Že je potřeba systému pomoci, si uvědomují všechny strany, které vyjednávají o vládě. Jenže „recepty“ ANO, SPD i Motoristů se až dosud výrazně lišily. Posledně jmenovaní dokonce ze svého návrhu udělali podmínku pro podporu jakékoli vládě.
Jak zjistila redakce iDNES.cz, nakonec spor o podobu inkluze, tedy společného vzdělávání všech dětí v běžných třídách, zřejmě nebude tak vyostřený. Rozdíly se už výrazně stírají. Školy doufají v účinnou pomoc.
Vítězné hnutí ANO chce podobu společného vzdělávání dětí s nejrůznějšími potřebami upravit. A to tak, aby z něj měly prospěch nejen všechny děti, ale i učitelé, a aby další profese ve školách obsadili profesionálové, kteří dostanou odpovídající plat.
Ještě před volbami to vypadalo, že SPD a Motoristé mají mnohem radikálnější postoje. Inkluzi v Česku chtěli úplně zrušit.
„To by prostě nešlo. Pokud bychom přišli o všechny asistenty, psychology a další podpůrné pozice, opravdu nevím, co bychom si počali,“ děsí se Luboš Zajíc, šéf Asociace ředitelů základních škol.
Nakonec to však nemusí být tak horké téma, jak se ještě před volebním víkendem zdálo.
Motoristé si dokonce napsali do volebního programu, že příští vládu nepodpoří, pokud se nezaváže k „okamžitému ukončení projektu inkluze“.
„Pro pana Macinku (předsedu Motoristů, který vede jednání) je inkluze červená čára. Jsem přesvědčený, že zajistí, aby to bylo v programovém prohlášení vlády, i když nebudeme mít ministerstvo školství,“ tvrdí i teď Miroslav Krejčí, kandidát SPD na šéfa resortu školství.
Nenecháme děti bez pomoci
Jenže tím veškerá vymezující se prohlášení končí. Krejčí pro iDNES.cz řekl, že Motoristé například ze škol nechtějí „vyhodit“ asistenty pedagoga a děti nechat bez pomoci.
„Nemáme nic proti tomu, aby dítě na vozíčku nebo ze sociálně slabé rodiny bylo v normální třídě. Nechceme rozbíjet obecný pojem inkluze. My chceme zrušit ten projekt, jak je uchopen v Česku, protože nedává smysl,“ prohlásil Krejčí.
Podle něj jde o to, aby „děti běžné a talentované nebyly bity v tom, kolik se toho naučí, kvůli tomu, že jsou ve třídě děti se speciálními potřebami“. Krejčí říká, že se toho dá docílit více cestami a nyní jsou k diskusi. Zmiňuje zejména vytvoření speciálních tříd, v nichž by děti dostávaly cílenou péči.
„Přesně takhle jsem to před volbami napsal na sociální sítě já sám,“ glosoval otočku Motoristů Robert Plaga, pravděpodobný příští ministr školství za hnutí ANO.
Místopředseda hnutí Karel Havlíček dlouhodobě ujišťuje, že resort školství s Plagou v čele ANO ve vyjednáváních neobětuje.
Bude to něco stát
„Zdaleka ne všechny děti s podpůrnými opatřeními do speciálních škol patří. Navíc v nich nejsou kapacity ani pro děti, které by tam dle doporučení poraden měly být. Shodneme se, že české pojetí inkluze většinou nefunguje a není ku prospěchu žáka,“ míní Plaga.
Ale řešením není ani zrušit asistenty a dát děti z běžných tříd pryč. „To není proveditelné. A rovnou říkám, bude to něco stát, abychom to mohli udělat dobře. A taky to nepůjde hned,“ upozorňuje Plaga.
Plaga chce mít silné nejen speciální školy, ale i ty běžné. A na nich mít dostatek sociálních pedagogů, psychologů i asistentů. Ti jsou už ukotveni v zákoně, který vznikl pod dosluhujícím ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Jenže v rozpočtu na jejich platy chybí peníze. Navíc tyto profese musí nejdříve vysoké školy „vyrobit“, tedy lidé se musí na obory hlásit, dostat se, vystudovat a teprve pak, zhruba po pěti či šesti letech mohou nastoupit. Také asistenti musí mít podle Plagy lepší vzdělání než kurzy, které je na práci s dětmi s nejrůznějšími nároky ne vždy dobře připraví.
Pak je ještě potřeba posílit poradny, aby na vyšetření mohlo dítě přijít co nejdříve.
Měla by se inkluze ve školách zrušit?
Také SPD chtěla vyhlásit „stopku plošné inkluzi“. Jenže i u nich je „nějaký prostor pro manévrování“.
Připouští to Zdeněk Kettner, končící poslanec, který v SPD školství řeší. „Skutečně nejsme takoví populisti, abychom řekli, že od zítřka není inkluze. Změny budou dobíhat roky,“ naráží na Motoristy Kettner. S ANO si SPD notuje v posílení pravomocí ředitelů, aby mohli říct, jestli dítě s konkrétními problémy budou schopni dobře vzdělávat. Souzní i v tom, kdo by měl mířit do speciálních škol a tříd.
„I dítě s lehkou formou autismu může dobře fungovat ve třídě s asistentem, stejně jako děti neslyšící či tělesně postižené jsou v běžných třídách dávno a funguje to,“ dodává Kettner.
Nejen učit, ale i opečovat
Podle ředitelů škol je takové sbližování názorů a vize změn pod taktovkou ANO dobrou zprávou. Zvlášť, pokud budoucí vláda dodrží alespoň část slibů o navyšování peněz do školství. Nejen proto, aby si třeba učitelé přilepšili. Ale aby na školách byl dostatek lidí, kteří práci učitelům s dětmi usnadňují – od psychologů po asistenty.
„Třeba děti s poruchami učení či koncentrace mají dnes podporu a těží z toho, že v běžné třídě mohou být. Ty určitě nepatří na speciální školu. Máme od poraden návod, jak s nimi pracovat. A pokud je ve třídě asistent, může všem dětem výrazně pomoci, ne pouze jednotlivcům. Navíc pokud práci asistenta umí učitel využít, profituje z toho i on,“ zmiňuje Jana Servusová, ředitelka Základní školy v Bystřici ve středních Čechách.
Podle ní je „jen“ potřeba najít na pozice lidi. „Naše služba už zdaleka není jenom vzdělávací, ale očekává se od nás, že děti celkově opečujeme a budeme respektovat jejich potřeby. Neumím si představit, že by to tak nebylo. Žijeme v inkluzivní společnosti, takže prostě nemůžeme mít neinkluzivní vzdělávání. S lidmi s různým tělesným i mentálním postižením, s příslušníky menšin třeba s odlišným jazykem a dalšími se budeme setkávat celý život. Jediné, co na školách potřebujeme, je lepší systém a víc peněz,“ shrnuje Servusová.
