15. července 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Snaha Miloše Zemana vyjde vniveč,‘ tvrdí Vitásková. Solární dotace nechce nikdo zastavit

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 27Diskuse
Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková | foto: MAFRA: František Vlček

PRAHA Miloš Zeman se ustavil do pozice akcelerátoru akce, na jejímž konci má být snížení státních výdajů na obnovitelné zdroje. Podle bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové jeho snaha vyjde vniveč, protože neexistuje vůle na tyto dotace sáhnout.

LN: Prezident ve svém sněmovním projevu uvedl, že domluvil, aby právníci ČEZ pomohli Úřadu vlády vymyslet, jak snížit výdaje na obnovitelné zdroje, solární energii zvláště. ČEZ v tomto oboru však podnikal a podniká. Je vhodné, aby pomáhal s tímto úkolem?
Je to naprosto nevhodné. Pochopitelně jsem výstup pana prezidenta poslouchala a z této věci jsem byla velmi překvapená. ČEZ je ten, kdo sám má největší solární parky, na které pobírá podporu z veřejných financí, zároveň distribuční složka ČEZ zodpovídala za připojování v té kritické době, kdy solární boom vznikl, možná že kolem toho byla i spousta neznámých, proč tenhle se připojil a ten ne. Když vezmeme v úvahu další okolnosti kolem solárních elektráren ČEZ, včetně jeho výkupu „hotových“ elektráren, z nichž mnohé nebyly dokončeny, pak jsem byla šokovaná, že právě tito právníci mají připravovat nějaká pravidla pro překompenzaci.

SLUNEČNÍ BOOM

■ Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů navrhla v roce 2003 vláda Vladimíra Špidly (ČSSD).

■ Sněmovna ho schválila v únoru 2005 většinou hlasů ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU a KSČM.

■ Do roku 2009 byly solární panely velmi drahé, do projektů se skoro nikdo nepouštěl. Až kvůli dovozu levných čínských panelů začala masivní výstavba. 
■ Vláda a sněmovna nenavázaly výši podpory na nákladnost stavby elektrárny, norma dovolovala pouze maximálně pětiprocentní meziroční pokles výkupních cen.

Nikdo také nenastavil strop celkového instalovaného výkonu, takže výhled na výplaty podpor šel najednou do stovek miliard. 
■ V srpnu 2009 začalo ministerstvo průmyslu pomalu chystat novelu. Celkový instalovaný výkon ale v roce 2010 pořád prudce narůstal, a tak v září toho roku vláda Petra Nečase (ODS) v režimu legislativní nouze nechala urychleně přijmout změnu, která omezila podporu pro zařízení postavená od r. 2011.

■ Energetický regulační úřad byl na sklonku roku zahlcen žádostmi o licenci. Mnoho licencí pochází ze Silvestra 2010. Po nástupu Aleny Vitáskové v srpnu 2011 se spustila plošná kontrola těchto licencí. Část byla zrušena.

LN: Jinak považujete kritiku obnovitelných zdrojů za spravedlivou?
Samozřejmě. Přece nemůžeme v energetickém mixu říci, že jeden zdroj dostane podporu v nevídaných částkách, druhý nemá nic. Pak nehovořme o rovných podmínkách pro energetický trh.

LN: Lze vůbec ještě něco udělat nad rámec solární daně zavedené v roce 2010? Premiér Andrej Babiš (ANO) zmiňoval, že o žádném řešení moc neví.
My jsme s návrhem přišli jako regulátor už v roce 2013, v návaznosti na výtky Evropské komise vůči schvalování podpory pro obnovitelné zdroje. Tehdy komise dostala novelu zákona o podporovaných zdrojích a vyjadřovala se také k překompenzaci. Uváděla, že musíme zavést pravidla, aby k ní nedocházelo. Jako regulátor jsme v novelách energetických zákonů požadovali, aby se tam včlenila pravidla pro kontrolu zdrojů, protože ceny byly nastaveny nad rámec zákona.

Nic se neudálo, takže já nevěřím, že se teď něco udá. Navíc když na regulační úřad nastoupili do rady lidé, kteří ty ceny nad rámec zákona před lety nastavili.

LN: Co jste tehdy navrhovali?
Uváděli jsme požadavky na zavedení konkrétních kontrolních mechanismů, požadavky na dodržování zákonem daných pravidel. Aby to, co už představuje překompenzaci, daný subjekt vůbec nedostával zaplaceno.

