tom, jak je školství prioritou,“ řekl Zajíc.
Je školství oblastí, na které by vláda měla šetřit?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00středa 13. září 2023. Anketa je uzavřena.
Zřízení nepedagogických pozic z rozpočtu obcí navíc nebude podle Zajíce jednoduché. „Obzvlášť u malých obcí nedávají jejich vlastní náklady, které mají na provoz, příliš velký prostor k tomu, aby platily ještě další zaměstnance,“ dodal Zajíc.
Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi návrh označil za nesmyslný. „Podle mě je ve státním rozpočtu úplně náhodné číslo. To, co tam je, vůbec nedává smysl. Něco takového může navrhnout jen naprostý diletant,“ kritizoval.
„Roste počet žáků, ve školách bude potřeba víc personálu. Kdyby byl ten počet stejný jako letos, tak bych se nerozčiloval. Dát tam ale o 34 tisíc lidí míň, to je totální úlet,“ dodal.
Ke škrtům dojít nemusí, couvá Bek
Podle ministerstva školství jde jen o návrh, který není konečný, a vyjednávání budou nadále pokračovat. Uvedlo, že současný návrh ministerstva financí zohledňuje již část požadavků MŠMT. Přestože jsou v návrhu naplánované škrty, platy učitelů by naopak měly růst.
„V dalších týdnech povedeme ve vládě další intenzivní diskusi a budeme hledat řešení, které umožní zajistit potřeby školství. V této chvíli je jisté, že platy učitelů porostou a neklesnou výdaje státního rozpočtu na výzkum ani na vysoké školy. Vzhledem k rozběhu nového Operačního programu Jan Ámos Komenský naopak určitě porostou. Co se týká snižování počtu zaměstnanců, je v tuto chvíli ještě předčasné cokoliv komentovat,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová.
O návrhu rozpočtu a růstu učitelských platů jednala v úterý také školská tripartita. Ministr školství Mikuláš Bek na jednání podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka mimo jiné uvedl, že by hrozba nižšího rozpočtu i nedostatku pracovníků mohla být zažehnána.
„Pan ministr nám znovu představil, jak chce vyjednávat, a vyjednává o tom, aby ta kapitola neměla takové škrty. Víceméně že má příslib od koaličních partnerů, že k těm škrtům by nemělo dojít,“ řekl Dobšík po jednání.
Kromě snížení počtu pracovních míst se jednalo i o možném navyšování platů učitelů. „Otázka další je, kolik by případně bylo to navýšení pro učitele, kteří jsou prioritou z priority, a jak se přiblížit k těm 130 procentům. Ta částka, kdybychom vycházeli z původního návrhu, by se blížila řádově k 30 miliardám, což asi není reálné. Odvíjí se to objemově od těch 3 000 na hlavu pro příští rok,“ uvedl Dobšík.
