Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Slíbili, že poškozený památník na hlavním nádraží bude střežit kamera. Nestalo se, stěžuje si ‚Wintonovo dítě‘

Česko

  6:00
PRAHA - Velký bratr nás sleduje? Na pražském hlavním nádraží ne tak docela. Památník Rozloučení, který v nejvytíženějším průchodu - pod kopulí Fantovy budovy - připomíná rodiče tzv. Wintonových dětí, v minulých dnech či týdnech někdo poničil. Kdo a kdy přesně? To se zatím neví. Pietní místo totiž není střežené bezpečnostní kamerou, přestože jde o nejfrekventovanější příchod k nástupištím.

Památník Rozloučení, který na pražském hlavním nádraží připomíná rodiče takzvaných Wintonových dětí, někdo poničil. foto: ČTK

Davy cestujících tudy denně proudí kolem, tu a tam se někdo zastaví, zadívá, začte. „Shalom alechem. Pokoj vám, andělé pokoje. Modlím se, aby se toto nikdy a nikde na světě už neopakovalo,“ stojí na ušmudlaném papírku mezi květinami na památníku, který svým rodičům před dvěma lety za odvahu věnovaly děti zachráněné v roce 1939 Sirem Nicholasem Wintonem. Příčné praskliny procházející osmi dlaněmi ve skleněné části díla si ale všímá málokdo.

Památník byl odhalen před dvěma lety.
Památník Rozloučení, který na pražském hlavním nádraží připomíná rodiče...

„Už od samého začátku, kdy se instaloval památník, nám bylo slíbeno, že tam správce budovy kameru dá, ale nic se doposud nestalo. Myslím, že na to neměli čas,“ říká jedno ze zachráněných „Wintonových dětí“ a iniciátorka památníku Rozloučení, 87letá Zuzana Marešová s tím, že již v minulosti někdo dvakrát poničil část dřevěných vlakových dveří, které sklo lemují. Dnes je památník, který vznikl díky třímilionové veřejné sbírce, majetkem Správy železniční dopravní cesty, jež jej od „Wintonových dětí“ dostala darem. SŽDC je také správcem budovy.

Na pražském hlavním nádraží vandal poničil památník věnovaný rodičům Wintonových dětí

„Kamery jsou v okolí, ale žádná samostatná kamera, která by zabírala pouze památník, tam není, to je pravda,“ uvádí mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Podnik se hájí, že dle darovací smlouvy není podmínkou převzetí daru zřízení kamerového dohledu památníku. „Přesto SŽDC zvažovalo instalaci kamer v celém objektu, ale vzhledem k plánované rekonstrukci Fantovy budovy a nové odbavovací haly se od tohoto záměru do doby rekonstrukce upustilo,“ uvádí Illiaš s tím, že na základě kamerového záznamu z dalších zařízení, který předali policii, lze vysledovat pravděpodobného pachatele. 

Zuzana Marešová přesto zůstává skeptická. Policie případ už od neděle, kdy je o existenci praskliny informovala novinářka Judita Matyášová, vyšetřuje. SŽDC uvedla, že památník, který je pojištěný, opraví a skleněnou desku nechá vyhotovit znovu.

Mířil na Achillovu patu díla

Sklář Jan Huňát, autor skleněné části památníku, řekl, že se náklady na opavu vyšplhají nad sto tisíc korun. Vandal podle něj mířil přesně na Achillovu patu díla, tedy rozbíjel sklo v hraně skleněné desky. „Kdyby hodil flašku od piva, rozhodně by to takto neprasklo, věděl, co dělá. Musel použít velký hřebík nebo šroubovák a kladívko. Proč ale nerozštípal dřevo, které by bylo snazší opravit?“ ptá se Huňát. 

Památník, který byl odhalen před dvěma lety, podle něj představuje akt odvážných rodičů, kteří se se svými dětmi loučili s tím, že je už možná nikdy neuvidí, a je absurdní, pokud měl záměr antisemitský nebo fašistický podtext. „Když jsem se ale o poničeném památníku dověděla, brečela jsem. A pak mě chytl vztek, jak jsou lidé zlí,“ líčí Zuzana Marešová. „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě,“ dodává. 

Na realizaci finanční sbírky i následně památníku se podílela společně s Milenou Grenfell-Bainesovou, která žije v Británii. „Trvalo nám to tehdy celé půl druhého roku, bylo to velmi náročné. Ruce, které jsou do skla odlity, jsou naše a našich pravnoučat,“ popisuje s tím, že si možná lidé teď uvědomí, co pro ně památník znamená. Podle ní tehdy Správa železniční dopravní cesty slíbila, že se o památník řádně postarají a „bude tam stát, dokud bude stát nádraží.“

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...