Dále z hub tělo získává provitamin A, vitaminy skupiny B a také vitamin D, který neobsahuje žádná jiná rostlina. V houbách jsou i důležité látky, jako je draslík, vápník, hořčík či železo.
Pro lidi s citlivým zažíváním ale může být problémem jejich horší stravitelnost, za kterou může vysoký obsah vlákniny, případně i jejich úprava. Někteří lidé tak mohou podobně jako po konzumaci luštěnin trpět nadýmáním a bolestmi břicha. „Těmto problémům lze předejít nebo je zmírnit dostatečným příjmem tekutin,“ radí výživová poradkyně Kateřina Kousová.
Houby obsahují také poměrně hodně bílkovin. „Na rozdíl od bílkovin z jiných zdrojů ale nejsou tak dobře stravitelné,“ říká Kousová s tím, že například lišky obsahují přibližně stejně bílkovin jako mléko.
Houby mohou vyvolat alergii s příznaky podobnými otravě Houby samy nemají téměř žádnou energetickou hodnotu, problém ale bývá v tom, jak se upraví. „Smaženice nebo řízky plné tuku jsou energeticky vydatné a těžce stravitelné,“ vysvětluje nutriční terapeutka Tamara Starnovská.
Kvůli horší stravitelnosti není dobré jíst houby před spaním a platí to zvláště pro seniory, kteří častěji trpí zažívacími potížemi. Starší lidé by také neměli houby konzumovat příliš často. „Vývar z hub ale snesou bez obtíží, a to i když je jinak trápí žlučník,“ říká Starnovská.
Dodává, že děti do tří let by houby neměly jíst vůbec, do šesti let jen v polévce či omáčce, nikoli jako samostatný pokrm. Vysoký obsah vlákniny u nich častěji vyvolává průjem než u dospělých.
Podle Kousové by děti a starší lidé neměli jíst houby také z toho důvodu, že některé mohou zvláště u nich vyvolat alergie nebo umocnit efekt jiné potraviny obsahující alergen. Alergie se pak může projevit jako mírná otrava - zvracením a průjmy.
Ačkoli se traduje, že se houby nemají zapíjet alkoholem, pivo je podle Starnovské díky tomu, že zlepšuje trávení, naopak vhodné.
