Pro žádost vládě o svolání Ústředního krizového štábu hlasovalo 43 z 88 přítomných poslanců.
Vedle poslanců hnutí ANO premiéra Andreje Babiše návrh nepodpořili zákonodárci SPD a dva komunističtí poslanci. Ústřední krizový štáb pracoval za jarní koronavirové krize. Babiš už dříve řekl, že téma „není vůbec na stole“ a že roli štábu zastává rada vlády pro zdravotní rizika.
Přišla druhá vlna epidemie, řekl Prymula. Ústřední krizový štáb podle něj není potřeba |
Svolání štábu ve středu před poslanci opět hájil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), čeká další debatu ve vládě. „Jsem přesvědčen, že obecně platí to, že pokud máme osvědčené mechanismy, měli bychom je používat,“ uvedl. Babiš se sněmovního jednání neúčastnil.
Z mnoha navrhovaných usnesení Sněmovna schválila jen poděkování mimo jiné lékařům, zdravotním sestrám, hygienikům, medikům a pracovníkům v sociálních službách.
Dolní komora zamítla i ta Michálkova usnesení, která reagovala na červnové sněmovní požadavky vůči kabinetu a vláda je podle návrhů splnila. Předseda pirátského poslaneckého klubu neprosadil vedle svolání Ústředního krizového štábu ani další nové úkoly vládě. Týkaly se třeba zajištění dostatečného počtu záložních odběrových míst, zvýšení počtu testů na covid-19 a informování veřejnosti.
Kovářová u většiny poslanců narazila s návrhem, aby vláda zajistila informovanost starostů všech druhů obcí o počtu nakažených lidí a počtu lidí v karanténě na jejich území. Bartošek neuspěl s požadavky, aby Sněmovna konstatovala, že vláda nezvládla přípravu na druhou vlnu koronavirové epidemie, a uložila kabinetu vypracovat a předložit například soubor opatření k zamezení „explozivního šíření“ nákazy.