Úterý 9. března 2021svátek má Františka -6 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Smutnou koncovku Trump neodpáře. O Ameriku ani o tamní demokracii strach nemám, říká bezpečnostní analytik Pojar

Bezpečnostní analytik a exdiplomat Tomáš Pojar. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bezpečnostní analytik a exdiplomat Tomáš Pojar. | foto: Yan Renelt, MAFRA

PRAHA Čeká nás doba větší nejistoty, agresivity a nervozity. Ani změna v prezidentském křesle USA to neodvrátí. „Soupeření mezi Spojenými státy a Čínou se bude prohlubovat. A Evropa bude nadále přešlapovat a doufat, že se jí to vlastně netýká,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz bezpečnostní analytik a exdiplomat Tomáš Pojar.

Lidovky.cz: USA si v posledním roce značně pošramotily image, vrcholem bylo středeční obsazení Kongresu. Věříte, že Amerika svoji roli garanta demokracie obhájí? A chce se to od ní ještě?
Já osobně o Ameriku ani o americkou demokracii strach nemám, byť to ne vždy musí jít úplně hladce. Na rozdíl od Evropy mají Spojené státy totiž daleko delší demokratickou tradici a zároveň obvykle daleko rychlejší schopnost ekonomické regenerace. Mám ve všech ohledech rozhodně větší obavy o Evropu a o Česko než o Spojené státy.

Lidovky.cz: Neponičil si přesto Donald Trump středečními událostmi zcela svůj odkaz?
Upřímně, jeho odkaz byl již tak dost poničený, že to asi o moc horší nebude. Stále ale platí, že vládl lépe, než je mu dnes přisuzováno. Přinejmenším první tři roky. Styl a rétorika však byly často nechutné, což také jednoznačně vedlo k útoku na Kongres. Tuto smutnou koncovku mu právem nikdo neodpáře. Ale pozor, ještě bude pár dní v úřadě a nelze vyloučit další překvapení. Sledoval bych třeba dění kolem Íránu.

Novinářům CNN Jakea Angeliho (na snímku s rohy) se ho nepodařilo zkontaktovat,...
Jednou z nejvýraznějších postav na videích a fotografiích dokumentujících chaos...

Lidovky.cz: Proč by to dělal?
Ne že by si Írán svá jaderná zařízení nezasloužil zlikvidovat, ale Trumpovou sebestřednou snahou je dnes primárně škodolibě a cynicky zkomplikovat nástup nové administrativy, jak jen to bude možné. A Biden to tak jako tak nebude mít jednoduché, v první řadě kvůli jen velmi těsné většině v obou komorách Kongresu. Středeční události ve Washingtonu a senátní vítězství v Georgii jednoznačně posílí apetit levicového křídla demokratické strany. A Biden tak bude muset neustále vyjednávat s centristickými republikány i vlastními progresivisty. Není mu co závidět.

Lidovky.cz: Joe Biden převezme americké otěže 20. ledna. Jak rychle se Amerika promění?
Rétorika a gesta se změní okamžitě, obsazení administrativy novými lidmi bude trvat i při zisku té nejtěsnější možné většiny v Senátu dlouhé měsíce. Nový americký velvyslanec dorazí do Prahy nejdříve v říjnu.

Lidovky.cz: Jakým směrem americký nový vítr zavane zahraniční politiku?
Bude se snažit být více konsenzuální a vsázet na multilateralismus, což samozřejmě neznamená, že bude automaticky úspěšnější. Bude také pokračovat snaha o menší vojenské angažmá ve světě. Je třeba si však uvědomit, že nevíme, jaké nás překvapí nečekané události. Ty mohou změnit politické priority ze dne na den.

Lidovky.cz: Biden však zdědí nevídaně rozdělenou společnost, navíc pandemií značně podlomenou. Evropa nicméně věří, že nový šéf Bílého domu udělá z USA zase kapitána v transatlantických vodách. Na co nejvíc sází?
Americká společnost je hluboce rozdělená již velmi dlouho, není to nic nového, byť je dnes propast opravdu hluboká. A buďme upřímní, v Evropě to není zas o tolik lepší. Koneckonců se stačí porozhlédnout doma. Evropa vždy fandí americkým demokratickým a naopak nepřeje republikánským prezidentům, bez ohledu na to, jakou politiku reálně dělají. Pravda však je, že levicová politika amerických demokratů je Evropanům nepochybně bližší. Joe Biden bude možná posledním skutečným poválečným transatlantickým prezidentem. Rétoricky se s Evropou shodne. Otázkou bude konkrétní obsah vzájemných vztahů a ten nebude jednoduché naplnit.

