Momentálně je to nejdiskutovanější exponát Národního muzea (NM). Přitom když na podzim roku 1885 vyvrhlo moře na norské pobřeží tělo mrtvé velryby, nikdo nemohl tušit, že se z ní o pár let později stane největší atrakce Prahy. A zůstala symbolem Národního muzea až do dnešních dnů, i po 121 letech od svého nalezení.
Současný vědecký zájem o velrybí kostru souvisí s plánovanou rekonstrukcí historické muzeální budovy na Václavském náměstí, kdy se objekt vyklidí a pro veřejnost na několik let uzavře. Náhradou má být nedaleká budova bývalého Federálního shromáždění, kde po dobu rekonstrukce budou vytvořeny depozitáře sbírkových fondůNMi veřejně přístupné expozice. Také velrybí exponát má být přenesen do nově zbudovaných depozitářů. Jenže je tu problém: velryba se bude muset zdokumentovat a rozložit na několik stovek kostí. Na její přesun bude potřeba obrovské množství beden. Kostra měří přes 22 metrů a váží přes 4 tisíce kilogramů. Jen lebka s čelistmi váží 1553 kilogramů.
Nicméně o přesunu mamutího výstavního kousku je víceméně rozhodnuto. „Přestěhujeme velrybu do budovy bývalého Federálního shromáždění, kterou muzeu minulý týden předala vláda. Nebude tam vystavena. ale zůstane tam v depozitáři v rozmontovaném stavu. Dohromady ji složíme až po dokončení rekonstrukce historické budovy, kdy se opět vrátí na své původní místo v trvalé expozici,“ prohlásil Jiří Litochleb, jeden z vedoucích pracovníků Národního muzea.
Vedení Národního muzea dokonce už nyní přemýšlí o tom, že při znovuvystavení velrybu představí v celé její kráse. Nyní je totiž zkrácena o dva až tři obratle z ocasní části páteře. Jinak by se obrovský kytovec do výstavního sálu ve druhém patře budovy nevešel.
Nebude to ale poprvé, co se obrovský mořský savec bude stěhovat. Původně byla velryba totiž vystavena po svém příjezdu do Prahy v domě U Halámků, tedy v dnešním Náprstkově muzeu. Když se odtud stěhovala na Václavské náměstí, přesun trval několik měsíců. Jednotlivé části kostry byly přesouvány volně i v bednách. Montáž kostry sama pak zabrala čtvrt roku.
Příběh velrybího putování začal vlastně jako vlastenecký počin spolku nadšenců kolem přírodovědce Antonína Friče. Ten se rozhodl koupit vyvrženého kytovce jako exponát pro právě rozestavěnou budovu Národního muzea na Václavském náměstí. Tehdy stála 2500 zlatých, dnes je její cena odhadována minimálně na miliony korun.
Montáž kostry provázely těžkosti hned při jejím prvním sestavení. Problémem bylo třeba, jak ji odmastit. Přírodovědci nesehnali tak velké nádoby, aby do nich lebku a další masivní části dokázali ponořit. Zkusili je tedy odmastit parou v Ringhofferově továrně na Smíchově. Smíchovští obyvatelé rázem protestovali proti zápachu, který jim připomínal velrybářskou stanici. Navzdory tomu se odmaštění nepovedlo. A tak se ještě po 17 letech objevovaly na podlaze sálu číslo 10 mastné skvrny od tuku, který kapal ze spodních čelistí.
Současný vědecký zájem o velrybí kostru souvisí s plánovanou rekonstrukcí historické muzeální budovy na Václavském náměstí, kdy se objekt vyklidí a pro veřejnost na několik let uzavře. Náhradou má být nedaleká budova bývalého Federálního shromáždění, kde po dobu rekonstrukce budou vytvořeny depozitáře sbírkových fondůNMi veřejně přístupné expozice. Také velrybí exponát má být přenesen do nově zbudovaných depozitářů. Jenže je tu problém: velryba se bude muset zdokumentovat a rozložit na několik stovek kostí. Na její přesun bude potřeba obrovské množství beden. Kostra měří přes 22 metrů a váží přes 4 tisíce kilogramů. Jen lebka s čelistmi váží 1553 kilogramů.
Nicméně o přesunu mamutího výstavního kousku je víceméně rozhodnuto. „Přestěhujeme velrybu do budovy bývalého Federálního shromáždění, kterou muzeu minulý týden předala vláda. Nebude tam vystavena. ale zůstane tam v depozitáři v rozmontovaném stavu. Dohromady ji složíme až po dokončení rekonstrukce historické budovy, kdy se opět vrátí na své původní místo v trvalé expozici,“ prohlásil Jiří Litochleb, jeden z vedoucích pracovníků Národního muzea.
Vedení Národního muzea dokonce už nyní přemýšlí o tom, že při znovuvystavení velrybu představí v celé její kráse. Nyní je totiž zkrácena o dva až tři obratle z ocasní části páteře. Jinak by se obrovský kytovec do výstavního sálu ve druhém patře budovy nevešel.
Nebude to ale poprvé, co se obrovský mořský savec bude stěhovat. Původně byla velryba totiž vystavena po svém příjezdu do Prahy v domě U Halámků, tedy v dnešním Náprstkově muzeu. Když se odtud stěhovala na Václavské náměstí, přesun trval několik měsíců. Jednotlivé části kostry byly přesouvány volně i v bednách. Montáž kostry sama pak zabrala čtvrt roku.
Příběh velrybího putování začal vlastně jako vlastenecký počin spolku nadšenců kolem přírodovědce Antonína Friče. Ten se rozhodl koupit vyvrženého kytovce jako exponát pro právě rozestavěnou budovu Národního muzea na Václavském náměstí. Tehdy stála 2500 zlatých, dnes je její cena odhadována minimálně na miliony korun.
Montáž kostry provázely těžkosti hned při jejím prvním sestavení. Problémem bylo třeba, jak ji odmastit. Přírodovědci nesehnali tak velké nádoby, aby do nich lebku a další masivní části dokázali ponořit. Zkusili je tedy odmastit parou v Ringhofferově továrně na Smíchově. Smíchovští obyvatelé rázem protestovali proti zápachu, který jim připomínal velrybářskou stanici. Navzdory tomu se odmaštění nepovedlo. A tak se ještě po 17 letech objevovaly na podlaze sálu číslo 10 mastné skvrny od tuku, který kapal ze spodních čelistí.