Dám příklad, vezměme solární zdroj, ale mohou být i jiné. Přesně na to, co řeknu, Nejvyšší kontrolní úřad upozornil, když dělal kontrolu čerpání podpory na obnovitelné zdroje, takže vláda to samozřejmě musí znát. Některé solární elektrárny měly investiční návratnost za sedm let, ale ještě dalších třináct let dostávají podporu. Podle mě je to nemorální. Kdyby se nastavila pravidla překompenzace, někteří by s podporou skončili po deseti letech, protože už by měli všechno doma. Jiní – s pomalejší návratností – by dostávali podporu třeba dvacet let. Už se o tom mluvilo, ta možnost tady je, dá se to takto upravit, ale nevěřte tomu, že je na tom zájem. Kdyby ho někdo měl, musel by komunikovat s těmi, kdo vidí až do střev problémů.

LN: Prezident komunikuje s vámi, je to tak?
Pan prezident je jeden z mála, který to napravit chce, ale nemá na to legislativní moc. Může na to jenom upozorňovat, to dělá stále. A já jsem zvědavá, co s tím pan premiér udělá.

LN: Na straně premiéra zájem podle vás není?
Jsem přesvědčená, že ne. Několikrát jsem ho upozorňovala, že v Energetickém regulačním úřadě jsou zaměstnanci, kteří ty hanebné ceny na solární energii nastavovali. Konkrétně je to Rostislav Krejcar. Já s tím nesouhlasím, veřejnost také ne, na besedách se mě na to občané ptají téměř s výsměchem, jak je možné, že v ERÚ jsou zpátky lidé, kteří solární boom připravili. Říkám jim, ať se obrátí na pana premiéra, já jsem ty lidi ani nenavrhovala, ani nejmenovala. Naopak jsem na to upozorňovala. Proto si nejsem jistá, jestli chce něco napravovat, protože kdyby chtěl, ERÚ v tom hraje velkou roli. Mezitím se tam určitě tajně chystá biometan.

LN: Tím myslíte, že by se zopakoval příběh překompenzací s tímto zdrojem?
Jistě. Udělají pilotní projekt, a než se někdo rozkouká, bude podpora biometanu. Bez ERÚ něco takového nejde, pokud chcete sáhnout na takové peníze.

LN: Premiér se s vámi poradit o vyřešení solárních překompenzací nechtěl?
Ne, to ne. Přitom jsem to vládě nabízela, napsala jsem jim jeden normální a jeden otevřený dopis. Nejdřív jsem na pana Krejcara upozorňovala vládu; nic proti němu osobně nemám, ale nemůže být ve vedoucí pozici na ERÚ, když ty ceny v rozporu se zákonem nastavil. To je výsměch lidem, kteří to platí. Informovala jsem o tom už expremiéra Bohuslava Sobotku, když pětičlennou radu ERÚ jmenovali. Žádala jsem, aby tento člen rady byl nahrazen jiným, žádala jsem i exministra Jiřího Havlíčka (ČSSD). Novou vládu jsem znovu informovala, exministr Tomáš Hüner (za ANO) také nereagoval, psala jsem panu Babišovi, nedělo se nic, tak jsem mu napsala otevřený dopis. Sdělila jsem mu, že v úřadu Krejcara má a že jsem do rady ochotna nastoupit od 1. srpna, kdy jeden z členů končí, i když jsem se musela hodně rozhodovat po tom všem, co mám za sebou i před sebou. A pan premiér mi odpověděl, ať se přihlásím do soutěže, kterou narychlo vypsali. Pak už otevřeným dopisem jsem mu sdělila, že ze sebe šaška v soutěži dělat nenechám, neboť vím, jak se tyto pozice vybírají.

LN: S novou ministryní průmyslu Martou Novákovou (za ANO)tedy už v kontaktu nejste?
Neznám paní ministryni. Pokud mě osloví, pochopitelně s ní budu komunikovat. Co mám informace, energetika není to, včem by byla kovaná, je odbornicí na jiné záležitosti.