Lidovky.cz: Trumpova administrativa byla pro EU i určitým testem. Odklonem Ameriky od tradičních transatlantických vazeb se musela spolehnout sama na sebe a v mezinárodní politice vystupovat jednotně. Prošla?
Dokud se Evropa, nebo chcete-li EU, nenaučí používat svoji ekonomickou sílu a dokud nebude mít schopnost se bránit a vůli používat svoji sílu vojenskou, nebude na globální scéně relevantním hráčem. Díky Trumpovým hrozbám zvýšili Evropané výdaje na obranu. Málo, ale přece. S Bidenem budou mít pokušení je opět snižovat. Evropa prostě není schopná a ani ve skutečnosti nechce hrát výraznější roli ve světě, mimo vlastní kontinent.

Chcete příklad z poslední doby? Nepochybně největším zahraničněpolitickým úspěchem Trumpovy administrativy jsou dohody mezi Izraelem a arabskými státy. Nejenže Evropané při jejich sjednávání nehráli absolutně žádnou roli, ony byly dokonce sjednány v zásadě přáním Evropanů navzdory. Byť díky geografii z nich může Evropa profitovat více než Amerika. Vítejte v realitě takzvané evropské zahraniční politiky.

Lidovky.cz: Evropa má nyní napjaté vztahy s Tureckem, nejhlasitější kritika Ankary zní z Francie. Bude Bidenova administrativa vůči Turecku přísnější?
Trump měl pro tureckého prezidenta Erdogana, jakožto novodobého sultána, jistou slabost. To u Bidena platit nebude. Bude však hodně záležet na tureckých krocích, Amerika nebude chtít Turecko ztratit. Čím více bude však Erdoganova politika agresivnější, tím častěji se dostane s Washingtonem do sporu. Erdogan má obrovské ambice a je přesvědčením muslimský bratr (panarabské hnutí žádající návrat ke kořenům islámu – pozn. redakce), je problémem pro Evropu i pro USA. Zároveň ale velmi dobře rozumí síle. V tom má před Evropou výhodu.

Lidovky.cz: První housle chce v EU hrát neskrývaně francouzský prezident, touží i po posílení francouzštiny. Nový ministr zahraničí USA, pravděpodobně Antony Blinken, je ostatně Francie znalý a francouzštinou vládne, tedy pro Paříž přijatelná volba. Jaká role kromě ekonomického motoru a mediátora zbude pro Německo?
Francie má ambice, ale nemá sílu. Svůj vliv chce zvyšovat skrze Evropskou unii, a tu a tam se jí to dokonce daří. Německo zase nemá ambice, byť přinejmenším ekonomickou sílu má. Hodně bude záležet na tom, kdo bude sedět za rok v kancléřském křesle, což dnes opravdu netušíme. Každopádně bude americká pozornost zaměřena primárně kromě Londýna na Berlín a na Paříž, a aby zbytek ukonejšili a od Trumpa se odlišili, tak i trochu na Brusel. Pak ještě budou tu a tam registrovat Itálii, Španělsko, Polsko a možná Rumunsko. A tím to skončí.

Lidovky.cz: Co lze od tandemu Biden–Harrisová očekávat v česko-amerických vztazích? Pocítíme vůbec nějakou změnu?
Tony Blinken má vztah k Paříži, Joe Biden k západnímu Německu, Kamalu Harrisovou žádné pouto k Evropě neváže. Ke střední Evropě žádné silné pouto nemá ani jeden z nich. Očekávat ve vzájemných vztazích tedy nemáme vůbec nic. Pokud se nebudeme sami snažit dnes hodně vyprázdněnou česko-americkou relaci systematicky a dlouhodobě opět nějak naplnit. Tah na tuhle branku tady ale dnes opravdu nevidím. Já ale obecně moc dnes nevidím žádnou uchopitelnou českou zahraniční politiku. Pozor, to není primárně kritika ministerstva zahraničí – skutečná a přesvědčivá zahraniční politika musí mít u země naší velikosti daleko širší základ.

Lidovky.cz: Nová témata mezi Prahou a Washingtonem neočekáváte?
Kdybychom alespoň plnili ona 2 % HDP výdajů na obranu, měli bychom větší manévrovací prostor. Tam ale patříme stále mezi nejhorší z nejhorších. Mezi klasická témata patří jaderná energetika. Bude se muset otevřít debata o budoucnosti nadzvukového letectva. Obojí budou ve Washingtonu pečlivě sledovat. Stejně jako problematiku 5G a vztahy s Čínou. Ani v jednom však nemáme úplně jasno. A vždy platí: nemáte-li jasno, neberou vás vážně ani spojenci, ani soupeři, ani nepřátelé. Politiku prosazování základních lidských práv jsme opustili. Momentálně nám mohou otevírat dveře ve Washingtonu snad jen naše dlouhodobě blízké vztahy s Izraelem. Zaplaťpánbůh za ně.

