Nová příručka má učitelům a učitelkám pomoci odhalit ve třídě nadaného žáka. Radí také, jak s ním pracovat. Ani jedno se školám nedaří.
PRAHA Dítě ve třídě neposlouchá výklad? Je zvídavé? Má širokou slovní zásobu? Polemizuje s učiteli při trestání žáků? Má silně vyhraněné zájmy? Nebo se rádo zapojuje do hádek a diskusí? Pokud by učitel u těchto otázek odpověděl kladně, pak má pravděpodobně co do činění s nadaným žákem.
Právě tak pomáhá nová příručka Výzkumného ústavu pedagogickému (VÚP) s názvem „Vyhledáváme rozumově nadané žáky“ učitelům a učitelkám s nadanými dětmi. Na všechny základní a střední školy putovala v prosinci.
„Pro vznik příručky jsme se rozhodli z mnoha důvodů. Například kvůli školám, které se cíleně podpoře nadaných věnují, ale chybí jim pedagogické nástroje pro rozpoznání takových žáků,“ vysvětlila Simona Šedá z výzkumného ústavu, která na vzniku příručky spolupracovala.
To ale není hlavní důvod. Podle šetření České školní inspekce totiž většina škol neumí poznat, jestli je ve třídě nadaný žák. Učitelé často signály, které dítě vysílá, tedy třeba to, že se nudí, berou spíš jako projev zlobení. Právě nový materiál by měl učitelům pomoci nadané žáky nejprve v kolektivu dětí vůbec odhalit a pak s nimi také pracovat.
Odborníci přitom upozorňují na to, že věnovat se nadaným dětem ve školách je velmi důležité. „Když je dítě hodně napřed před spolužáky, nudí se. Pak ale získává nezdravé návyky, což je horší, než když se mu nedostane super péče,“ říká Václav Fořtík z Centra nadání, který na příručce také pracoval. Aby mohl učitel nadané dítě v kolektivu vůbec identifikovat, má žáky nejprve bedlivě pozorovat. V kontextu kolektivu, výuky, jak aktivně se zapojuje do rozebírání tématu. I to, že se nezapojuje, ale může něco znamenat. Třeba to, že ho látka nezaujala, protože mu nic nového učitel neřekl.
„Při pozorování žáka by měli spolupracovat i ostatní učitelé, speciální pedagogové či vychovatel v družině. Ti ho mohou sledovat i v jiných situacích, než je vyučování,“ zní rada odborníků. A pak přicházejí na řadu již zmiňované otázky.
Příručka navíc upozorňuje, že intelektové charakteristiky a projevy nemusí vždy odpovídat aktuálním školním výsledkům žáka. Naopak s nimi bývají v rozporu. „Je třeba vědět, že mnohdy se oblast mimořádných výkonů žáka nepřekrývá s obsahem a formou školního vzdělávání,“ upozorňují experti.
Pokud má již učitel vytipovaného žáka, může se na něj víc zaměřit. Třeba pomocí didaktických testů, dotazníků a inspirativních úloh. Například aby dítě v číselné řadě nahradilo otazník správnou číslicí nebo aby ze zadaného slova (např. TEPLICE) přeskupením písmen vytvořilo podstatné jméno (PETLICE).
„Na základě zjištěných údajů může učitel po dohodě s rodiči doporučit vyšetření žáka v poradenském zařízení, které mimořádné nadání buď potvrdí, či vyvrátí,“ vysvětluje Simona Šedá další práci školy s výsledky, které učitel o žákovi zjistí. Podle jejích slov je o materiál mezi školami velký zájem.
***
„Když je dítě hodně napřed před spolužáky, nudí se. Pak ale získává nezdravé návyky.“
Učitelé mají nyní k dispozici novou příručku, určenou pro základní i střední školy, která jim radí, jak ve třídě vyhledávat mimořádně nadané děti.
Příručka popisuje, čeho si mají učitelé ve třídě všímat a jak na chování nadaných dětí reagovat. Učitelé v ní mají k dispozici i názorné úlohy, které jim k odhalení takovýchto žáků pomohou.
Podle oficiálních statistik jsou v české populaci tři až čtyři procenta mimořádně nadaných dětí. Odborníci však říkají, že ne všechny talentované děti jsou rozpoznány.
Česká školní inspekce v loňském roce zjistila, že pouze 43 procent škol dokáže mimořádný talent u dětí rozpoznat.
Existenci nadaných dětí řeší poprvé školský zákon z roku 2005. Podle toho mohou tyto děti získávat individuální vzdělávací plány či přeskakovat předměty nebo ročníky ve školách. Školy také mohou zakládat speciální „nadané“ třídy. Od loňského roku mohou jít k zápisům do prvních tříd i pětileté nadané děti.
