LN Ještě v srpnu jste říkal, že ředitelování Národní knihovny je to nejlepší, co vás potkalo. Pořád si to myslíte?
Jistě, to se nezměnilo.
LN Tak dobře, jaké máte pocity z vývoje kolem Kaplického knihovny v posledních týdnech?
Je to nepříjemná situace. Dosud jsme v jednání byli konfrontováni pouze s technickými problémy, kvůli kterým údajně nešlo uzavřít smlouvy mezi městem a Národní knihovnou. Takže jsem vlastně rád, že se konečně vyjevilo, oč jde doopravdy. Pokud platí, že hlavním problémem je, jak ta stavba vypadá -a musím přiznat, že moje zdroje mě na to už několik měsíců upozorňují - tak se možná konečně hneme z místa. Konečně máme odrazový můstek k dalším jednáním. Jinak bychom pořád mohli jednat o tom, jak to bude s tramvajovou smyčkou, jestli pozemek má být oříznut o osm metrů vlevo nebo vpravo. To by byla jen ztráta času a ten nemáme.
LN Nemáte pocit, že jste přece jenom trochu zanedbali lobbing, zatímco odpůrci se v tomto směru dost snažili?
Vždycky jde lobbovat víc. Náš lobbing se ale vedl všemi směry. Šel po linii stranických klubů v parlamentu, na magistrátu po linii odborných výborů. Nestačilo nám jen pozitivní vyjádření kulturního výboru sněmovny. Šli jsme do daleko těžšího rozpočtového výboru. A klapalo to opravdu dobře. Zásadní zlom přišel, když byly vyhlášeny výsledky architektonické soutěže. Do té doby jsem neměl pocit, že by mohl vzniknout problém. Najednou z různých důvodů, které ani nelze dohlédnout, objevily jakoby objektivní příčiny, proč je to špatně. Všechny jsou zástupné a maskují ten pravý - odpor proti řešení stavby. Mrzí mě, že lidé, kterým se to nelíbí, to neřeknou na rovinu. Ano, v této chvíli nemáme dost odvahy takový projekt realizovat, to je pro mě pochopitelná věta. Pražští zastupitelé mají právo ji pronést a mohou se cítit, jako ti, kteří přijímají část zodpovědnosti za to, že knihovna bude v této podobě stát. To přijímám, ale proč proboha o tom takhle otevřeně už dávno nejednáme.
LN Výkup pozemků pro novou budovu byl strategickým cílem Národní knihovny pro rok 2006. Dodnes k němu nedošlo. Kdy a proč začalo nabíhat zpoždění a jaké problémy se začaly postupně objevovat?
Celé je to pro naše poměry typické. Nenapadlo mě, že se z právně nedotažené, byť zastupitelstvem schválené cesty, může stát zvláštní typ zbraně. Možná jsem přece jenom lobbing v jedné části podcenil - a to pokud jde o úředníky magistrátu. Úkolem zastupitelstva bylo také uskutečnit přesun pozemku, poté co tuto transakci schválili. Měli jsme kontrolní termín, ten v klidu proběhl a nic se nedělo. Tři měsíce jsme čekali, kdy od dotyčného úředníka dostaneme první návrh smlouvy. Pětkrát jsme ho urgovali, pak jsme jej konečně dostali, projednali a poslali zpět. A najednou se v odsouhlaseném textu objevily nové požadavky, především přesunutí tramvajové smyčky. Najednou - loni v říjnu - to měla být knihovna, která přesun zaplatí. Ovšem pan primátor předtím na Letné bombasticky prohlásil -Praha je partnerem projektu a my se hlásíme k nákladům. Doslova uvedl - bude nás to stát spoustu peněz, například přemístění smyčky a přeložka inženýrských sítí. To mně přišlo hodně nefér, ale naivně jsem si myslel, že za tím stojí úředníci a já se u představitelů Prahy domůžu svých práv. Nastalo dlouhé období, kdy jsme psali dopisy na všechny strany, i primátorovi, který nikdy neodpověděl. No a to už byl konec loňského roku. Dneska vím, že smlouva měla být před vyhlášením výsledků, ale také je mi jasné, že i kdybychom ji drželi v ruce, měla by radnice spoustu možností jak projekt dál torpédovat.
