Je to kniha napsaná z lásky k Česku, kde autor působil jako manažer. A jako dílo lásky má typické půvaby, ale také nešvary tohoto žánru: je láskyplně zaujatá, ale často nepřesná, nebo dokonce chybná. Nepřesnosti přitom adresát knihy - Rakušan - pravděpodobně nepozná. Tím spíš měly být odstraněny péčí redaktora. Bez ní vznikl kočkopes - trochu učebnice dějepisu (ovšem s chybami typu „v roce 1900 byla Vídeň největší české město“, „Čech Jozef Gabčík“, „poslední hromadná akce na Strahově byl sokolský slet v roce 1955“), trochu úvod do studia češtiny (kde se objevuje i jakási „moravština“), trochu zeměpis a navrch pár historek propojujících oba národy.
E. M. Posch tvrdí, že informace čerpal ponejvíce z českých zdrojů a českého internetu. Škoda že si je neověřil. O pražských Vinohradech například tvrdí, že už tam dávno žádný vinohrad není (je paradoxní, že v kapitole „Žádný heuriger na Vinohradech“ mu unikla existence Grébovky s jejím viničním pavilonem, kde se podávají speciality právě a la vídeňský heuriger).
` O růžovém tanku rozpřádá na ploše celé jedné kapitoly příběh, který je zcela mylný. Tvrdí, že tank byl přemalován neznámými autory „jedné letní noci roku 1989“ coby odvážný akt odporu proti režimu. Pěkná historka, která ale nemá se skutečností nic společného. Autor růžového tanku David Černý (přemaloval ho na jaře 1991) tak v Rakousku přijde o slávu... Kniha si však zaslouží i pochvalu. Za to, že vůbec vznikla. Pokud je neodradí množství nepřesností, mohou se z ní i Češi o sobě dozvědět ledacos zajímavého. Naše sebevědomí možná příjemně polechtá, že zakladatel slavné automobilky Ferdinand Porsche se narodil u Jablonce n. Nisou, Rakušané měli devět let českého prezidenta (Franze Jonase v letech 1965-1974) nebo že předchůdcem mayovek byly knížky o Americe od rodáka z Popic u Znojma Karla Postla alias Charlese Sealsfielda.
Celkem si ale kniha bude asi jen těžko hledat čtenáře - alespoň mezi mladými lidmi, pro něž je v ní příliš mnoho suchopárné historie, kterou si lze lépe načíst jinde. Možná by autor udělal líp, kdyby čtenářům sdělil víc historek ze svého života v Česku. Ty totiž obvykle odhalí kulturní příbuznost i rozdíly lépe než snaha o výklad dějin, v níž autor bohužel utopil velkou šanci přiblížit Rakušanům jejich sousedy.
***
LITERATURA FAKTU ČESKY NEVYŠLO Als Öst’reich noch bei Böhmen war Erich M. Posch Vydalo nakladatelství Vitalis, Praha 2009. 232 strany.
