Slavný debl zvolna končí

Zdá se, jako by jejich nezkrotnou vitalitu, nezměrnou touhu po úspěchu a věčně dobrou náladu odvezly peřeje na svém hřbetu kamsi do klidných, stojatých vod. Bývalí mistři světa a olympijští medailisté ve vodním slalomu Marek Jiras s Tomášem Máderem zvážněli a dumají o konci své obdivuhodné kariéry.

PRAHA Kdeže zůstaly jejich vtípky a věčně rozesmáté tváře? Jiras s Máderem se do nominace na evropský šampionát a mistrovství světa natlačili až díky profesorskému výkonu v posledním závodě, ale tvářili se víceméně netečně.

Snad jim pomohl i fakt, že vnitřně cítili, že se už nikam tlačit nemusí... Že by vyhoření paliva? Únava? Osobní starosti?

„Vždyť jsme se Šnekem (přezdívka Jirase) ani nevěděli, jestli se nám vlastně ještě na mistrovství chce,“ utrousil Máder. „Nebyli jsme pod žádným tlakem, jak kdekdo říká. Už totiž nic dokazovat nemusíme. Jeli jsme jen tak jako...“ Už vědí - život není jen o pádle A pak u rozbouřeného umělého kanálu v Želivi ukázal hrozivou jizvu po těžké operaci pravé kyčle.

„Tři měsíce jsem chodil o berlích a dodnes kulhám,“ hodil do jednoho z vodních válců kamínek. „Noha pořád bolí. A navíc mě začala zlobit i druhá kyčel... Mám rodinu, dcerku, život je o něčem jiném než o slalomu,“ pokračoval nezvykle zachmuřeně chlap, jenž společně se svým parťákem na deblkánoi spoluurčovali tón světového vodního slalomu v kategorii C2. „Když vidím, kam náš sport spěje... Vymýšlejí se nesmyslná pravidla namísto toho, aby se tenhle sport zpopularizoval a sehnaly se pro něj peníze.“

„Už spolu jezdíme 23 let,“ naváže na Mádera háček lodi Marek Jiras. „Našli jsme už i jiné hodnoty než divokou vodu, takže když přijde neúspěch, nehroutíme se z něho. Nejlepší roky už navíc máme nejspíš za sebou... Když se ale všechno sejde, ještě pořád jsme schopni zajet.“

Tihle donedávna rozverní chlapíci zkrátka závodí s myšlenkou, že když neuspějí, svět nekončí. „Už nás nesvírá nervozita před startem, jen jsme trochu unavení,“ přiznává Jiras.

Jejich trenér a bývalý držitel dvou olympijských medailí Jiří Rohan jejich proměnu vnímá zřetelně: „Cítím, že opadlo jejich nadšení a silová stránka je trochu slabší. Technika a sehranost zůstaly stejné,“ povídá.

Do španělského La Seu d’Urgell se ale v září na mistrovství světa ještě podívat chtějí. Do míst, kde před deseti lety postavili zbytek světa do pozoru.

„Ano, Seu je naše možná poslední motivace. Skončit právě tam by bylo hezké,“ tvrdí Jiras.

„Kluci jdou sice už trochu výkonnostně dolů, ale do počtu na šampionát určitě nepojedou,“ říká Rohan jasně. „Mezi vyložené favority už s nimi asi počítat nelze, ale za příznivých okolností si pro placku ještě dojet mohou.“

Háček momentálně nejlepšího českého deblu Jaroslav Volf vzepětí Jirase s Máderem v posledním nominačním závodě přivítal: „V reprezentaci zůstávají oprávněně; pořád jsou ještě schopni ujet velmi dobrý výsledek,“ soudí.

Rohan přiznává, že by přivítal příval mladé krve do reprezentace, jenže... „Jenže mladí je pořád ještě nejsou schopni porážet.“

„Mně se pořád ještě moc líbí, když nám loď hezky klouže po vlnách, miluju tenhle pocit,“ řekne po chvíli Máder. „Jenže tohle krásno mě neuživí a zdraví mně nevrátí...“

***

Kdo jsou Marek Jiras s Tomášem Máderem?

NAROZENI

Marek Jiras (18. 8. 1976) Tomáš Máder (18. 4. 1974)

NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCHY Olympijské hry - Sydney (2000) 3. místo, Atény (2004) - 7. místo. Mistrovství světa - od roku 1993 na žádném nechyběli.

Individuální medaile - Seu d’Urquell (1999) - 1. místo, Bourg St. Maurice (2002) - 3. místo.

Hlídky - mistři světa z let 1993, 1999, 2003, 2006, 2007.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.