Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Smrduté kolíky u silnic zabraly. Pod kola vbíhá méně zvěře

Česko

  13:28
PRAHA - Divoké zvěře na českých silnicích už neumírá tolik jako dřív. Na několika místech na Domažlicku, Žatecku a Litoměřicku ubylo sražených zvířat až o devadesát procent.

Zvěř na silnici. foto: Shutterstock

Zatímco v roce 2008 nalezli myslivci v žateckých honitbách 589 sražených kusů spárkaté zvěře, v roce minulém už jen padesát zvířecích obětí dopravních nehod. Za tento výrazný pokles myslivci vděčí takzvaným pachovým ohradníkům, které ve zmíněných regionech před rokem zkušebně rozmístili.

Pachové ohradníky, tedy linie několika kolíků natřených silně zapáchající chemikálií, navíc zapůsobily i na zvířata, kterým pach neměl vadit. "Ohradníky zabraly nejen na spárkatou zvěř, tedy na srnce a jeleny. Ubylo i sražených zajíců či bažantů. Podle našich dohadů to může být tím, že si zajíci zkrátka všimli chování srnců a napodobili je. Tudíž se k silnici nepřibližovali," myslí si mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Josef Pubaj.

Vedou zajíci

Úmrtí pod koly aut

Počet zvířat která každoročně uhynou na českých silnicích:

Zajíc polní                       566 400
Ježek (oba druhy)           346 800 Bažant obecný                 68 400
Srnec obecný                   52 000
Kuna lesní                        49 800
Lasice kolčava                 28 100
Liška obecná                      4 400

Myslivci jsou účinností zapáchajících kolíků nadšeni a chtějí je rozšířit na další krizové úseky. "Pachové ohradníky bychom chtěli v celém Česku. Budeme se soustřeďovat zejména na nepřehledné úseky vedlejších silnic. Tam totiž řidiči vidí přebíhající zvěř až na poslední chvíli a nemají šanci zabrzdit," říká Pubaj. Cílem myslivců není zvěř izolovat mezi silnicemi, ale umožnit jí přechod na bezpečných místech. To znamená například na louce či na poli. Zkrátka tam, kde si řidič všimne srnky dostatečně brzo.

Ke spolupráci nyní myslivci vyzývají i ministerstvo dopravy. A to z čistě ekonomických důvodů. Chemikálie hagopur, kterou se dřevěné kolíky napouštějí, je totiž poměrně drahá a plošné rozšíření ohradníků by tak mysliveckou jednotu téměř zruinovalo.

Ministerstvo dopravy se diskusi s myslivci nebrání. Podle svého mluvčího Karla Hanzelky je ale naprosto zásadní otázka, kolik by nové ohradníky stály. "Záleží na nákladech. My se totiž nyní zaměřujeme spíše na rozvoj dálniční sítě, který je přednější," říká Karel Hanzelka.

Otázku, jak snížit počet zabitých zvířat na silnicích, už řeší myslivci několik let. Vymýšlela se různá řešení. K silnicím se montovaly nejrůznější odrazky, plánovalo se rozšíření rušiček, které by se instalovaly přímo na auta. Nic ale zatím nebylo tak úspěšné jako zmíněné pachové ohradníky. Příliš nezabral ani dříve používaný preparát navozující pach lidského potu.

Autor: