Smím jíst s nohama na stole

SERIÁL LN KOMU FANDÍ CELEBRITY

Stejně jako se fotbalisté zdráhají nazout lyže a špičkoví chirurgové se bojí o své ruce, měl by se při sportu vyhýbat riziku i kytarový virtuos Lubomír Brabec. Jenže u šachovnice ho rozhodně neuvidíte.

„Moje sporty jsou většinou tak nebezpečné, že už při nich nejde o prsty, ale spíš o život. A to už je pak stejně jedno,“ směje se kytarista, který patří k nejvýznamnějším interpretům současnosti.

Zatímco na pódiu se zcela ponoří do světa vážné hudby, volný čas věnuje sportům, které jsou stejně vzrušující jako pohled na jeho prsty, když poskakují nad strunami. A pokaždé u toho hraje prim voda. V dětství Brabec závodně plaval, pak reprezentoval ve vodním pólu a přes divokou vodu se dostal až ke své současné lásce – jachtingu.

„Na stará kolena jsem přešel na velkou loď,“ říká.

„Snažím se toho poznat co nejvíc. Takže jsem projezdil celou Korsiku, Sardinii, Mallorku, Řecko nebo Chorvatsko,“ popisuje své bohaté námořnické zkušenosti Brabec.

Ostatně před čtyřmi lety se dokonce na palubě expediční lodě zúčastnil dobrodružné cesty do Antarktidy. „Byla to jedna z nejtěžších cest, ale běžně se na moři potkáváte s mnohem těžšími situacemi,“ mávne skromně rukou.

Jenže právě díky cestě do Antarktidy si teď jako jeden z mála námořníků může užívat zvláštní privilegia. „Od té doby, co jsem proplul Drakeův průliv, smím plivat po větru, jíst s nohama na stole a nosit náušnici v levém uchu. To jsou staré námořnické zvyky,“ vypráví.

Možná právě zásluhou tohoto dobrodružství fandí i nejlepšímu českému jachtaři Davidu Křížkovi, který sólo přeplul Atlantik. „To, co dokázal, není fantastické jen v českých poměrech, ale i ve světových,“ chválí sportovce, kterému i zahrál na slavnostním vyhlášení ankety Jachtař roku.

„Nejsem klasický fanda, který by seděl u televize, ale spíš se snažím sport sám provozovat a něčeho v něm dosáhnout,“ vyznává se.

Právě výkon Křížka mu vnukl nápad, z kterého se stal velký sen. „Chtěl bych přeplout Atlantik jako on. Jenže zatím jsem na to nenašel čas,“ krčí rameny Brabec.

Kdy se na velkou cestu vydá, sice ještě jasné není, ale jedno je jisté už teď. Na palubě určitě nebude chybět kytara. „Kamarádům na palubě nehraju, ale musím každý den cvičit. V tom to mám stejné jako sportovci,“ vysvětluje kytarista.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.