LN Líbí-nelíbí, to je jedna rovina a dost subjektivní, tady ale proběhla soutěž a v komisi seděli architekti ze světové špičky jako Zaha Hadid. Odpor k projektu ovšem masivně podpořila, ne-li vyvolala prohlášení českých architektů a známých osob, byť laiků jako prezident Klaus či spisovatel Klíma. Co o tom soudíte?
Jistěže pan prezident má vliv a jen doufám, že jej nezneužívá tak primitivním způsobem. Pevně doufám, že nevolá pražskému primátorovi a neříká mu, že Kaplického knihovna nesmí stát. Jeho názor určitě ovlivňuje mnoho lidí a to v negativním, ale i pozitivním smyslu, aspoň to vyplývá z dopisů, které mně lidé píší. No a Ivan Klíma posloužil přímo filipikou proti modernímu umění.
LN Čeští architekti, a někteří i velmi schopní, se bohužel předvedli jako militantní skupina „závistivých a zneuznaných a dotčených“. To vás neotrávilo?
Je to především výpověď o nás. Vzpomínám na den, kdy se vyhlašovaly výsledky soutěže v Klementinu. Večer se uskutečnil historicky první vstup Národní knihovny do hlavní zpravodajské relace na ČT. Na jeho konci padla otázka, kdo ještě může zabránit stavbě nové Národní knihovny. Odpověděl jsem -jenom my sami. A to jsem netušil, jak je ve třech slovech všechno obsaženo. Nejenže mě to pak překvapilo, ale také zamrzelo. Celý život mě vždy těšilo, když se něco podaří, a bylo mi jedno, jestli mně nebo někomu jinému, Strašně mě znechutilo a dožralo systematické podsouvání nějaké špíny a podvodů. I když se to jasně popře a dokáže se, že jde o lež, stejně na všem ulpí divné ódium, plivanec, Pocit „bůhví, jak to vlastně bylo“ v lidech může zůstat. A to je hrozné.
LN Neuvažovali jste o tom, že by Národní knihovna měla tyto názory vyvracet a vysvětlovat a obhajovat Kaplického záměry?
V závěru loňského roku jsme spolupořádali knihovnický happening na místě budoucí knihovny a knihovníci z celé republiky tam přivezli základní kameny. Pro ně je stavba nové knihovny symbol, že jejich obor je vidět, že se pro ně něco dělá, nevnímají ji jako pragocentrickou záležitost. Motto happeningu bylo Národ sobě II. a teď to vypadá bohužel jako Národ v sobě. Nemůžu vyzývat, aby se lidé stavěli na naši stranu barikády. Jediné, co mohu, je vyzývat příslušné osoby, aby se chovaly v souladu se zákony. Aby nikdo neměl pocit, že jeho postavení je povolení k tomu, aby je překračoval.
LN Odpůrci knihovny většinou a pochopitelně anonymně na internetu hýří vulgarismy. Ale říká se, že hlas lidu je hlas boží, a město se staví pro, ty, kteří v něm žijí. Proč by se měla prosazovat originální stavba, proti jejich vůli? Co těmto lidem vzkážete?
Myslím, že takové stavby mají vznikat. Budeme-li se řídit hlasem laiků a lidu, skončíme ve skanzenu. I renesanční stavba na konci gotiky musela leckomu připadat příšerná. třeba Belveder se střechou jako loď, to přece byla pecka mezi oči. Kdyby tak tehdy mohl lid vstupovat na internet, to bychom si početli a možná by ani žádný Belveder nestál. Tyto odvážné projekty stejně asi nejvíc zhodnotí ti, kteří přijdou po nás. Může se i stát, že řeknou -na to se mohli vykašlat. U staromilského přístupu mě zaráží hlavně to, co jeho zastánci úplně ignorují. Že totiž všechny stavby, které vynášejí, byly kdysi nové a popuzovaly, od Reprezentačního domu v Praze až Eiffelovku v Paříži.
LN Česká komora architektů, která si stěžovala, nyní uvádí, že Mezinárodní unie architektů (UIA) potvrdila její stanovisko. Přiznala údajně, že se změnily podmínky soutěže, pokud jde o umístění konzervačních fondů, jež měly být nad zemí a Kaplický je dal pod zem. Unie prý tak konstatovala, že soutěž nebyla regulérní. Protokol z jejího posudku je ale na webu Národní knihovny a nic takového tam není. Zfalšovali jste ho?
