ZLÍN Plán by byl. Stavba roky diskutované plavební komory v Bělově u Otrokovic dostala takovou podobu, že ji postupně odkývávají experti na životní prostředí. Je klíčem k propojení Baťova kanálu s turistickým magnetem Hané – městem Kroměříží.
Ředitelství vodních cest oznámilo, že by chtělo stavbu za 182 milionů korun zahájit v roce 2012. Jenomže nemá jisté peníze, zaplatit budování komory by měl Státní fond dopravní infrastruktury. Ale ten čekají rozsáhlé škrty, byť hlavně v jeho silniční a železniční části – na úpravy plavebních tras by letos podle plánu mělo jít něco přes dvě procenta jeho investičních výdajů. Vregionu s takovými škrty nepočítají. Po vybudování jezu by se lidé, kteří si půjčují lodě, mohli dostat téměř až ke slavným kroměřížským zahradám. „V praxi by to znamenalo, že délka pobytu třeba pro ty, kdo si na kanále pronajmou loď, se prodlouží na týden – na takovou pěknou dovolenou,“ poznamenala ředitelka Centrály cestovního ruchu východní Moravy Dana Daňová. Podle ní by se tak kanál stal nejvýznamnější nabídkou této části Moravy a ekonomickým přínosem.
Ministerstvo dopravy je zatím tajemné – nezveřejnilo ani seznam škrtů pro letošek, takže rok 2012 je příliš vzdálený. Majitelé lodí na Baťově kanále jsou ale skeptičtí. Že se skutečně začne stavět, tomu příliš nevěří. „To říkají každý rok, ale pořád se nic neděje,“ poznamenal například Zdeněk Klečka z občanského sdružení Lodě a hausbóty ze Starého Města.
Výstavbu plavební komory v Bělově u Otrokovic doprovázejí prý především problémy se soukromými vlastníky pozemků při výkupu, ale za zdržení mohou i ekologové se svými požadavky. „Jinak v principu bychom jako dopravci komoru samozřejmě uvítali, nové možnosti by určitě přilákaly další turisty,“ míní Klečka. Obdobně smýšlí také Jan Šulc ze sdružení Moravská lodní doprava. „Kdo by nechtěl plavební komoru v Bělově. Možnost doplout až do Kroměříže by mnozí ocenili. Ale je to nereálné,“ obává se Šulc.
Nedůvěra dopravců plyne prý hlavně ze zkušeností. Základní kámen komory v Rohatci už údajně poklepal před několika lety nejeden pohlavár, stavět se ale stále nezačalo. Také v tomto případě podle nich vybudování brzdí hlavně spory o pozemky, včetně jednání se Slováky. „To, že se nestaví v Rohatci, mně ale tak nevadí. Bojím se, že dokončení této komory by mohlo znamenat expanzi motorových člunů a ve výsledku zákaz lodní dopravy pro nás všechny,“ podotkl Šulc.
***
BAŤŮV KANÁL A SOUSEDNÍ VODNÍ CESTY
* Základ vodní cesty tvoří samotný Baťův kanál – ten byl dokončen v roce 1938 a měří více než 53 kilometrů, z toho necelá polovina vede plavebními kanály budovanými zároveň jako závlahové. Firma Baťa tak spojila Rohatec a Hodonín, přičemž po vodě dopravovala především uhlí z okolí Rohatce. Náklady na stavbu nesla z většiny Moravskoslezská země, čtvrtinu hradila firma Baťa.
* Nákladní plavba na kanále ustala v roce 1961, po roce 1989 však začaly opravy plavebních komor, čištění kanálu a jejich propojování, a to zejména pro turistickou dopravu. Tak funguje i nyní, kdy se po kanále lze svézt některou z osobních lodí nebo si pronajmout hausbót k delšímu pobytu. Některé části staveb u kanálu jsou památkově chráněné, atraktivní je i tím, že podél něj vede cyklostezka.
* Další rozvoj kanálu počítá s jeho prodloužením od Rohatce k Hodonínu a ke Skalici, čímž by se délka vodní cesty prodloužila asi na 60 kilometrů. Baťův kanál by se tak dostal až ke slovenským hranicím a připadalo by v úvahu mezinárodní turistické využití. Druhým směrem by se měl úpravou jezu v Bělově kanál napojit až do Kroměříže, kam sahá šestnáctikilometrové vzdutí jezu.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