LN: Upozornil někdo politiky, když se systém podpory obnovitelných zdrojů zaváděl, že není dobře nastaven, že riziko překompenzací neošetřuje?
Nevím, do jakého detailu byli upozorněni, ale v energetickém zákoně a zákoně o podporovaných zdrojích v té době bylo, že podpora má být po dobu investiční návratnosti. Tam to bylo jasné. Regulátor to tehdy změnil, podpory zvýšil a zároveň zvýšil i dobu výplaty podpory. Čili dvojnásobné navýšení. Kdyby snížil výpočet ceny a prodloužil dobu výplaty, aby dostávali peníze namísto investiční návratnosti po dobu životnosti zařízení, bylo by to v pořádku. My jsme pak výpočet snížili, když jsem nastoupila.

LN: Bylo to hnané zájmem rozběhnout výrobu z obnovitelných zdrojů, neznalostí, nebo to byla schválnost?
Schválnost, o opaku mě nikdo nepřesvědčí. To by jinak všichni kolem toho museli být hlupáci a to já nepředpokládám. Beru jednu věc – byla to úplně nová technologie, nikdo nevěděl, co to udělá, málokdo měl představu. Mohla tam být neznalost. Ale to ne ospravedlňuje, že se podpora nastavila tak vysoko a ještě prodloužila doba její výplaty.

LN: Jak by podle vás měla vypadat zdravá podpora obnovitelných zdrojů do budoucna? Evropa chce zvedat podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 32 procent.
Pokud chceme na energetickém trhu rovné podmínky, podpora by neměla být vůbec. Buď ji musíte dát všem zdrojům, nebo žádnému. Přece nemohu říct, že budu rozvíjet obnovitelné zdroje a dám jim podporu a zároveň že nemůžu dostavět Temelín, protože si cenou energie na sebe není schopen vydělat, ale podporu mu nedám. Jsem pro to, aby zdroje soutěžily na trhu bez podpory.

LN: Asi se shodneme, že to se nestane, tímto směrem vůle Evropské unie nejde.
Protože chtějí krást. Protože mají málo.

LN: Všichni?
Já se na to opravdu dívám tak, že podmínky musejí být rovné. Lze dávat příspěvky na všechny zdroje, když se ukáže, že investice do energetiky jinak nezvládneme. Proč dávat podporu zrovna obnovitelným zdrojům, když dnes už mají vlnu technologického vývoje rozběhnutou? Celá Evropská unie jsme jim za cenu obrovských peněz umožnili start a rozjezd. Dobře, jen ať vyrábějí, když si myslí, že je solární panel ekologický, ale ať nechtějí podporu.

LN: Veřejná podpora podle vás nedává smysl ani u malých samovýrobců, kteří mají třeba solárními panely osazenou střechu domu či chaty?
Ne. Já mám rodinný domek, soused taky, a kdybych si dávala soláry, nechtěla bych, aby mi je musel platit soused. Nelíbí se mi ten princip. Kdo si chce osadit střechu, usnadněme mu k tomu legislativní podmínky, ale důvod k podpoře nevidím. Dotace jsou jenom symbolem korupce.

LN: Co by znamenalo v českých podmínkách naplnění těch 32 procent obnovitelných zdrojů na spotřebě? Kolik je to dnes?
My máme v této chvíli kolem čtrnácti patnácti procent. Nicméně se musíme dívat na to, že vyrábíme elektrickou energii v takovém rozsahu, že asi 30 procent vyvážíme. A to určitě ne tu drahou, kterou dotujeme. Vidíte tu nelogičnost. Veřejné finance skutečně patří do zdravotnictví, školství, na důchodovou reformu, tam mají účel pro všechny občany, nikoli pro pár jedinců. Dotace do energetiky už v tuto chvíli nemají opodstatnění. Před patnácti lety, když se o obnovitelných zdrojích začalo hovořit, se nevědělo, co to bude a jak to bude drahé. Na začátku to podporu chtělo. To, že my jsme ji tady přemrštili a vytvořili z toho neskutečný byznys pro pár lidí, to byla špatná politika. Já s tím nesouhlasím, takže nemohu být v žádné vládní komisi. Když poukážu na to, že je možné ostudnou podporu zastavit, abychom dalších deset let nemuseli platit 160 miliard, nikdo to nechce slyšet. Proč by mě tam brali?

LN: Možná na přímluvu prezidenta?
Ale bojujte tam pak se všemi, když to nikdo nechce. Jestli to chystají právníci ČEZ, to se člověk může jen zasmát.

  • 27Diskuse




Najdete na Lidovky.cz