Samozřejmě, že ne. Nehledě na to, že komise, která Kaplického projekt vybrala, byla složená z osobností, které mimo jiné mají dost slušné příjmy, takže nevím, jak a kdo by je chtěl zmanipulovat. Ti lidé žijí v jiném světě, ani by je to nenapadlo. Pašovat do toho nějaké naše české fígle je úplný nesmysl. Mezinárodní unie se samozřejmě ocitla v nemilé situaci - to, že část českých architektů se snažila o zrušení soutěže, nebylo nic příjemného. Unie postupně vydala několik stanovisek, tohle je chválabohu poslední. Podle mých informací na osobní tvrdý nátlak nakonec připustila, že mohlo dojít k pochybení v určitých partikulárních bodech -učinila ho však porota, ne Národní knihovna. Nikde ani nepadlo slovo o neregulérnosti soutěže, naopak toto poslední stanovisko je pro nás definitivní potvrzení její správnosti. To je zase ta hra na jiný důvod -opět se vymýšlí, že zastavení projektové přípravy má tuto příčinu.
LN Údajně vy sám jste se měl zasadit o to, že podmínka umístění konzervačních fondů nad zem zmizela, čímž jste dal podnět ke zmaření soutěže.
Úplně detailně si to nepamatuju, ale opravdu si nevzpomínám, že bych něco takového navrhl. Jednání poroty předcházela práce technické komise, která posuzovala všechny projekty, jestli mají příslušné náležitosti. Technická komise podle statutu UIA nemůže dělat nic jiného než vytvořit sumář a ten přednést jako zprávu porotě. Tak se i stalo a různé odchylky od zadání soutěže vykazovalo 75 procent projektů. Zadání bylo opravdu rozsáhlé a v některých případech až zbytečně svazující, ale nikdo nám neporadil a neřekl, že lepší než „musí být“ je „doporučujeme“. V porotě byl navíc zástupce přímo jmenovaný UIA a ještě byl jednání přítomen ředitel její soutěžní sekce, tak sakra, kdyby jakkoliv došlo k porušení pravidel tihle dva lidé by museli vstát jako první a říct -tak takhle ne. Porota se naopak rozhodla, že na základě zprávy technické komise nevyřadí žádný projekt kromě jediného, který o pět dní překročil termín uzávěrky. Pokud jde o umístění části fondů nad zem, zdůrazňuji části, nikdy nebyl určen požadavek, že tam musí být všechny. Porota se jednomyslně dohodla, že na tomto požadavku nebude trvat. Vzhledem k tomu, že jde o knihovnickou podmínku, byla dotazována i Národní knihovna a my jsme s porotou souhlasili. Nebyla to žádná moje manipulace.
LN Dokáže Národní knihovna vzdorovat politickým tlakům, dokážete se postavit dvěma třetinám pražských zastupitelů, kteří se rekrutují z vládní strany?
Sami to nemůžeme prosadit, nemůžeme, a dělat něco proti vůli zastupitelů prostě nelze. V takové situaci nelze stavět něco na pozemku, který městu patří. Jsme ale připraveni jednat a stále to nejde. Jednání by se mělo odbývat v určitém pořadí -nejprve se musí jasně říct, zda jsou nějaké možnosti nebo požadavky na úpravu stavby, aby mohla stát tam, kde byla projektovaná. Teprve až na tuto otázku zazní rezolutní ne, a to musí říct Praha, můžeme se bavit o jiné lokaci, ale to si dost dobře neumím představit. Toto je nejekonomičtější řešení na dalších padesát let, o tom jsem naprosto přesvědčený. Co se týká místa, Letná je optimální a splňuje jasně dané podmínky: nezátopová oblast, dobrá dopravní obslužnost - třicet minut od centra maximálně. „Něco za letištěm“ nepřichází v úvahu, to jsou obecně uznávané fakty v celé Evropě.
LN Myslíte, že tyto úhybné manévry a oddalování mají souvislosti s prosazováním olympiády?
I když se upřímně snažím, souvislost s olympiádou nevidím, neumím si představit, jaké sportoviště by mohlo stát na místě, kde by měla být Národní knihovna. Nezdá se mi dost velké. Třeba ale nemám dostatečnou fantazii a přehled o sportu. Náklady na olympiádu, to je snad stovka miliard a v případě knihovny se bavíme o třech.
LN Mluvil jste o posledním vývoji s architektem Kaplickým? K čemu jste došli?
