* LN Do Prahy se vracíte po relativně krátké době. V 90. letech, v dobách vaší největší popularity, jste u nás ale nehráli. Doháníte, co jste zmeškali? Není už pozdě?
My na to moc nehrajeme. V posledních letech je všechno mnohem jednodušší a týká se to i plánování a realizace turné. Budeme hrát a jezdit, dokud nás lidé budou chtít vidět a slyšet, v tomhle necítím žádné zpoždění. V jistém směru je ale šňůra nebo práce na nové nahrávce složitější. Všichni z kapely mají rodiny, se kterými chtějí trávit čas, a práci, která je živí. Také si nemohu vzít dovolenou, kdykoliv si zamanu.
* LN Pracujete ve skladu Sub Popu, labelu, u kterého vaše kapela vydává desky. Zvláštní, že se coby docela velké jméno „vaší éry“ neuživíte muzikou...
Složenky se neptají, kde ty peníze vezmete. Osobně jsem rád, že můžu pracovat s něčím, co je mi blízké. Někdy je to víc obchod než muzika, ale neměnil bych s ničím, co jsem dělal dřív.
* LN V poslední době jsou v kurzu zase vinyly...
I v Evropě?
* LN Přesně tak. Myslíte, že to souvisí s krizí hudebního průmyslu, kdy cédéčko přestává být zajímavé, a LP, třeba jen tím, že je složitější z něj tu muziku okopírovat, je „exkluzivnější“?
Je to možné. Pravda je, že prodej, potažmo produkce vinylových desek stouply několikanásobně. Jsou dokonce kapely, které udělají jenom LP a digitální formát, který můžou prodávat za minimální cenu, protože jeho výrobní hodnota je nula. Vinyly jsou drahé, ale to si fanoušci uvědomují a taky za to jsou ochotní zaplatit. Vidím to na objednávkách každý den.
* LN S kapelou jste na konci léta hráli na akci, kterou zatrhla policie. O co šlo?
Na tenhle příběh nejsem nijak zvlášť hrdý. Byl to soukromý večírek a pravděpodobně jsme byli moc nahlas a možná i lidi se bavili moc nahlas, takže na nás někdo zavolal strážníky. Ale nic se tam nestalo. Celé vystoupení byla laskavost pro kamaráda, ale už to nikdy neuděláme. Nejsme ta pravá „večírková“ kapela...
* LN Poslední deska vyšla před rokem. Zařadíte do nadcházejících koncertů nějaké novinky? A co myšlenky na nové album?
Nikam se nehrneme. Léto bylo pomalé a dlouhé, vyjma toho koncertu a pár zkoušek jsme na nic nesáhli. Máme asi dvě nové věci. To na desku zatím není.
***
Seattle
Mudhoney
Kapela patřila, spolu s Pearl Jam,
Alice in Chains, Soundgarden
a Nirvanou, mezi nejvýznamnější
jména grunge, přičemž Mudhoney
jsou s nadsázkou a odkazem na
jejich minimální komerční úspěch
označováni jako „jediní, kteří si
v 90. letech nenahrabali“.
Debutovali v roce 1988 EP
Superfuzz Bigmuff s velkým hitem
Touch Me I’m Sick. Vydali osm
velkých alb, poslední The Lucky
Ones vyšlo vloni.
Více o Mudhoney najdete na www.lidovky.cz/kultura
