PRAHA Štafetu po solárních elektrárnách, které jsou hitem loňského a letošního roku, by mohly převzít plynové a paroplynové elektrárny.
Nasvědčuje tomu skutečnost, že výstavbu plynového zdroje chystá řada společností od skupiny ČEZ až po spekulanty, kteří chtějí připravený projekt jen dobře zpeněžit.
„Podle našeho názoru se do roku 2015 zprovozní dva až tři velké paroplynové zdroje a přibližně stejný počet menších s výkony v rozmezí 100 až 200 megawattů,“ domnívá se jednatel poradenské firmy ENA Jiří Gavor.
Mezi ty velké budou patřit paroplynové elektrárny společnosti ČEZ v Počeradech a u Mělníka a zřejmě také společný záměr energetických skupin RWE a Alpiq u středočeského Mochova. Ten však zatím naráží na odpor místních obyvatel.
Menší zdroje okolo sta megawattů jsou pak předmětem zájmu nových, alternativních dodavatelů elektrické energie. Ti zatím vlastní elektrárny nemají. Konkurence na trhu s elektřinou je stále silnější a předpokládá se, že dodavatelé s vlastními výrobními kapacitami budou ve výhodě.
Společnost Bohemia Energy, která získala již okolo 180 tisíc odběratelů elektřiny, by chtěla mít vlastní paroplynovou elektrárnu do dvou let. „Zkoumáme tři rozpracované projekty, chceme koupit ale jen jeden,“ říká jednatel Bohemia Energy Jiří Písařík. Jedná se o investici v rozsahu od 2,5 do tří miliard korun. Bohemia Energy by v ideálním případě chtěla elektrárnu vlastnit společně s partnerem, který má zkušenosti s provozem energetických zařízení.
Vlastní elektrárnu by si v příštích letech chtěl pořídit také Lumius, který se s tržním podílem přes čtyři procenta řadí na pozici nejúspěšnějšího alternativního dodavatele elektřiny v Česku. „Momentálně jsme v procesu jednání o případné investici do tepláren či paroplynových elektráren. Bohužel nemohu být konkrétnější z důvodu probíhajících jednání.“ uvedl obchodní ředitel Lumiusu Miloň Vojnar a dodal, že firma preferuje koupi již dokončeného zdroje.
Provozovatelé rozvodných sítí výstavbu elektráren na zemní plyn na rozdíl od solárních panelů vítají. „Plynové elektrárny jsou charakteristické svojí vysokou pružností, díky níž tak mohou rychle reagovat na potřebu elektrizační soustavy a rychle tak vyrovnávat výrobu elektřiny s její spotřebou,“ uvedla mluvčí společnosti ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.
Nejvíce zájemců se však zaměřilo na plynové turbíny s rychlým startem. Podle informací LN je ve fázi přípravy až deset takových projektů. „Projekty plynových špičkových elektráren s rychlým startem jsou teď opravdu hitem, hodně investorů v nich tuší příležitost. Kalkulují s větší nestabilitou elektrizační soustavy v důsledku rychlého nástupu fotovoltaických elektráren,“ zmínil Jiří Gavor.
Tyto zdroje, které bývají v provozu jen několik hodin týdně, zpravidla dodávají systémové služby přenosové soustavě, tedy společnosti ČEPS. Ta jejich služby sice potřebuje, ale jen do určité míry. „Na rozdíl od fotovoltaiky tyto elektrárny nejsou dotované. Pokud je investor postaví, jedná se vždy o jeho peníze. Zároveň ČEPS od těchto dodavatelů nakupuje vždy jen tolik elektřiny, kolik potřebuje,“ mírní mluvčí ČEPS Jana Jabůrková nadšení investorů.
Jednatel firmy ENA Vladimír Štěpán připomíná cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, které stanovilo pro plynové turbíny s provozem do 40 dnů v roce velmi výhodné podmínky přístupu k zásobníkům plynu. „Tu cenu je nutno upravit, jinak může skutečně dojít k problémům typu nekontrolovatelného nárůstu fotovoltaických elektráren,“ řekl Štěpán.
Podle oslovených odborníků je však přes uvedené potíže zemní plyn jako palivo pro české elektrárny perspektivní a měl by se dostat do státní energetické koncepce, která s využitím plynu příliš nepočítá.
***
ELEKTRÁRNY NA PLYN
Základní informace o kombinovaném cyklu Plyn se smíchá a zapálí společně se stlačeným vzduchem ve spalovacích komorách plynových turbín
Horký plyn se roztáhne v turbínové části plynové turbíny a pohání generátor, který vytváří elektřinu
Regenerací spalin plynové turbíny se vytváří pára, která produkuje další elektřinu v parní turbíně
Velké paroplynové elektrárny výkon 800 až 1000 megawatů Jedna vyjde na zhruba 20 miliard korun Stavět je chce ČEZ (Počerady, Mělník) a konsorcium RWE a Alpiq (Mochov)
Menší paroplynové elektrárny výkon 100 až 200 megawatů Jedna vyjde na 2 až 3 miliardy korun Podobný zdroj připravovala Moravia Energo v Prostějově, nyní jej chce dokončit investiční skupina Carpaterra Capital Partners; další takové zdroje si chtějí pořídit Bohemia Energy a Lumius
Plynové turbíny s rychlým startem výkon nejčastěji 40 až 60 megawatů Jedna vyjde na stovky milionů korun První z nich již provozuje koncern Alpiq v Kladně, další chtějí pořídit Teplárny Brno, Alpiq (v areálu zlínské teplárny) nebo Carpaterra (projekt po zkrachovalé Moravia Energo v Prostějově)
Kogenerační jednotky Malé zdroje, které společně vyrábějí elektřinu a teplo elektrický výkon nejvýše 5 megawatů Jedna vyjde na desítky milionů korun Do jejich pořízení již investuje teplárenská skupina MVV Energie CZ; ČEZ má v plánu během pěti let nakoupit tato zařízení za celkem 4,5 miliardy korun