Jsme v kontaktu a nic mu nezakrýváme. Otevřeně jsme s ním bavili o situaci, která vypadala tak zapikolovaně. Nezastírali jsme mu, že technické důvody jsou nejspíš zástupné a jde hlavně o jeho návrh. Zpočátku tomu nevěřil a minulý týden změnil názor a připustil, že to tak asi bude. Je z toho hodně smutný a položil otázku, jestli má odstoupit a vzít návrh pryč. To jsem se opravdu lekl a samozřejmě jsem ho od toho zrazoval. Doufám, že to neudělá. Byla by to mezinárodní ostuda, když pominu originální řešení, tak projekt je po světě už dost známý v knihovnických kruzích díky řešení interiéru. Považoval bych za prohru, kdyby nakonec nad místo oka nad Prahou stála nějaká banální krabice.
LN Znamená to, že byste složil funkci, kdyby se knihovna nakonec nerealizovala podle Kaplického projektu?
Nevím. Už jsem to jednou udělal - odešel jsem z postu komisaře v Expo v Hannoveru, to mělo velmi specifický důvod. Žádná výhra to ale není, protože se tím ztratí sebemenší možnost dořešit problém, který není vyřešený. Každý z nás má mantinely, za jaké nemůže jít, ale to záleží na tom, jak rychle dojde k jednání s ministerstvem a městem a jaké padnou alternativy. Pokud padnou takové, které by pro mě byly nepřijatelné, tak bych jako ředitel setrvat nemohl.
LN Už nějaké alternativy tušíte nebo o nich přímo víte?
Ne, zatím ne. To by se třeba týkalo přesunutí knihovny na periférii nebo použití jiného návrhu.
LN Máte představu, jak vážná situace by nastala, kdyby se stavba knihovny odsunula třeba jen o dva, tři roky?
Úplně přesnou. Už teď nedisponujme žádnými extra velkými prostory pro přírůstky. Do roku 2010 bychom to mohli přežít, pak začnou výrazné problémy a do roku 1212 jsme plní. Pak by nastupovala krizová a provizorní řešení typu pronájmu skladových kapacit, což by se velice negativně odrazilo na službách veřejnosti a také by to bylo finančně nákladné. Jasné rozhodnutí musí padnout do konce roku.
Jistě, to se nezměnilo.
LN Tak dobře, jaké máte pocity z vývoje kolem Kaplického knihovny v posledních týdnech?
Je to nepříjemná situace. Dosud jsme v jednání byli konfrontováni pouze s technickými problémy, kvůli kterým údajně nešlo uzavřít smlouvy mezi městem a Národní knihovnou. Takže jsem vlastně rád, že se konečně vyjevilo, oč jde doopravdy. Pokud platí, že hlavním problémem je, jak ta stavba vypadá -a musím přiznat, že moje zdroje mě na to už několik měsíců upozorňují - tak se možná konečně hneme z místa. Konečně máme odrazový můstek k dalším jednáním. Jinak bychom pořád mohli jednat o tom, jak to bude s tramvajovou smyčkou, jestli pozemek má být oříznut o osm metrů vlevo nebo vpravo. To by byla jen ztráta času a ten nemáme.
LN Nemáte pocit, že jste přece jenom trochu zanedbali lobbing, zatímco odpůrci se v tomto směru dost snažili?
Vždycky jde lobbovat víc. Náš lobbing se ale vedl všemi směry. Šel po linii stranických klubů v parlamentu, na magistrátu po linii odborných výborů. Nestačilo nám jen pozitivní vyjádření kulturního výboru sněmovny. Šli jsme do daleko těžšího rozpočtového výboru. A klapalo to opravdu dobře. Zásadní zlom přišel, když byly vyhlášeny výsledky architektonické soutěže. Do té doby jsem neměl pocit, že by mohl vzniknout problém. Najednou z různých důvodů, které ani nelze dohlédnout, objevily jakoby objektivní příčiny, proč je to špatně. Všechny jsou zástupné a maskují ten pravý - odpor proti řešení stavby. Mrzí mě, že lidé, kterým se to nelíbí, to neřeknou na rovinu. Ano, v této chvíli nemáme dost odvahy takový projekt realizovat, to je pro mě pochopitelná věta. Pražští zastupitelé mají právo ji pronést a mohou se cítit, jako ti, kteří přijímají část zodpovědnosti za to, že knihovna bude v této podobě stát. To přijímám, ale proč proboha o tom takhle otevřeně už dávno nejednáme.
