„Jak nepochybně víte, řada škol se potýká mimo jiné i s nedostatečným personálním zajištěním výuky vzhledem k množícím se případům izolace či karantény u pedagogických pracovníků. Nemalé potíže jsou samozřejmě způsobeny rovněž izolací či karanténou u dětí a studentů v rámci jednotlivých pracovních skupin. V této souvislosti považujeme za potřebné umožnit ředitelkám a ředitelům škol tyto obtíže operativně řešit,“ zdůvodnil ve Sněmovně návrh ministr školství za hnutí STAN Petr Gazdík.
„Kde se přišlo na číslo 10? Jak to že tam není třeba 7 nebo 15?“ zeptal se ministra poslanec za hnutí ANO Milan Brázdil.
„Šel jsem tak z Nerudovy ulice do Sněmovny a napadlo mě to, že to bude číslo 10. Fakt to tak bylo,“ opáčil mu Gazdík v nadsázce.
Rodiče budou mít při mimořádném ředitelském volnu nárok na ošetřovné
Při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné. Školský zákon nyní umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za školní rok, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Hygienici mohou o uzavření školy rozhodnout při velkém počtu nakažených žáků.
Možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo výuku na dálku by měly mít základní, střední, vyšší odborné, základní umělecké i jazykové školy. „Ředitel školy může oba tyto instituty vhodně kombinovat,“ řekl poslancům Gazdík.
Na dálkové vzdělávání by škola měla mít možnost dočasně přejít po dohodě s vyučujícími, pokud by kvůli výpadku většího množství pedagogů v důsledku epidemie covidu-19 nešlo učit prezenčně.
Pro ředitelské volno by se škola mohla rozhodnout v případě, že by kvůli šíření nákazy dočasně nemohla zajistit ani distanční výuku. Pro mateřské školy počítá návrh pouze s možností mimořádného ředitelského volna.
Jednání brzdila SPD, aby zabránila jednání o korespondenční volbě
Jednání o mimořádném ředitelském volnu brzdí hlavně to, že se poslanci SPD snaží zabránit tomu, aby došlo v úterý na jednání o následujícím bodu, jímž je možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí.
Poslanci v úterý také volili posledního místopředsedu Sněmovny, ale neúspěšně. Hnutí ANO chce na tuto pozici prosadit bývalého vicepremiéra Karla Havlíčka. SPD chce tento post získat pro Tomia Okamuru. Ani jeden ale nedostal v prvním, ale ani ve druhém kole volby dost hlasů.
Podle dohod ve Sněmovně by zatím neobsazený post místopředsedy měl připadnout hnutí ANO. To již dříve neúspěšně na tento post navrhovalo expředsedu Sněmovny Radka Vondráčka.
