ANALÝZA
PRAHA Katastrofa, šok, ostuda, pohaslá naděje a černý okamžik pro český fotbal. Výčet přirovnání, která se vyrojila po vyřazení Slavie z předkola Ligy mistrů, je zdánlivě nekonečný.
Návrat do kruté reality, v níž si domácí kluby nedokážou vybojovat své místo mezi evropskou elitou, je po vyřazení od Šeriffu Tiraspol dokonán. Po úterním krachu Sparty v Aténách nezvládli „červenobílí“ odvetu, remíza 1:1 poslala dál Moldavany.
Jak je možné, že český mistr nedokáže porazit tým, který loni konkurenti z Letné s přehledem „odstřelili“? Důvodů je několik.
Mnoho drahých posil. Mužstvo, které kouči Jarolímovi letos vyhrálo ligový titul, už pohromadě ve Vršovicích nenajdete. Kouč přivedl deset nových hráčů. Polovina byla zadarmo, ale ta druhá stála nezanedbatelné množství peněz. Jen jablonecký záložník Adam Hloušek vyšel klubovou pokladnu na pětadvacet milionů. S jakým efektem? Ve čtyřech zápasech Slavia třikrát remizovala, jednou prohrála a vstřelila pouhé dva góly. „Když přijdou noví hráči, tak je logické, že může nějakou dobu trvat, než člověk najde optimální složení,“ brání se Jarolím, že deset zbrusu nových fotbalistů si na hřišti nemůže hned rozumět. Na podobné úvahy však měl celé léto.
Týmové čachry. Loni trenérovy podivné experimenty odskákal Dušan Švento. Rychlonohý záložník putoval z útoku do obrany a zase zpátky. Teď stejnou zkušenost zažívá talentovaný Hloušek. Kde nastoupí příště? Určitě to nebude v brance, kterou nepochopitelně okupuje v nejdůležitějších zápasech nejistý mladík Jan Hanuš. Někdejší opora Martin Vaniak jen zahřívá lavičku. Stejné to je i se sestavou, kde má jisté místo stoper Suchý a kapitán Vlček. „K tolika změnám zase nedocházelo. Měřítkem jsou výkony a s tím se hráči musí smířit. Tak to funguje všude ve světě,“ obhajuje rotování v sestavě Jarolím.
Evropská ustrašenost. Vzpomínky na atraktivní fotbal musí teď fanoušci „sešívaných“ hledat v ligovém archivu. Do nového ročníku si Slavia přenesla stále sílící „evropský komplex“. Na pohárové scéně totiž předvádí opatrný a ustaraný fotbal bez náznaku agresivního přístupu. Navíc nestřílí góly. V minulé sezoně dala pouze tři v osmi zápasech, z toho dva v posledním a již nedůležitém utkání s Ajaxem Amsterdam. „Agresivita mi tam pořád chybí. Musíme hrát jednoduše na jeden dotek,“ uvědomuje si Jarolím. Trenérovi chybí zrcadlo. Stejně jako je Skot Alex Ferguson nepostradatelný pro Manchester United, je také Jarolímova pozice v Edenu pevná jako skála. To se potvrdilo, když v létě bez varování vyhodil kapitána Ericha Brabce. Přináší to ale také negativní stránku. Veškeré jeho počínání ve Slavii postrádá zrcadlo a zdravou oponenturu, která by reflektovala správnost jeho jednání. Ani po posledním zklamání nepřišel kouč o jistotu, že smlouvu, která mu vyprší nejdřív na konci sezony, dodrží.