LN Výkup pozemků pro novou budovu byl strategickým cílem Národní knihovny pro rok 2006. Dodnes k němu nedošlo. Kdy a proč začalo nabíhat zpoždění a jaké problémy se začaly postupně objevovat?
Celé je to pro naše poměry typické. Nenapadlo mě, že se z právně nedotažené, byť zastupitelstvem schválené cesty, může stát zvláštní typ zbraně. Možná jsem přece jenom lobbing v jedné části podcenil - a to pokud jde o úředníky magistrátu. Úkolem zastupitelstva bylo také uskutečnit přesun pozemku, poté co tuto transakci schválili. Měli jsme kontrolní termín, ten v klidu proběhl a nic se nedělo. Tři měsíce jsme čekali, kdy od dotyčného úředníka dostaneme první návrh smlouvy. Pětkrát jsme ho urgovali, pak jsme jej konečně dostali, projednali a poslali zpět. A najednou se v odsouhlaseném textu objevily nové požadavky, především přesunutí tramvajové smyčky. Najednou - loni v říjnu - to měla být knihovna, která přesun zaplatí. Ovšem pan primátor předtím na Letné bombasticky prohlásil -Praha je partnerem projektu a my se hlásíme k nákladům. Doslova uvedl - bude nás to stát spoustu peněz, například přemístění smyčky a přeložka inženýrských sítí. To mně přišlo hodně nefér, ale naivně jsem si myslel, že za tím stojí úředníci a já se u představitelů Prahy domůžu svých práv. Nastalo dlouhé období, kdy jsme psali dopisy na všechny strany, i primátorovi, který nikdy neodpověděl. No a to už byl konec loňského roku. Dneska vím, že smlouva měla být před vyhlášením výsledků, ale také je mi jasné, že i kdybychom ji drželi v ruce, měla by radnice spoustu možností jak projekt dál torpédovat.
LN Líbí-nelíbí, to je jedna rovina a dost subjektivní, tady ale proběhla soutěž a v komisi seděli architekti ze světové špičky jako Zaha Hadid. Odpor k projektu ovšem masivně podpořila, ne-li vyvolala prohlášení českých architektů a známých osob, byť laiků jako prezident Klaus či spisovatel Klíma. Co o tom soudíte?
Jistěže pan prezident má vliv a jen doufám, že jej nezneužívá tak primitivním způsobem. Pevně doufám, že nevolá pražskému primátorovi a neříká mu, že Kaplického knihovna nesmí stát. Jeho názor určitě ovlivňuje mnoho lidí a to v negativním, ale i pozitivním smyslu, aspoň to vyplývá z dopisů, které mně lidé píší. No a Ivan Klíma posloužil přímo filipikou proti modernímu umění.
LN Čeští architekti, a někteří i velmi schopní, se bohužel předvedli jako militantní skupina „závistivých a zneuznaných a dotčených“. To vás neotrávilo?
Je to především výpověď o nás. Vzpomínám na den, kdy se vyhlašovaly výsledky soutěže v Klementinu. Večer se uskutečnil historicky první vstup Národní knihovny do hlavní zpravodajské relace na ČT. Na jeho konci padla otázka, kdo ještě může zabránit stavbě nové Národní knihovny. Odpověděl jsem -jenom my sami. A to jsem netušil, jak je ve třech slovech všechno obsaženo. Nejenže mě to pak překvapilo, ale také zamrzelo. Celý život mě vždy těšilo, když se něco podaří, a bylo mi jedno, jestli mně nebo někomu jinému, Strašně mě znechutilo a dožralo systematické podsouvání nějaké špíny a podvodů. I když se to jasně popře a dokáže se, že jde o lež, stejně na všem ulpí divné ódium, plivanec, Pocit „bůhví, jak to vlastně bylo“ v lidech může zůstat. A to je hrozné.
LN Neuvažovali jste o tom, že by Národní knihovna měla tyto názory vyvracet a vysvětlovat a obhajovat Kaplického záměry?
