Nejpalčivějším problémem ředitelů škol je byrokracie a administrativa. „Podle našeho průzkumu mezi 500 řediteli škol považuje přes 95 procent z nich právě byrokracii a administrativu za problém. Vlastně nikdo neodpověděl, že by to problém nebyl. Ředitelé si stěžují, že se ze škol stávají úřady a oni sami se nemohou věnovat odborné činnosti,“ uvedl ředitel GTS Alive Radek Schich.
Ředitel nově vznikající svazkové školy LOŠBATES Václav Trojan přiblížil problémy ředitelů. „V obci není důležitější místo pro její budoucnost, než právě škola. Ředitelé nepotřebují další metodiky, nepotřebují další neodborníky v rámci projektů, kteří jim budou říkat, jak to mají dělat. Nepotřebují systémovou nejistotu. Naopak potřebují kvalitní přípravu, odborné zajištění nezbytných vstupů a také čas na sebe a svůj život,“ zastává se svých kolegů.
„Chybí nám provázející ředitelé pro začínající ředitele. Bohužel to zatím není řešené systémově. Ředitel je nejosamělejší člověk ve škole a potřebuje odbornou podporu,“ doplnil Trojan.
Martina Běťáková z ministerstva školství na konferenci Alive forum 2024 uvedla, že typický ředitel školy musí zastat práci celého představenstva a ještě něco navíc. Musí mimo jiné fungovat jako finanční, provozní i personální ředitel, stavební a IT technik či právní specialista.
Základní systémovou chybou podle ní je, že čeští ředitelé jsou vedle vedení školy i jejím statutárním zástupcem. Právě z toho vyplývá většina administrativních povinností, kterými se musí zabývat.
Ředitelé by podle ní neměli sedět a vyplňovat výkazy, na to jsou pro stát moc drazí. Měli by část těchto úkonů přenést na zřizovatele. „Za posledních dvacet let máme zkušenosti s tím, že když se konečně povede zrušit jeden papír, přijdou tři další. Není to samozřejmě jen problém školství, ale třeba i zdravotnictví. Administrativu nedokážeme zrušit,“ popsala.
Také může pomoci spojování škol a s tím spojená profesionalizace nepedagogické agendy. „Směřujeme ke společným ředitelstvím. Je to cesta, která je z mého pohledu nevyhnutelná. Pokud chceme zachovat kredit pedagogů a odpovídající odměny, tak musíme ve školství tyto změny dělat. Ředitelům se myšlenka slučování pod zaštiťující organizaci často nelíbí, bojí se, že přijdou o peníze, ale to není ten případ. Snažme se prosím vidět ve svazkových školách a společných ředitelstvích příležitost,“ vyzývá ředitele středočeský radní pro vzdělávání a sport Milan Vácha.
Ředitelé podle Váchy dělají spoustu věcí, které vůbec dělat nemají. „Zabývají se neproduktivní činností, nemají čas na hospitace, na vedení pedagogů, na jejich další vzdělávání. Školy a ředitelé ale nejsou schopni projít změnou bez vnějšího zásahu,“ dodal.
S převedením části zodpovědnosti na zřizovatele souhlasí například starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada, který to takto praktikuje ve své obci. Ředitelka tamní základní školy podle něj nikdy nemusela vyhlašovat výběrové řízení, všechny větší opravy řeší obec jako zřizovatel.
Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) ze školského výboru Sněmovny ale upozorňuje na to, že takový přístup ke školství nemají zdaleka všichni zastupitelé. „Vláda nemá jak řídit vzdělávání, jen pomocí peněz. Ano, chtějme po vládě, ať se o školství stará, ale hlavní jsou zřizovatelé,“ míní.
„Máme v podstatě čtrnáct samostatných vzdělávacích systémů a je pravda, že mnohdy se školstvím zabývají lidé, na které to prostě zbude a pak rozhodují o věcech, kterým vůbec nerozumí. Na úrovni krajů to není až tak častý problém, ale máme tu obce a tam radní skutečně často neví, co dělají. Školství nemá být priorita jen na vládní úrovni, ale pro celou společnost. A bohužel to tak není, školství není prioritou ani pro rodiče,“ upozornila také Zajíčková.
Zajíčková také zmínila, že zatím neexistuje legislativní podpora pro elektronizaci dat a digitalizaci ve vzdělávání, což by administrativu výrazně snížilo. To by měl ovšem změnit nový zákon o registrech ve vzdělávání, který čerstvě vznikl na ministerstvu školství a nyní prochází meziresortním řízením.
Zákon by měl centralizovat data o žácích, studentech a pedagogických pracovnících. Ředitelé tak nebudou muset opakovaně zadávat stejná data do různých dotazníků a dokumentů, vyhnou se ručnímu ověřování informací, bude možné vydávat elektronická potvrzení o studiu a podobně.
