Už před schválením programu schůze svolané z popudu poslanců KSČM a některých dalších klubů vyvolalo zdanění náhrad církvím debatu. Náhrady církve dostávají na majetek, který jim stát nevydal v restitucích.
Někteří kritici z řad pravice dali čtvrteční schůzi do souvislosti se schvalováním státního rozpočtu na příští rok, které se uskuteční příští týden. Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) jde o potvrzení soudržnosti hnutí ANO, ČSSD a KSČM. Zdanění náhrad je jedním z požadavků komunistů pro toleranci menšinového kabinetu ANO a sociálních demokratů. „Vnímáme KSČM jako jednu ze stran vládní koalice a loajalita se musí nějak splácet,“ podotkl také Vít Rakušan (STAN).
Foldyna přišel do sněmovny ve žluté vestě. Kdo schvaluje církevní restituce, je jako Macron, tvrdí |
Proti takové interpretaci se ohradil šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik. Důvodem pro svolání schůze podle něho bylo to, že ačkoli odpůrci novely pokládají zdanění náhrad za protiústavní a říkají, že Ústavní soud je zruší, „z neznámých důvodů obstruují pouhé druhé čtení“.
Předsedové ODS a Pirátů Petr Fiala a Ivan Bartoš se pozastavili nad tím, že je svolána mimořádná schůze k běžnému návrhu. Fiala zdůraznil, že restituce představují nápravu křivd, které církvím způsobili komunisté. Bartoš zdůraznil, že k oprávněnosti výše náhrad dosud neexistuje žádný rozbor.
Rovněž předseda SPD Tomio Okamura by chtěl, aby byla výše náhrad objasněna, byť jeho hnutí svolání schůze podpořilo. Poukazoval mimo jiné na to, že restituční zákon o vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v době ekonomické krize, kdy se v jiných oblastech šetřilo.
Projednávání návrhu KSČM ve druhém čtení Sněmovna už třikrát nedokončila, naposledy v listopadu. Z celé nebo z části čtvrteční mimořádné schůze se omluvilo šest desítek poslanců a desítka ministrů.