V závěru loňského roku jsme spolupořádali knihovnický happening na místě budoucí knihovny a knihovníci z celé republiky tam přivezli základní kameny. Pro ně je stavba nové knihovny symbol, že jejich obor je vidět, že se pro ně něco dělá, nevnímají ji jako pragocentrickou záležitost. Motto happeningu bylo Národ sobě II. a teď to vypadá bohužel jako Národ v sobě. Nemůžu vyzývat, aby se lidé stavěli na naši stranu barikády. Jediné, co mohu, je vyzývat příslušné osoby, aby se chovaly v souladu se zákony. Aby nikdo neměl pocit, že jeho postavení je povolení k tomu, aby je překračoval.
LN Odpůrci knihovny většinou a pochopitelně anonymně na internetu hýří vulgarismy. Ale říká se, že hlas lidu je hlas boží, a město se staví pro, ty, kteří v něm žijí. Proč by se měla prosazovat originální stavba, proti jejich vůli? Co těmto lidem vzkážete? Myslím, že takové stavby mají vznikat. Budeme-li se řídit hlasem laiků a lidu, skončíme ve skanzenu. I renesanční stavba na konci gotiky musela leckomu připadat příšerná. třeba Belveder se střechou jako loď, to přece byla pecka mezi oči. Kdyby tak tehdy mohl lid vstupovat na internet, to bychom si početli a možná by ani žádný Belveder nestál. Tyto odvážné projekty stejně asi nejvíc zhodnotí ti, kteří přijdou po nás. Může se i stát, že řeknou -na to se mohli vykašlat. U staromilského přístupu mě zaráží hlavně to, co jeho zastánci úplně ignorují. Že totiž všechny stavby, které vynášejí, byly kdysi nové a popuzovaly, od Reprezentačního domu v Praze až Eiffelovku v Paříži.
LN Česká komora architektů, která si stěžovala, nyní uvádí, že Mezinárodní unie architektů (UIA) potvrdila její stanovisko. Přiznala údajně, že se změnily podmínky soutěže, pokud jde o umístění konzervačních fondů, jež měly být nad zemí a Kaplický je dal pod zem. Unie prý tak konstatovala, že soutěž nebyla regulérní. Protokol z jejího posudku je ale na webu Národní knihovny a nic takového tam není. Zfalšovali jste ho?
Samozřejmě, že ne. Nehledě na to, že komise, která Kaplického projekt vybrala, byla složená z osobností, které mimo jiné mají dost slušné příjmy, takže nevím, jak a kdo by je chtěl zmanipulovat. Ti lidé žijí v jiném světě, ani by je to nenapadlo. Pašovat do toho nějaké naše české fígle je úplný nesmysl. Mezinárodní unie se samozřejmě ocitla v nemilé situaci - to, že část českých architektů se snažila o zrušení soutěže, nebylo nic příjemného. Unie postupně vydala několik stanovisek, tohle je chválabohu poslední. Podle mých informací na osobní tvrdý nátlak nakonec připustila, že mohlo dojít k pochybení v určitých partikulárních bodech -učinila ho však porota, ne Národní knihovna. Nikde ani nepadlo slovo o neregulérnosti soutěže, naopak toto poslední stanovisko je pro nás definitivní potvrzení její správnosti. To je zase ta hra na jiný důvod -opět se vymýšlí, že zastavení projektové přípravy má tuto příčinu.
LN Údajně vy sám jste se měl zasadit o to, že podmínka umístění konzervačních fondů nad zem zmizela, čímž jste dal podnět ke zmaření soutěže.
Úplně detailně si to nepamatuju, ale opravdu si nevzpomínám, že bych něco takového navrhl. Jednání poroty předcházela práce technické komise, která posuzovala všechny projekty, jestli mají příslušné náležitosti. Technická komise podle statutu UIA nemůže dělat nic jiného než vytvořit sumář a ten přednést jako zprávu porotě. Tak se i stalo a různé odchylky od zadání soutěže vykazovalo 75 procent projektů. Zadání bylo opravdu rozsáhlé a v některých případech až zbytečně svazující, ale nikdo nám neporadil a neřekl, že lepší než „musí být“ je „doporučujeme“. V porotě byl navíc zástupce přímo jmenovaný UIA a ještě byl jednání přítomen ředitel její soutěžní sekce, tak sakra, kdyby jakkoliv došlo k porušení pravidel tihle dva lidé by museli vstát jako první a říct -tak takhle ne. Porota se naopak rozhodla, že na základě zprávy technické komise nevyřadí žádný projekt kromě jediného, který o pět dní překročil termín uzávěrky. Pokud jde o umístění části fondů nad zem, zdůrazňuji části, nikdy nebyl určen požadavek, že tam musí být všechny. Porota se jednomyslně dohodla, že na tomto požadavku nebude trvat. Vzhledem k tomu, že jde o knihovnickou podmínku, byla dotazována i Národní knihovna a my jsme s porotou souhlasili. Nebyla to žádná moje manipulace.
