Lidé mají dostat šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud splatí původní dlužnou částku. Návrh se týká i místních poplatků, třeba poplatků za odpad, hřbitovních poplatků či poplatků za psa.
Podmínkou bude, že v době od července do konce listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než 5 tisíc korun bude možné rozložení úhrady do čtyř splátek. První budou muset lidé zaplatit do konce letošního listopadu a následující tři v příštím roce.
Návrh zákona také umožní odpuštění bagatelních daňových nedoplatků vzniklých do konce loňského září. Opatření se bude týkat fyzických i právnických osob, které dluží na dani, úrocích a penále méně než 200 korun. Výjimkou bude daň z nemovitých věcí, u níž bude hraniční výše dluhu 30 korun.
Ministerstvo financí odhadlo, že maximální rozsah odpuštěných úroků a penále u dluhů v působnosti finanční správy představuje 7,7 miliardy korun, u dluhů v působnosti celní správy 1,4 miliardy korun.
Návrhy navazující na takzvané „milostivé léto“
„Je to návrh velmi důležitý, navazuje na milostivé léto 1 a milostivé léto 2,“ řekl poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k možnosti odpuštnění penále při uhrazení dlužné částky u sociálních odvodů.
„Je to vstřícná podaná ruka ze strany státu,“ zdůraznil ministr. Je podle něj 715 tisíc fyzických osob, které by odpuštění penále za nezaplacené sociální pojištění mohli využít, a 262 tisíc právnických osob, jimž by mohlo být odpuštěno penále ve výši okolo 18 miliard korun.
„My tu neopakujeme potřetí milostivé léto. Jde jen o odpuštění penále u sociálního pojištění,“ zdůraznil šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. Dluhy u sociálního pojištění do 50 tisíc korun bude možné rozložit do dvanácti splátek, dluhy nad 50 tisíc korun do šedesáti splátek.
Poslanec ANO Patrik Nacher označil návrh v nadsázce za „milostivý podzim“. „Jde vlastně o jakousi formu amnestie,“ řekla jeho kolegyně Lenka Dražilová a návrh označila za srozumitelné jednorázové opatření.
Ministerstvo práce v podkladech k návrhu zákona uvedlo, že chce opatřením motivovat dlužníky k úhradě sociálních odvodů. Očekává, že by zadlužených mohlo ubýt.
Dlužník by se přihlásil elektronicky přes portál úřadu v aplikaci od července do listopadu. Dostal by odpověď, jak vysoký dluh má splatit. Pokud ho už uhradil, správa sociálního zabezpečení by příslušenství k dluhu měla sama prominout.
ANO zabránilo hlasování o novele zákona kvůli platům učitelů
Sněmovna měla ve středu schvalovat změnu školského zákona. Podle návrhu poslanců koalice by ministerstvo školství vyhlásilo normativy, aby celková výše finančních prostředků na platy učitelů odpovídala v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procentům průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. Hnutí ANO jednání o zákonu ve středu zabránilo načítáním dalších a dalších návrhů na změny programu. Vydrželi to více než dvě hodiny.
Například šéfka poslanců ANO Alena Schillerová navrhla jednat o nedostatku léků, místopředseda Sněmovny Karel Havlíček o vysokých cenách potravin. Další opoziční poslanci navrhovali diskutovat o rušení poboček v jejich městech či krajích. Starosta Valašského Meziříčí Rostislav Stržínek se třeba podivoval, že v jeho městě mají skončit tři pobočky České pošty, zatímco v Kolíně, kde starostoval současný ministr vnitra Vít Rakušan, jenž navrhuje redukci poboček pošt, má skončit pošta jediná.
„Řekla jsem na politickém grémiu, že dnes uděláme všechno pro to, aby se novela zákona o pedagogických pracovnících nehlasovala ve třetím čtení, aby byl vytvořen prostor pro odborovou organizaci k jednání,“ uvedla ke zdržovací taktice hnutí ANO Schillerová.
Změnu ve školském zákoně, která rozdráždila opozici i školské odbory navrhla pětice vládních poslanců. „Neznamená, že každý učitel každé školy zřizované krajem, obcí, městem, státem bude mít na své výplatní pásce 130 % průměrné hrubé mzdy. Je to vždy počítáno v rámci objemu platu na tu danou konkrétní školu, případně školské zařízení. A samozřejmě zůstává v kompetenci ředitele školy, aby s tímto objemem také pracoval,“ řekl při předchozím projednávání návrhu ve Sněmovně šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný.
Spolu s ním jsou pod pozměňovacím návrhem, který chtějí přidat do vládní předlohy, podepsáni exministr školství Petr Gazdík ze STAN, Renata Zajíčková z ODS, Pavel Klíma z TOP 09 a šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.
Stínová ministryně školství opozičního hnutí ANO Jana Berkovcová v úterý řekla, že když pozměňovací návrh vládních poslanců projde, ANO změnu zákona jako celek nepodpoří. Uvedla, že změna je kriticky přijímána ze strany odborné pedagogické veřejnosti.
„Není v návrhu uveden žádný parametr výpočtu a není tudíž jasné, z čeho se bude oněch 130 procent vypočítávat,“ řekla Berkovcová. Upozornila, že návrh by se týkal jen učitelů, ne všech pedagogických pracovníků. Návrh kritizují školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují.
„Návrhem se rozdělují zaměstnanci v regionálním školství na učitele, jakoby podřadné pedagogy a nepedagogické pracovníky,“ uvedl František Dobšík, předseda školských odborů, podle kterého ve školství mzdy pedagogů reálně poklesly o takřka 15 procent.
Vládní návrh má zavést i pozici provázejícího učitele a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Vysokoškoláci by navíc mohli učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách i bez učitelského vzdělání.
Nedošlo nakonec ani na hlasování o návrhu na odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, což doporučil volební výbor kvůli Köpplovu střetu zájmů. Spolupracoval totiž jako člen rady s týmem neúspěšného kandidáta na Hrad, předsedy ANO Andreje Babiše. Köppl už řekl, že se proti případnému odvolání hodlá bránit u soudu.