Lidovky.cz: Nejen pandemie prokázala zranitelnost demokratického světa. Bezpečnostní hrozby nemizí. Podepisuje se nějak na geopolitickém rozvržení světa? Může ukončit globalizaci?Čeká nás doba větší nejistoty, většího soupeření, větší agresivity a nervozity. Soupeření mezi svobodným světem, respektive Spojenými státy a Čínou, se bude prohlubovat. Evropa bude nadále přešlapovat a doufat, že se jí to vlastně netýká. Bude se ale snažit o to, být leaderem při záchraně zelené planety, na nic jiného jí nezbudou ambice ani síly. Vrchol globalizace máme již asi za sebou. To však neznamená, že by éra globalizace skončila.

Lidovky.cz: Ve kterých bezpečnostních aspektech visí nad Evropou, potažmo Českem, největší hrozby?
V první řadě nám hrozí, že nebudeme ekonomicky ani bezpečnostně konkurenceschopní. Stále nám hrozí problémy nezvládnuté migrace a terorismu. Obojí může zejména v době ekonomické krize fatálně oslabit, až rozbít společnost. Na východě máme po staletí problém nestabilní hranice s Ruskem. Rusko je mentálně imperiální mocností a každé impérium se ze své podstaty musí neustále snažit expandovat. Přestane-li, zhroutí se. Jen za poslední století se hranice ruského panství v Evropě posunula hned několikrát. Někdy o stovky, jindy o tisíce kilometrů. Toto pnutí teď vidíme na Ukrajině, v Moldavsku a v Bělorusku. Nikde není dáno, jakým směrem a o kolik se ta hranice posune, že bude i nadále docházet k pnutí, je však jistotou.

Lidovky.cz: Opomenout nesmíme ani Čínu, další stálici na poli bezpečnostních hrozeb. Bude Biden vůči ní ústupnější, jak Trump zdůrazňuje?
Bude mít jinou rétoriku, ale podstata zůstane stejná. Důležité je, aby se nechtěl od Trumpa odlišit tím, že bude chtít s Čínou uzavřít dohodu za jakoukoli cenu. To by Čína patřičně využila a pro Spojené státy by to nepochybně dobrá dohoda nebyla. Jestli mě něco mírně znervózňuje na před pár dny uzavřené dohodě mezi Čínou a Evropskou unií, tak právě velká snaha ji rychle uzavřít do konce roku a předtím, než dojde k výměně v Bílém domě. Prostě doufám, že jsme ji nechtěli bez ohledu na obsah uzavřít více než samotní Číňané. Kritizovanou netransparentnost bych vyjednavačům osobně moc nevyčítal.

Lidovky.cz: A další evergreen: Blízký východ. Právě tam sbírala Trumpova administrativa plusové body. Jaká role je zde nyní vyhrazena pro Bidena?
Bude se i nadále snažit stahovat americké vojáky, byť se zde s ohledem na vývoj situace může ocitnout v roli válečníka. Bude snad i pokračovat v podpoře sbližování arabských zemí s Izraelem a doufám, že nebude zbytečně ztrácet čas nekonečným oživováním mírových jednání mezi Izraelci a Palestinci – pokud oni sami nebudou ochotni k přímým rozhovorům. Velkou neznámou je Írán. Vyjednávat s Teheránem z pozice síly je zcela v pořádku a Peršané tomu velmi dobře rozumějí. Stejně tak ale dokážou dokonale využít vaší nerozhodnosti a naivity. Blízký východ rozhodně nebude v následujících letech oázou prosperity a harmonie.

Konec cukrárny, jež zná chutě Smíchova. Motivace je pryč, říká majitelka

Cukrářka Klára Frycová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Po otevření dveří pod růžovým vývěsním štítem se nos návštěvníka i přes nasazenou roušku zaplní vůní čokolády....

Jací jsme v posteli podle hvězd? Blíženci experimentují, Štíry sex ovládá

Znamení zvěrokruhu - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium O lásku je třeba pečovat stejně jako o zdraví. Proto se oslava svátku zamilovaných, který připadá na 14. února, zdá...

Policie vyklízí Hlavní nádraží. Jeho obyvatelé si našli nový „Sherwood“

Bezdomovci na pražském Andělu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Narkosvět v legendárním parku u pražského hlavního nádraží, kterému všichni přezdívají Sherwood, se proměňuje a...