Dokument, který Telefonní seznam České republiky a Slovenska zasílá do schránek, splňuje náležitosti klasické faktury. Obsahuje kontakt, adresu i veškeré platební údaje. O tom, že se jedná pouze o obchodní nabídku, se ale adresát dozví až po přečtení malinkých písmen na spodním okraji stránky, případně na její rubové straně.
Právničtí ‚šmejdi‘ zaplavují internet. Falešní advokáti lákají na nízké ceny |
„Myslel jsem si, že jde o běžný doklad, kterých mi týdně chodí spoustu. Fakturu jsem tak ve spěchu uhradil. Že není něco v pořádku, jsem si uvědomil až později,“ líčí podnikatel Richard K. Zaplacením částky ve výši necelých tří tisíc korun uzavřel se společností smlouvu na dvanáct měsíců.
Stejnou sumu navíc musí zaplatit vždy jednou za čtvrt roku. Zpozdí-li se s platbou, stihne jej sankce v podobě úroku z prodlení ve výši 0,4 procenta denně. Smlouvu přitom nemůže před jejím vypršením okamžitě vypovědět, neboť dle obchodních podmínek od ní lze odstoupit pouze do deseti dnů od první platby.
Maďarský jednatel se škraloupem
Server Lidovky.cz se společnost Telefonní seznam České republiky a Slovenska pokoušel kontaktovat. Telefonní číslo, které zmiňuje na svých internetových stránkách je však trvale nedostupné a na uvedený e-mail její zástupci nereagovali.
Firma podle obchodního rejstříku sice sídlí v Brně, jejím jednatelem je ale 49letý Gyula Erich Katona z maďarské Budapešti. Mimo jiné někdejší jednatel společnosti Český telefonní seznam (dnes Weatherfold Consulting Czech s.r.o.), které Česká obchodní inspekce (ČOI) v minulosti za podobné praktiky pravomocně uložila pokutu ve výši 100 tisíc korun. Společnost tehdy zaslala svou nabídku spotřebitelce, jež se posléze obrátila právě na inspekci.
Firma Telefonní seznam České republiky a Slovenska zasílá podnikatelům nabídky tvářící se jako faktury.
„Tato nabídka zaslaná spotřebitelce vyvolala dojem, že se jedná o fakturu týkající se zveřejnění telefonního čísla v klasickém telefonním seznamu, takzvaných Zlatých stránkách. Zasláním této nevyžádané nabídky došlo k porušení zákona o ochraně spotřebitele, tedy užití nekalé obchodní praktiky,“ přibližuje mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
Šlo ovšem o ojedinělý případ, neboť společnost své služby nabízí převážně podnikatelům. Tak se totiž nemůže jednat o nekalou či klamavou obchodní praktiku, jež je ukotvena v zákoně o ochraně spotřebitele. Poškození podnikatelé si tak ani nemohou stěžovat ČOI, která řeší právě jen podněty spotřebitelů. Jednání společnosti je tak nepostižitelné, protože z pohledu živnostníků a firem se jedná o dobrovolně uzavřený závazek s přesně stanovenými podmínkami.
Nejlepší obrana? Nic neplatit
Policie přesto několik podnětů tohoto typu v minulosti řešila a stále řeší. „Zejména se jednalo o prokazování, zda společnosti rozesílající touto formou určité služby, skutečně byly schopny takové služby poskytovat,“ říká policejní mluvčí Iveta Nguyenová.
Jak se tedy takovým praktikám bránit? Pravděpodobně jedinou možností je soudní cesta. Právníci se s takovým počínáním, které mimo jiné považují za zavádějící, setkávají poměrně často.
„Důvodem pro vymáhání peněz může být například neplatnost uzavřené smlouvy pro uvedení v omyl ohledně povahy služeb nebo povinnosti uhradit cenu,“ nastiňuje jednu z variant Aneta Cervanová z advokátní kanceláře Kropáček Legal. Zároveň ale dodává, že vymáhání uhrazené částky by nemuselo být úspěšné, přičemž pro podnikatele znamená soudní spor další finanční i časové náklady.
Faktura, kterou rozesílala společnost Český telefonní seznam, jež za své praktiky dostala pokutu 100 tisíc korun.
Úplně nejlepší obranou tak podle právníků je podobným situacím od počátku předcházet. To znamená například neplatit faktury za služby, které si podnikatelé neobjednali. „Pozornost by dále měla vzbudit skutečnost, že dokument tvářící se jako faktura není označen jako daňový doklad,“ radí Cervanová s tím, že veškeré podezřelé dokumenty je nutné číst celé, včetně dovětků psaných drobným písmem.
‚Podnikatelé platí raději hned’
Předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek ovšem má pro ty, kteří se nechali nachytat, pochopení. „Když přijde falešná faktura od společnosti, která se tváří jako státní instituce, mnoho podnikatelů raději hned zaplatí. Zvláště když se jedná většinou o částky celkem malé, ve stovkách, maximálně malých tisících,“ komentuje Bábek.
Asociace by podle jeho slov ráda dopadení a následnému potrestání podvodníků napomohla, sběr žalob od jednotlivých poškozených však vnímá jako téměř nemožný úkol.
Zmiňované praktiky se nelíbí ani dalšímu svazu sdružujícímu podnikatele, Asociaci malých a středních podniků a živnostníků. „Budeme to řešit v rámci SOS útvaru, kdy odchytáváme cílené šikany vůči malým firmám, zneužívání dominantní pozice nebo plošné ‚šmejdské‘ nabídky,“ přibližuje její předseda Karel Havlíček.
Pokud by se prokázalo, že dochází k plošnému a cílenému zneužívání vůči malým firmám, útvar by se podle Havlíčka snažil situaci s příslušnými orgány dále řešit.