LN Dokáže Národní knihovna vzdorovat politickým tlakům, dokážete se postavit dvěma třetinám pražských zastupitelů, kteří se rekrutují z vládní strany?
Sami to nemůžeme prosadit, nemůžeme, a dělat něco proti vůli zastupitelů prostě nelze. V takové situaci nelze stavět něco na pozemku, který městu patří. Jsme ale připraveni jednat a stále to nejde. Jednání by se mělo odbývat v určitém pořadí -nejprve se musí jasně říct, zda jsou nějaké možnosti nebo požadavky na úpravu stavby, aby mohla stát tam, kde byla projektovaná. Teprve až na tuto otázku zazní rezolutní ne, a to musí říct Praha, můžeme se bavit o jiné lokaci, ale to si dost dobře neumím představit. Toto je nejekonomičtější řešení na dalších padesát let, o tom jsem naprosto přesvědčený. Co se týká místa, Letná je optimální a splňuje jasně dané podmínky: nezátopová oblast, dobrá dopravní obslužnost - třicet minut od centra maximálně. „Něco za letištěm“ nepřichází v úvahu, to jsou obecně uznávané fakty v celé Evropě.
LN Myslíte, že tyto úhybné manévry a oddalování mají souvislosti s prosazováním olympiády?
I když se upřímně snažím, souvislost s olympiádou nevidím, neumím si představit, jaké sportoviště by mohlo stát na místě, kde by měla být Národní knihovna. Nezdá se mi dost velké. Třeba ale nemám dostatečnou fantazii a přehled o sportu. Náklady na olympiádu, to je snad stovka miliard a v případě knihovny se bavíme o třech.
LN Mluvil jste o posledním vývoji s architektem Kaplickým? K čemu jste došli?
Jsme v kontaktu a nic mu nezakrýváme. Otevřeně jsme s ním bavili o situaci, která vypadala tak zapikolovaně. Nezastírali jsme mu, že technické důvody jsou nejspíš zástupné a jde hlavně o jeho návrh. Zpočátku tomu nevěřil a minulý týden změnil názor a připustil, že to tak asi bude. Je z toho hodně smutný a položil otázku, jestli má odstoupit a vzít návrh pryč. To jsem se opravdu lekl a samozřejmě jsem ho od toho zrazoval. Doufám, že to neudělá. Byla by to mezinárodní ostuda, když pominu originální řešení, tak projekt je po světě už dost známý v knihovnických kruzích díky řešení interiéru. Považoval bych za prohru, kdyby nakonec nad místo oka nad Prahou stála nějaká banální krabice.
LN Znamená to, že byste složil funkci, kdyby se knihovna nakonec nerealizovala podle Kaplického projektu?
Nevím. Už jsem to jednou udělal - odešel jsem z postu komisaře v Expo v Hannoveru, to mělo velmi specifický důvod. Žádná výhra to ale není, protože se tím ztratí sebemenší možnost dořešit problém, který není vyřešený. Každý z nás má mantinely, za jaké nemůže jít, ale to záleží na tom, jak rychle dojde k jednání s ministerstvem a městem a jaké padnou alternativy. Pokud padnou takové, které by pro mě byly nepřijatelné, tak bych jako ředitel setrvat nemohl.
LN Už nějaké alternativy tušíte nebo o nich přímo víte?
Ne, zatím ne. To by se třeba týkalo přesunutí knihovny na periférii nebo použití jiného návrhu.
LN Máte představu, jak vážná situace by nastala, kdyby se stavba knihovny odsunula třeba jen o dva, tři roky?
Úplně přesnou. Už teď nedisponujme žádnými extra velkými prostory pro přírůstky. Do roku 2010 bychom to mohli přežít, pak začnou výrazné problémy a do roku 1212 jsme plní. Pak by nastupovala krizová a provizorní řešení typu pronájmu skladových kapacit, což by se velice negativně odrazilo na službách veřejnosti a také by to bylo finančně nákladné. Jasné rozhodnutí musí padnout do konce roku.
