Neděle 3. července 2022, svátek má Radomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Slovenské velvyslanectví jako by nebylo

Česko

Zvedl jsem telefon. Ozval se známý hlas diplomata z maďarské ambasády. Nebylo to nečekané. Ten den vyšly v novinách hned čtyři materiály, které se týkaly slovensko-maďarské krize vyvolané novým návrhem zákona o dvojitém občanství. Nebyl zrovna potěšen, zrovna moc se mu to, co ten den vyšlo v Lidových novinách, nelíbilo. Ukázalo se, že nečetl úplně všechno a tak po úvodních trochu nervózních desítkách vteřin z toho byl nakonec dlouhý, přátelský rozhovor, kdy jsme si vyměnili většinou rozdílné pohledy na to, co se to v Maďarsku chystá.

A přesně takhle to má podle mého názoru mezi novináři a diplomaty být, on je placený za to, že mi řekne názor své vlády a já mu řeknu, co si o tom celém myslím já. Každý dělá svoji práci a když ji oba děláme dobře, může se z toho, nehledě na mnohdy zcela rozdílné pohledy na některé věci, vyvinout téměř něco, co bych nazval pracovní přátelství.

Několik takových přátel na různých ambasádách nebo ministerstvech zahraničí už mám a rád se s těmi lidmi vídám. Většinou je totiž zajímají ty samé věci co mě. Nestane se, abychom si neměli co povědět a někdy si píšeme a zavoláme i mnoho let poté, co už v Praze nepracují.

Je však jedna ambasáda, která jako by v Praze už dobrých deset let skoro nebyla. Velvyslanectví Slovenské republiky. Neznám ve svém okruhu novináře, který by měl s touto ambasádou jakékoli zkušenosti, ať už špatné, nebo dobré.

Ve své e-mailové schránce, jejíž adresu není nijak obtížné zjistit, mám pozvánky na různé akce od desítek různých ambasád, s výjimkou ambasády slovenské. Zdá se, že veškerá aktivita tohoto velvyslanectví vůči novinářské obci spočívá v tom, že dvakrát ročně rozešlou pozvánky na recepce k státním svátkům.

U takových ambasád, jako je slovenská v Praze, by člověk tak nějak očekával, že bude obsazena nějakou skutečně výraznou osobností - někým, jehož jméno Čechům něco řekne. Místo toho je v Praze „obyčejný“ předlistopadový kariérní diplomat Peter Brňo. Stejně neviditelným byl jeho předchůdce komunistický spisovatel a postkomunistický poslanec Ladislav Ballek, který vydržel v Praze skoro osm let. Hlavně díky tomu, že se nikdy k ničemu nevyjadřoval a nevyvíjel žádnou znatelnou aktivitu.

Posledním slovenským velvyslancem hodným toho jména byl do roku 2001 Jozef Stank, sice také bývalý komunista, ale skutečný politik a zajímavý člověk. Možná si na slovenském ministerstvu zahraničí myslí, že Česko není vlastně ani zahraničí a že Češi budou vždy na straně Slováků, ať se bude dít cokoli. A že tady není vlastně žádná pořádná ambasáda třeba. Už brzká budoucnost však může ukázat, třeba ve slovensko-maďarské otázce, jak veliký omyl to je.

O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN, SLOVENSKÝ DIÁŘ

Autor:

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...