„Zatím ještě nevíme, zda to bude kavárna, kavárnička nebo jen menší občerstvení. Hledáme provozovatele. Požádali jsme úřady o povolení,“ prohlásil Michal Vlasák, PR manažer agentury Euro RSCG Prague, která v objektu sídlí.
Odborníci jsou i tak z této novinky nadšeni. „I kdyby to byla jen nějaká kavárnička jako vzpomínka na něco, co už se nikdy nevrátí, je to jedině dobře. Obnova restaurace je jen sen, mimo jiné i proto, že z jejího zařízení se nic nedochovalo,“ sdělil kunsthistorik Jiří Kotalík. Podobně reagoval i historik architektury Zdeněk Lukeš. „No konečně. To je prima, že je to napadlo. Nicméně kulturní veřejnost by se tím neměla nechat uchlácholit a přestat vyvíjet tlak na návrat restaurace,“ podotkl Lukeš.
Reagoval tak na skutečnost, že se Pražané před více než osmi lety za „svoji“ restauraci dost brali. Proti tomu, že se z ní stane administrativní budova, protestovali, podepisovali petice, podávali trestní oznámení. Marně. Do ztracena vyzněl i návrh tehdejšího primátora Jana Kasla, aby město památku odkoupilo a restauraci obnovilo. Kasl argumentoval tím, že pro Prahu je ten elegantní dům stejně důležitý jako Hradčany. Pražští zastupitelé ale návrh zamítli.
Vzdušné prostory restaurace, jejímiž autory jsou František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, nakonec vyplnily kanceláře. Majitel objektu A. I. V. přitom v roce 2001 při otevření návrat kavárny sliboval. Architekt Jiří Kripner, který dům pro potřeby reklamní agentury upravil, sliboval i vinárnu v barokních sklepích. Dům ale zůstal veřejnosti nepřístupný.
Proč si teď agentura na dávné sliby vzpomněla? „Chceme upozornit na původní účel památky. A připomenout 50. výročí od jejího úspěchu v Bruselu,“ sdělil Vlasák. Tomuto výročí je věnována i velká retrospektivní výstava Bruselský sen, která bude od zítřka otevřena v Galerii hlavního města Prahy. Během jejího konání bude po dva dny bývalá restaurace volně přístupná, konkrétně 31. května a 1. června.
Kotalík připomíná, že se nedochoval žádný autentický interiér zařízený v takzvaném bruselském stylu. Přitom se na jeho módní vlně neslo zařízení mnoha pražských obchodů, mléčných barů a také třeba interiér bývalého kina 64 U hradeb v Mostecké ulici.
