Ten totiž měli kandidáti často problém dodržet, což se snažil vynucovat hlavně předseda petičního výboru, poslanec Jan Hrnčíř (SPD). „Zkusím dodržet časový rámec tím, že si zapnu stopky,“ řekl na úvod svého vystoupení bývalý ústavní soudce Jaromír Jirsa. Právě on mluvil o nuceném držení ve zdravotnických zařízeních a zmínil i léčebnu v pražských Bohnicích. Pokud by zvítězil, chtěl by zejména zpřístupnit pomoc poškozeným. „Nejsem si jist, zda ti, kterým je pomoc především určená, o svých právech vědí,“ uvedl. Důležitá je podle něj i cílená a přímá komunikace.
Jeho protikandidátka Eva Kostolanská, která působí jako členka Kanceláře veřejného ochránce práv, souhlasila s důležitostí odstranění podobného bezpráví. „Netýká se to ale jen zdravotnických zařízení, ale i zařízení sociální péče, jako jsou domovy seniorů, kde často péče není ideální,“ popsala a dodala, že očekávání veřejnosti od státní správy je takové, že bude fungovat rychle a odborně, což podle jejích slov musí platit i pro funkci ombudsmana. „Ombudsman je často jedinou záchrannou lodí,“ dodala.
Kandidáti na ombudsmanaJaromír Jirsa – Mezi lety 2002 a 2008 byl prezidentem Soudcovské unie ČR. Od roku 2015 do roku 2025 byl soudcem Ústavního soudu. Jako ombudsman by chtěl činnost úřadu více digitalizovat nebo prosadit funkční systém sociálních soudních pracovníků. Eva Kostolanská – Přes pět let působí v Kanceláři veřejného ochránce práv v odboru justice, migrace a financí. V nominačním projevu před Senátem řekla, že by se v roli ombudsmanky snažila o otevřený dialog s úřady. Zdůraznila, že veřejný ochránce práv nemá jen kritizovat, ale má být partnerem, který pomůže hledat řešení problémů. Vítězslav Dohnal je držitelem titulu Právník roku v oblasti pro bono za bezplatné poskytování právní pomoci za rok 2019. Za favorita na funkci se nepovažuje, ale nominace Hradu ho podle jeho slov potěšila. V minulosti zastupoval Andreje Babiše mladšího v kauze údajného zavlečení na Krym. Vít Alexander Schorm – Mezi lety 1998 a 2000 byl vedoucím kanceláře tehdejšího místopředsedy vlády Pavla Rychetského, od roku 2002 byl po dvacet let vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Od listopadu 2022 je zástupcem ombudsmana, od července 2025 je zástupcem Martina Beneše. Klára Šimáčková Laurenčíková – Od roku 2022 do roku 2025 byla ve vládě Petra Fialy zmocněnkyní pro lidská práva. Částečně během tohoto období působila také jako vládní koordinátorka pro integraci ukrajinských uprchlíků. Je bývalou členkou Strany Zelených, za kterou opakovaně neúspěšně kandidovala do Sněmovny. |
Kromě Kostolanské má zkušenosti přímo zevnitř Kanceláře veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm, který od roku 2022 působí jako zástupce současného končícího ombudsmana Stanislava Křečka. Jeho kontroverzní výroky na adresu etnických menšin i podle Schorma poškodily důvěru v instituci.
„Důvěra byla narušena a měli bychom se s jejich zástupci (menšin, pozn.) setkat,“ argumentoval kandidát. Poslankyně Renata Oulehlová (ANO) ve Sněmovně naopak uvítala Křečkovu snahu pomáhat těm, kteří žijí v blízkosti nepřizpůsobivých. „Měla by tam být snaha o integraci,“ odpovídala Kostolanská. „Ombudsman může navrhovat řešení, která zafungovala jinde. Je důležité pomoci dětem, aby trávily čas jinde než jen na ulici,“ přidala se Šimáčková Laurenčíková.
Rozhodnou poslanci
Kandidáty na ombudsmana nominují senátoři, prezident a nově i Česká konference rektorů, o vítězi ale rozhodnou až poslanci. Stanovisko hodnotící komise je pouze poradní a podle vyjádření její předsedkyně Nicole Fryčové je přehlíženo.
„Bohužel se ukázalo, že mnozí poslanci o závěrech naší komise vůbec nevěděli. S naším doporučením tak nemuselo být pracováno úplně nejlépe,“ vracela se Fryčová k volbě dětského ombudsmana a poukazovala především na velký rozdíl v počtu získaných hlasů. Vítězný Martin Beneš obdržel od poslanců 107 hlasů, druhá Eva Petrová pouze 29. Právě Petrovou ale doporučovala komise. Složení komise bylo během úterního slyšení stejné, akorát bez zástupců mladistvých.
Rozhodující moc poslanců si uvědomoval během svého projevu i kandidát Vítězslav Dohnal. Bývalého zástupce Andreje Babiše mladšího nominoval prezident Petr Pavel. Za favorita se nepovažuje, o nominaci z Hradu prý do poslední chvíle ani nevěděl. „O nominaci jsem opravdu neusiloval,“ ujišťoval publikum. Během své neúspěšné kandidatury na dětského ombudsmana ale podle všeho pochopil, že obrázek před poslanci je důležitým faktorem při volbě. „Během mé kandidatury na dětského ombudsmana jsem zjistil, že to je komplexní role. Snažil jsem se sejít se s některými poslanci, což pro mě bylo jako začínajícího lobbistu zajímavé,“ nastínil.
Ne všechny rady od poslanců ho ale potěšily. „Některé rady byly trochu protichůdné. Vystupovat sebevědomě, ale ne příliš. Občas to znělo jako chytrá horákyně. Jak vidíte, mám oblek, ale nemám kravatu,“ řekl. V konkrétnější části svého projevu mluvil o svých zkušenostech z případů, které se týkaly územního plánování a sporů s tím spojených. „Vlastníci, developeři, zastupitelé, státní správa... Spokojeni nikdy nebudou všichni, ale vede vás to k poznání, jak je svět složitý. Tento postoj bych si rád přenesl i do funkce ombudsmana,“ shrnul.
Možná nejvíce zkušeností s prací ve státním sektoru má Klára Šimáčková Laurenčíková, byť jako jediná z kandidátů nemá právnické vzdělání. Ve vládě Petra Fialy i tak zastávala funkci zmocněnkyně pro lidská práva. „Vyrůstala jsem v Mostě, místě spojeném s nuceným vysídlením sudetských Němců, těžbou uhlí. Vím, jak složité dětství mají děti samoživitelů. Tyto příběhy ovlivnily mé profesní směřování. V mém světě má smysl zajímat se, nesoudit, budovat vzájemný respekt. Každý krok dopředu se počítá. Každá změna ve prospěch jedince se počítá,“ sdělila v projevu.
Poslanecká sněmovna bude o ombudsmanovi rozhodovat nejspíše v dubnu. Kandidát musí získat nadpoloviční většinu přítomných zákonodárců, volí se na šest let. Do té doby zůstává ve funkci Stanislav Křeček.
