Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Česko

Ostravská nemocnice po útoku zvažuje, co dál. Bavili jsme se i o bezpečnostních rámech, říká ředitel

Ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Rozhovor
Praha/Ostrava - Ostravská nemocnice se po středeční tragédii vrací do běžného provozu. Není to lehké, zdravotníci, kteří byli na poliklinice, kam po sedmé hodině ranní vkročil vrah, trpí strachem a šokem. Zatím jsou někteří doma, intenzivně jim pomáhá psycholog, krizovou linku využívají i pacienti, na které trauma dolehlo později. „Smekám před naším personálem, jak situaci zvládl. Okamžitě pomáhali raněným,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant.
  13:12

Lidovky.cz: Jak se nemocnice vrací zpět do běžného provozu?
Ráno jsem ji prošel. Lůžková část funguje normálně, co se týče polikliniky, otevřeli jsme od rána plnohodnotný provoz vyjma ambulance traumatologie, která je ve třetím patře. Ta je uzavřena s tím, že předpokládáme, pokud už ji policie nebude potřebovat, že by byla otevřená zítra. Pacienti, kteří jsou tam dnes naplánováni nebo jsou urgentní, se vyšetřují v rámci urgentního příjmu.

‚Zlost je mu vidět na očích‘. Chybně podezíraný pachatel z Ostravy zažil perné chvíle, tisíce lidí ho měly za vraha

Lidovky.cz: Dostávají podporu zaměstnanci, kteří byli včera přítomni, například od psychologů?
Ano, zejména se jednalo o lékařky a sestřičky z traumatologické ambulance a ty, co byli na poliklinice. Tři naši psychologové a intervenční tým, který funguje ve spolupráci se záchrannou službou, jsou s nimi v kontaktu. Naši zdravotníci, kteří byli včera na ambulanci, mají volno a budou doma, dokud bude potřeba. Ale i s nimi komunikují psychologové. Včera jsme spustili krizovou linku, kam mohou volat i pacienti a další zaměstnanci, kteří třeba po prvním odeznění šoku by psychologa potřebovali. Zaznamenáváme tam desítky hovorů, přebírají je školení pracovníci.

Před Fakultní nemocnicí v Ostravě Porubě vznikly dvě pietní místa, kam lidé...
Lidé nosí svíčky před budovu ostravské fakultní nemocnice.

Lidovky.cz: Když se vrátíme ke střelbě na ambulanci, jak fungoval krizový plán?
Krizový plán, který byl spuštěný na úrovni kraje i nemocnice, počítá se součinností s integrovaným záchranným systémem, proto tu také byla policie do tří minut. Postupovali jsme v souladu s plánem: zdravotníci na místě a v okolí poskytovali službu hned, pak to převzala policie a uzavřela to, převzala kontrolu. Naši zdravotníci si poslali nějaké SMS zprávy s varováním, ale šlo to velmi rychle, protože policie i záchranná služba dorazily velmi rychle a převzaly kontrolu.

Lidovky.cz: Jak hodnotíte, jak se při střelbě zachoval personál?
Smekám před nimi, před lékaři a sestrami na poliklinice. Oni byli na místě, než to převzala policie. Pomáhali okamžitě zraněným, šéf traumatologie obratem posílil službu. Velmi si vážím jejich přístupu. 

Lidovky.cz: Personál byl na takovou situaci cvičený? Vaše nemocnice je jedna z těch, které čerpaly dotaci na ochranu měkkých cílů.
Ano, je to z programu ministerstva zdravotnictví na léta 2019 až 2021, zatím jde celkem o 96 milionů korun. My jsme dostali 1,2 milionu, což bylo použito na edukaci zaměstnanců a vytvoření bezpečnostního auditu ke zvýšení ochrany. Zaměstnanci od jara absolvovali školení, měli jsme i cvičení, a bude to probíhat dál. Cvičení jsme měli už dvě, jedno o prázdninách, druhé v září za součinnosti policie. Byli cvičeni na to, aby se zamkli, postavili barikádu. Někdo v pak v takové situaci nedokáže zareagovat, ale mělo to význam, protože mnozí se podle toho zachovali.

Lidovky.cz: Incident tedy pomohlo zvládnout cvičení?
Určitě. A budeme v něm pokračovat. Takové útoky jsme dřív vídali v televizi, na velkých stadionech, ale nyní vidíme, že se mohou stát i u nás. Nejde jen o teroristické útoky, jde o ohrožení v jakékoliv formě. Máme k tomu speciálně zřízený odbor bezpečnosti, protože to pokládáme za velmi důležité. Fakultní nemocnice patří mezi největší měkké cíle, je tu nejen hodně zaměstnanců, ale i vysoký pohyb lidí během dne. Zhruba 600 tisíc ambulantních ošetření ročně, 1250 lůžek, 45 až 50 tisíc operačních výkonů, zhruba polovinu z Ostravy a okolí. Protože jsme specializované centrum, jde také o pacienty z celého kraje i části krajů Olomouckého a Zlínského. Pro Olomoucký kraj je třeba dětské traumacentrum.

Lidovky.cz: Posilovali jste ochranku?
Máme strážní službu, patří právě pro odbor bezpečnosti a krizového řízení. Budeme si všechno analyzovat, jestli potřebujeme posílit bezpečnost. Musíme udělat návrhy opatření, jak rizika takových útoků minimalizovat. Stoprocentní ochrany nikdy nedosáhneme. Bavili jsme se o rámech (bezpečnostních, pozn red.), ale ty nemívají ani v zahraničí, Budeme se snažit, abychom zlepšili, co se dá, abychom zajistili bezpečí personálu, pacientů i jejich příbuzných.

Lidovky.cz: Je vaše ochranka ozbrojená?
Jsou to přímo naši zaměstnanci, zbraně nemají, dělají ostrahu 24 hodin, 7 dní v týdnu. Je tu i kamerový systém.

Lidovky.cz: Nepomohl by třeba interní komunikační systém a automatické zamykání některých dveří?
Posilujeme zmíněný kamerový systém, u těch ostatních provádíme analýzu.

Lidovky.cz: Když se vrátíme k osobě střelce, můžete přiblížit, kde a proč byl u vás ošetřen?
Pacient byl u nás v nemocnici v Porubě jednorázově vyšetřen asi před třemi týdny v rámci diagnostiky. Šlo o vyšetření, které nebylo možné provést v jeho původním specializovaném pracovišti. Tam byl pak také zpátky odeslán. Více nemohu říci, nemohu upřesnit oddělení, řeší to policie, jeho zdravotní dokumentace je zapečetěná a s ohledem na ochranu osobních údajů po nás bude požadovat informace.

Lidovky.cz: Střelec utekl hned z čekárny pryč z nemocnice?
V tu dobu jsme nevěděli, jestli je pryč, nebo se pohybuje v budově, s odstupem jsme zjistili, že z polikliniky odešel zadním vchodem směrem k hospodářskému východu, kde měl u báňské školy auto.

Lidovky.cz: V čekárně byly i děti, jeden tatínek zachránil dceru tím, že ji kryl vlastním tělem, on sám zemřel. Dostaly děti nějakou speciální péči?
Děti tam přítomny byly. Zaměstnanci kliniky byli evakuováni do náhradních prostor, aby tam mohli působit krizoví pracovníci včetně psychologů, ihned si tam traumatizované účastníky přebírali. Bylo to i ve druhé vlně, na krizovou linku se ozývali lidé, kteří odešli s tím, že pomoc nepotřebují, ale dolehlo to na ně.