Proč se Slunce svým chemickým složením tolik liší od hvězd, které leží v jeho (na vesmírné poměry) bezprostřední blízkosti? Odpověď je jednoduchá. Naše hvězda zřejmě vznikla na místě vzdáleném tisíce světelných let.
Otázka, kde se vlastně Slunce zrodilo, hraje důležitou roli například při hodnocení pravděpodobnosti vzniku života. Dnes se naše sluneční soustava nachází v relativně klidném„koutě" galaxie neohrožovaném masivními černými dírami. Není zde ani velké nebezpečí, že bude život smeten výbuchem supernovy. K existenci života tak, jak ho známe, jsou nutné některé chemické prvky. Ty těžší jsou produktem explozí supernov, a mohou tedy být pouze na planetách obíhajících kolem hvězd dalších generací. Vesmírní sousedé by měli mít podobné chemické složení, protože astrofyzikové dlouho předpokládali, že hvězdy obvykle zůstávají v oblasti svého zrodu.
Tuto představu se rozhodl prověřit tým expertů z USA, Velké Británie a Kanady. Vědci vedení Rokem Roškarem z University of Washington vytvořili počítačovou simulaci napodobující zformování rotujícího galaktického disku. Začátek počítačového času byl nastaven na dobu před devíti miliardami let. Má se za to. že od té doby už Mléčná dráha žádnou další masivní galaxii nepohltila. Vědci nastavili základní parametry odpovídající tehdejšímu stavu naší galaxie a víc už do vývoje nezasahovali.
Výpočty provedené na superpočítačích University of Texas po sto tisících hodinách strojového času ukázaly, že během postupného růstu disku pro mnohé galaxie tak typická spirální ramena několikrát zmizela a znovu se objevila. Mnoho hvězd se výrazně posunulo směrem od či do středu galaxie, přičemž stále zůstávaly na kruhové oběžné dráze.
„Naše simulovaná galaxie je velmi idealizovaná, pokud se týče prvotní formace disku. Myslíme si však, že dobře vystihuje vývoj a formování hvězdných ostrovů podobných naší Mléčné dráze," říká Roškar. „Studium Mléčné dráhy je z mnoha ohledů nejobtížnější, neboť jsme uvnitř a mnoho pochodů nemůžeme pozorovat," podotýká hlavní autor studie publikované odborným časopisem Astrophysical Journal Letters.
Z výsledků plyne, že hvězda typu Slunce může pocházet ze zcela jiné oblasti, než ve které se nyní nachází. Podle odhadů může ke „stěhovavému druhu" patřit až polovina hvězdné populace. Tím by se vysvětlilo, proč hvězdy v našem okolí nejsou ze stejného pytle jako Slunce.
Výsledky simulace však bude těžké experimentálně ověřit. Dávné děje nenechaly žádnou stopu na dnešním pohybu hvězd. Klíč může poskytnout složení jiných galaxií. Pokud je hypotéza vyslovená Roškarem a jeho kolegy správná, budou i v nich hvězdy různého stáří promíchány,
