„Kiosek je ojediněle dochovaným dokladem architektury českého kubismu v jeho specifické variantě tzv. rondokubismu,“ stojí na informační tabuli u stánku, který je památkově chráněn od roku 1981. Tomu není co vytknout. Další věta „Kiosek dodnes slouží svému původnímu účelu“ si už s realitou zjevně odporuje. Těžko si představit, že autor (kterým je pravděpodobně architekt Pavel Janák) před sto lety tušil, že ve stánku jednou nalezne směnárnu a bankomat pro turisty.
V tamní směnárně jste mohli například 6. ledna 2020, kdy ČNB vypsala kurz 25,3 korun za Euro, prodat Euro ve standardním kurzu za 16 korun.
Bankomat nainstalovaný do jednoho z oken bývalé trafiky patří značce Euronet.
  |
Bezmocní památkáři
K provozování směnárny v tomto kubistickém kiosku se ale památkáři nemají podle Jiřího Skalického, ředitele odboru památkové péče v Praze, právo vyjadřovat. Zatím však nezakročili ani proti trvalému přírůstku graffiti na stěnách budovy. Veřejně dostupná fotografie kiosku bez graffiti je k nedohledání. Znetvořená je budova vyobrazená dokonce i v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu.
Laxnost památkářů má prosté vysvětlení. Památka patří fyzické osobě, Praha 1 vlastní pouze pozemek pod ní, a za stav budovy odpovídá její majitel. Ten má ze zákona povinnost na vlastní náklad pečovat o zachování kulturní památky, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Pokud své povinnosti majitel poruší, hrozí mu pokuta až dva miliony korun.
Graffiti ano, osvětlení ne
Jsou to právě povinnosti spjaté s údržbou budovy, které jejího dosavadního majitele donutily k nabídnutí kiosku do prodeje. Realitní kancelář zprostředkující prodej se odmítla k transakci vyjádřit, Lidovky.cz se ale spojily s osobou blízkou majiteli, která svou verzi příběhu vlastnictví této kubistické památky v centru Prahy poskytla. Redakce Lidovky.cz totožnost majitele kiosku zná, ale na jeho přání ji nebude zveřejňovat.
Zdroj uvádí, že majitel získal stánek v roce 1992 v malé privatizaci. Na vlastní náklady tehdy opravil zničené vzácné dlaždice i chybějící okenní rám. Graffiti nechával majitel odstraňovat pravidelně každý rok. Je tomu zhruba deset let, kdy kiosek přemalovala Praha 1. Graffiti ale byly dle zdroje do 14 dnů zpátky. Praha se tehdy prý zavázala zajistit osvětlení stánku. „Usnesení je stále platné, ale po dvanácti letech se nestalo nic,“ popisuje zdroj.
V noci má kiosek chránit osvětlení.
Majitel tedy po stranách kiosku nechal nalepit led pásku, která ničení stánku sice zbrzdila, „nalepení pásky se ale nelíbilo památkářům,” pokračuje výpověď zdroje pro LN. „Tehdy se také majitel dozvěděl, že musí žádat památkáře i o odstranění graffiti, což předtím dělal po své ose, tudíž jednal prý protizákonně. Oni musí schválit postup odstranění graffiti, a ten proces trvá 5 - 7 měsíců, tedy až to pořádně zaschne. Sami jsme to viděli na Karlově mostě, kdy tamní graffiti mělo odstraňovat asi pět lidí a mělo to přijít na desítky tisíc. Na to majitel nemá peníze. I rozkopané dlaždice majitel řeší s firmou, která má licenci na opravu památek, a oprava je tudíž dost nákladná, ale nezbytná. Lidi tam pravidelně močí a pach moči pak prosakuje celou budovou. Peníze z pronájmu směnárny sice jsou do kapsy majiteli, ale sotva pokryjí měsíční náklady, které na opravu budovy jdou.“
Kartami zamíchá i politika
Na to, že teď majiteli teoreticky hrozí kromě nutné nesnadné údržby stánku i pokuta, zdroj namítá, že se majitel pozastavuje nad tím, proč za skoro celých 30 let jeho vlastnictví stánku policie ani jednou nechytila pachatele, který graffiti vytvářel, při činu. „Mají to asi nastaveno tak, že se městská policie nebude angažovat v případě soukromého vlastnictví. Majitel by si asi měl zaplatit nějakou bezpečnostní agenturu, která by stánek hlídala,“ uzavírá pro Lidovky.cz.
Detail hrany kiosku.
Budoucnost stánku aktuálně ovlivní i výměna radních na radnici Prahy 1. Situaci v posledních měsících řešil s majitelem objektu radní pro oblast majetku a bytovou politiku David Bodeček (Piráti). Ten se stavem objektu nesouhlasil a předjednal možnost odkoupení stánku s kolegy z pražského magistrátu. Ideální verze by podle Davida Bodečka bylo využití kiosku jako informačního stánku. „Zadali jsme posudek mj. i na zjištění stavu domečku, a to v rámci statiky. Je nutné, abychom brali v potaz i skutečnost, že v brzké době dojde k rekonstrukci Vrchlických sadů. Směrodatné je, zda se domeček dá posouvat či nikoli. Zatímco představa majitele na kupní cenu je ve výši kolem 4 mil. Kč (nyní je nabízen za 3 miliony), představa naší městské části, potažmo HMP, je cca poloviční, neboť naši povinností je chovat se jako řádný hospodář a je potřeba se odkazovat na cenu stanovenou znaleckých posudkem, byť se v tomto případě jedná o velmi specifický případ,“ vysvětlil své záměry David Bodeček, který je dnes už „jen“ zastupitelem.
Na jeho místě ho v lednu nahradil Jan Votoček (TOP 09). Ten musí celý případ prozkoumat od základů. „Nevím, jak se to stalo, že památkově chráněný secesní či kubistický kiosek byl prodán. Kiosek, který byl původně trafikou, nyní funguje jako hnízdo ATM automatů. Rozhodně budu prosazovat lidu milejší účel užívání, ale předpokládám, že to bude ještě složitá právní otázka,” vyjádřil svůj pocit Votoček.
Ohledně své role v budoucnosti stánku je v tuto chvíli stručný: „Jestli zvažuje Praha odkup kiosku, nevíme. Žádné kroky s budovou nechystáme, protože budova není v našem vlastnictví.”
