Návrh Svobodu vydat podpořilo 49 ze 147 přítomných poslanců. Proti jich bylo 88. Svoboda před poslanci navzdory výzvě Leo Luzara (KSČM) nevystoupil. V úterý po jednání výboru uvedl, že má o případu pochyby a domnívá se, že politické rozhodnutí nemůže být soudně napadnutelné. Politické rozhodování totiž podle něho není čistě ekonomické, je třeba hodnotit i prospěšnost pro obyvatele.
„Rozhodování o tom, jestli vyhodím miliardu za to, že zruším z hodiny na hodinu opencard, nebo že se pokusím ji zachránit, je rozhodování těžké. Jsem přesvědčen, že jsme politicky rozhodli správně,“ zdůraznil Svoboda.
Člen výboru Marek Výborný (KDU-ČSL) mluvil o nepřípustné kriminalizaci komunálních politiků za politické rozhodování. Je podle něho výsledkem „protikorupční hysterie“ z minulých let. Také předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek (TOP 09) zmínil „velkou protikorupční revoluci“.
Městští a obecní zastupitelé musejí podle něho často rozhodovat mezi špatným a ještě horším řešením. Může jim tedy podle Kalouska hrozit trestní stíhání, ať rozhodnou jakkoli. Řada kvalitních lidí má proto strach do zastupitelstev kandidovat, uvedl.
Policie žádá sněmovnu o vydání bývalého primátora Svobody, kvůli kauze Opencard |
Šéf pirátského klubu a bývalý pražský zastupitel Jakub Michálek míní, že bylo třeba najít obětního beránka za opencard, byť avizoval, že bude hlasovat pro Svobodovo vydání. Nebyli podle Michálka stíháni lidé, kteří projekt opencard připravili a odsouhlasili, konkrétně jmenoval bývalého primátora Pavla Béma (ODS) a jeho někdejšího náměstka Petra Hulinského (ČSSD).
Předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) se podivoval nad tím, že obviněno bylo deset členů městské rady, odsouzeni čtyři. „Jsou zřejmě vinnější než zbývajících šest,“ podotkl. Pokud politické rozhodnutí neprovází osobní obohacení, nemá se podle něho kriminalizovat.
Policie vinila Svobodu spolu s dalšími pražskými radními z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže kvůli jedné zakázce související s opencard. V minulém volebním období Sněmovna Svobodu vydala. Předloni ho soud nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu 2,5 roku. Proti verdiktu se odvolal. Po středečním rozhodnutí Sněmovny bude moci odvolací řízení se Svobodou pokračovat až po skončení jeho poslaneckého mandátu.
Prvoinstanční soud uznal čtveřici někdejších radních a jednoho magistrátního úředníka vinnými v souvislosti s tím, že v dubnu 2012 prosadili dvě smlouvy s firmou Haguess, tehdejším vlastníkem práv k elektronické kartě opencard. Podle rozsudku způsobili městu škodu nejméně 17,7 milionu korun.
Když ne Svoboda, tak ani Růžička
Sněmovna Růžičku taktéž ve středu v souladu se stanoviskem mandátového a imunitního výboru k trestnímu stíhání nevydala. Růžička čelí obžalobě pro podezření z nedbalostního porušení povinností při správě cizího majetku. Pro Růžičkovo vydání ke stíhání hlasovalo 18 ze 143 přítomných poslanců. Proti jich bylo 98.
Růžička se sněmovního projednávání věci neúčastnil, z středečního jednání se kvůli nemoci omluvil. Jeho stanovisko přečetl předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek (ANO), kterého Sněmovna minulý týden spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) naopak ke stíhání opětovně vydala v kauze Čapí hnízdo. Růžička ve stanovisku krátce případ ze svého pohledu popsal a zdůraznil, že se necítí vinen. Napsal, že podobně jako další zastupitelé čelí šikanóznímu trestnímu stíhání.
Růžička uvedl, že o prodeji domu rozhodoval se znalostí místních podmínek a v souladu se zákonem o obcích, což potvrdil posudek ministerstva vnitra. Jediný důkaz státní zástupkyně je podle Růžičky znalecký posudek zadaný policií, který je zpracován na cenu nemovitosti podle vyhlášky, nikoli na cenu obvyklou v daném místě. Pokud by Růžička rozhodoval o prodeji znovu, hlasoval by, jak uvedl, stejně.
Jeho nepřítomnost, stejně jako absence ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), jenž byl rovněž omluven, ale vyvolaly ostrý spor mezi poslanci ODS a hnutí ANO. Občanští demokraté neprosadili návrhy, aby projednávání Růžičkova vydání bylo odročeno. V debatě se ale vyslovovali proti stíháním v souvislosti s rozhodnutími obecních a městských rad a zastupitelstev. „Jsem přesvědčený, že je špatně, že se rozmohl nešvar laviny trestních stíhání samosprávných rozhodnutí,“ řekl Martin Kupka (ODS). Podněty podle Ivana Adamce (ODS) dává většinou opozice nebo aktivisté, kteří podle něho mylně soudí, že tím vyřeší politický problém.
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) označila ustanovení trestního zákoníku o nedbalostním porušení povinností při správě cizího majetku za právně „velmi gumové“. Její stranický kolega Milan Feranec podotkl, že Růžičkův případ je stejný jako případ bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).
Růžičkovo stíhání bude moci po nynějším rozhodnutí Sněmovny pokračovat až potom, co mu poslanecký mandát skončí. V případu figuruje i dalších devět městských zastupitelů. Podle informací ze sněmovní debaty rozhodli o prodeji zanedbaného domu za milion korun zájemci, který jako jediný podal nabídku. Posudek obžaloby vyčíslil hodnotu nemovitosti na o něco málo více než 1,5 milionu korun.
