Neděle 14. července 2024, svátek má Karolína
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Slunce, seno, rakety a Rumcajsové z Trokavce

Česko

Zpívající ministryně, akční vojenská policie a rozšafný lid ve filmu Český mír.

Filip Remunda a Vít Klusák svůj snímek charakterizují jako „dokumentární komedii“. Docela přesné, nejenom kvůli tomu, že je jejich film místy legrační. Český mír také předkládá schéma, které má v české komedii a filmových pohádkách tradici. Lid, ve své rázovitosti sice někdy směšný, ale v jádru moudrý, versus panstvo - pokrytecké a odnárodnělé nebo přímo v cizích službách.

Výmluvná v tom ohledu je pasáž z úvodu filmu, v níž se střídají obrazy z neosobního světa velké politiky a záběry „obyčejných“ rodin, které před chalupami zasazenými do podzimem zbarvené brdské přírody říkají své „proti“. Les u obce Trokavec, kde měl radar stát a který autoři staví do role jakéhosi pobaveného mlčenlivého soudce časného lidského pinožení, je jakousi obdobou hvozdu Řáholec. Ve starostovi Janu Neoralovi je možné vidět novodobého Rumcajse a Topolánkova vláda hraje roli kolektivního Knížepána, který jen místo „saprlot“ používá slovíčka anglického původu.

Stanovisko, jaké divák k filmu zaujme, se dá těžko oddělit od postoje, který měl k předmětu toho dnes již uzavřeného sporu. Vstřícněji ho jistě bude přijímat většina, jež radar nechtěla. „Proradaristé“ (mezi něž se s jistou výhradou počítám) v něm zas najdou dostatek důvodů pro skřípění zuby. Ne nutně kvůli tomu, že tvůrci mají na nějakou věc jiný názor. Vadit může zbytečně objektivizující nátěr, pod nímž své stanovisko schovávají. Český mír navozuje dojem, že ukazuje směšnost a potrhlost obou stran sporu jaksi rovnoprávně. Autoři se stylizují do pozice distancovaných pozorovatelů, odhalujících pohotově ve všech směrech bující komično - počínají si při tom zdatně, alespoň na české poměry. Míra směšnosti obou táborů je ale ve filmu různá - také díky tomu, že jednu stranu sporu autoři celkem šetří, zatímco pečlivě zaznamenávají excesy té druhé - ne, že by nebylo co zaznamenávat (radarový song Jana Vyčítala a bývalé ministryně obrany Parkanové je vskutku infernální).

Podle Českého míru soudě v téhle zemi neexistoval zastánce radaru schopný nepůsobit jako blázen nebo profesionální manipulátor. K intelektuálním mluvčím „tábora míru“ (např. Noam Chomsky nebo Slavoj Žižek) ale snímek přistupuje přeuctivě.

Český mír se do kin dostal až po konci sporu o radar. V jednom ohledu proto působí trochu paradoxně - image má trochu rebelskou, zároveň je ale konformní většinovému veřejnému mínění, politice nejsilnější strany a kolem hvězd intelektuálního establishmentu chodí po špičkách. S tímhle typem rebelie je možné to dotáhnout docela daleko... Uznávám, že tahle poznámka byla nefér, ale autoři Českého míru otázky férovosti taky moc neřeší, takže by měli mít pochopení. Český mír (ČR, 2010) Režie: Vít Klusák a Filip Remunda Premiéra 6. 5.

lidovky.cz

Fotografie najdete na www.lidovky.cz/kultura

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!