Kabinet premiérky Ivety Radičové, který vznikl minulý týden, má jak k půjčce Řecku, tak k záchrannému fondu výhrady: současné vládě se zdá, že Slovensko přispívá na záchranu Řecka i dalších států příliš velkým dílem. Slovensko má půjčit Řecku 800 milionů eur a do záchranného fondu dát v případě potřeby přes 4,37 miliardy eur. Ministr financí Ivan Mikloš upozornil na to, že Slovensko se tak zavazuje dát do společného fondu 6,5 procenta svého HDP, zatímco podobný přepočet třeba u Lucemburska vychází jen na 2,8 procenta.
Jenže slovenskou účast v obou projektech včetně konkrétních částek už závazně potvrdil ostatním partnerům ze zemí eurozóny předchozí kabinet Roberta Fica. Unijní partneři, zejména Německo, pak tlačili na Slovensko, aby slib - zejména pokud jde o společný záchranný fond - dodrželo. To se teď stalo.
Účast ve fondu ale musí ještě schválit slovenský parlament a prezident. Slovenská Národní rada by o tom měla jednat zřejmě v září. „Schválení smlouvy o fondu ale neznamená schválení garancí v jednotlivých případech,“ varoval ministr financí Mikloš.
Slovenská vláda totiž chce, aby předtím, než uvolní případně peníze do fondu, splnila Evropská unie řadu podmínek. Mezi nimi je i vytvoření systému řízeného bankrotu země, která trvale provádí „nezodpovědnou rozpočtovou politiku“. Slovenská vláda ale ustoupila od požadavků na reformu Evropské unie, kterými ještě před pár dny podmiňovala schválení smlouvy.
Fond má vydávat dluhopisy, za které budou ručit evropské vlády. Získané peníze pak může použít na pomoc zemím v potížích. Slovenská vláda se ale zdráhá přislíbit, že pokud fond nebude schopen vypůjčené peníze vrátit, tak je odškodní. Navíc chce zpřísnit i možnosti, za kterých si budou moci členské státy eurozóny z fondu půjčit.
NÁZOR MINISTRA „Bratislava si v minulosti pomohla sama a není nikomu nic dlužna,“ prohlásil v Praze slovenský ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda, když vysvětloval postoj své vlády k půjčce Řecku. „Evropská unie ovšem může pomáhat Řecku i bez podílu Slovenska na záchranném plánu. Slovensko nechce komplikovat fungování unie a chce vnést do evropské politiky odpovědnost,“ zdůraznil Dzurinda.
