130 let

Slyšel jsem, jak říká: Zastřel je!

Česko

Čtveřice novinářů amerického listu The New York Times strávila šest dní v zajetí, než je libyjská vláda propustila.

Poté, co se dostali do bezpečí, vylíčili detailně své zážitky.

TRIPOLIS/PRAHA Do Libye přijeli jako řada zahraničních novinářů. Bez víz překročili hranici s Egyptem a vydali se do rebely ovládané východní části země. Jenže padli do rukou jednotek libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

Minulé úterý sledovali boje u města Adžedábíja, když se rozhodli, že je tamní situace pro ně příliš nebezpečná. Na cestě pryč však jejich řidič neprozřetelně zastavil na kontrolním stanovišti Kaddáfího vojáků. „Řval jsem na něj: Pokračuj v jízdě! Nezastavuj! Nezastavuj!“ popisoval fotograf Tyler Hicks. „Věděl jsem, že pokud nás zastaví, dopadne to velmi špatně,“ dodal. Jeho slova se brzy naplnila. Ve chvíli, kdy je hlídka tahala ven z auta, rebelové začali na stanoviště střílet. Čtveřice tak prchala před svištícími kulkami a schovala se za nízkou budovu. Když palba ustala, Kaddáfího vojáci jim nařídili vyprázdnit kapsy a lehnout si na zem. Všichni si mysleli, že je to jejich poslední minuta. „Slyšel jsem v arabštině:,Zastřel je!‘ Myslel jsem, že je konec,“ vyprávěl reportér Anthony Shadid, držitel Pulitzerovy ceny. „Jiný pak řekl:,Ne, jsou to Američané. Nemůžeme je zabít!‘“ dodal Hicks. Vojáci poté sebrali všechno, co měli po ruce, aby novináře svázali - dráty, šály, kabely. Jeden z nich dokonce sundal fotografce Lynsey Addariové tkaničky, aby jí mohl spoutat kotníky. Jeden ji uhodil do tváře a začal se smát. „Začala jsem plakat a on se smál ještě víc,“ popsala. V Adžedábíje je drželi do doby, než skončili boje s povstalci. Pak je odvezli pryč. Cestou v autě jim neustále vyhrožovali smrtí. „Jeden z nich mě hladil po hlavě a takovým ošklivým, úlisným způsobem mi říkal:,Zemřeš, zemřeš,‘“ řekla Addariová. Jednu noc strávili v autě, druhou ve vězeňské cele, třetí noc je převezli na letiště a pak do Tripolisu. Tam byli předáni do rukou libyjských úřadů. Od té doby se vše podstatně zlepšilo. Obstojně je ubytovali a každému z nich dovolili jeden telefonní hovor. Díky němu se teprve jejich rodiny a kolegové dověděli, co se s nimi děje.

Tři dny trvalo vyjednávání mezi americkou diplomacií a zástupci Libye, kteří neustále měnili své požadavky. Nakonec svolili předat čtveřici turecké ambasádě, která zastoupila Američany a zajistila novinářům cestu do Tuniska.

Autor: