Pro hlasovalo 101 poslanců (z vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák). Lidovec Pavel Bělobrádek, který se podle záznamu o hlasování, že se zdržel, po hlasování řekl, že chtěl hlasovat také pro.
Řadovému poslanci a senátorovi se zvýší základní měsíční plat o 7100 korun na 109 500 korun.
Kolik budou nově brát vrcholní politiciPoslanec bez funkci, senátor Šéf výboru, komise či delegace Místopředseda vlády Ministr, místopředseda Sněmovny nebo Senátu Premiér, předseda Senátu, předsedkyně Sněmovny Prezident – 365 000 korun |
Premiér bude nově dostávat základní plat 294 000 korun.
Prezident republiky bude mít nově nárok na plat 365 tisíc korun měsíčně, bude tedy brát o 23 800 korun víc než loni.
Peníze i pro první dámu
Novinkou je, že manželka prezidenta Eva Pavlová bude dostávat třetinu z peněz, které zatím dostává jako nezdanitelnou paušální náhradu hlava státu.
Letos to bude přibližně 101 tisíc korun měsíčně. Jde o peníze určené na náklady na reprezentaci, tedy na oblečení či na kadeřníka.
Novela počítá také s tím, že pokud je některý poslanec či senátor zároveň primátorem, náměstkem primátora, starostou či místostarostou, bude mít nově při této kumulaci funkcí nárok na „odměnu nejvýše ve výši 0,4násobku výše odměny, která by mu jinak jako neuvolněnému členovi zastupitelstva obce při výkonu těchto funkcí náležela“.
To, že koalice má zajištěnou potřebnou většinu 101 hlasů, bylo jasné už zhruba hodinu po poledni, tedy ještě před schůzí Sněmovny.
První místopředseda STAN Lukáše Vlčka totiž po jednání poslaneckého klubu hnutí řekl, že poslanci Starostů a nezávislých budou hlasovat pro přehlasování veta. Právě v hnutí STAN několik poslanců váhalo.
„Stojedničku máme zařízenou,“ řekl také už před schůzí i šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Poslanci vládě chyběli, hlídala si ale 101 hlasů
Koalice potřebovala právě nejméně 101 hlasů, aby zvýšení platů i přes Pavlovo veto prosadila.
Vládě chyběli ve Sněmovně tři poslanci „Hlasování se nezúčastním, omluvím se,“ napsal iDNES.cz poslanec KDU-ČSL Michael Kohajda.
Poslanec, který měl s návrhem problém, ale nakonec ani nemusel řešit, jak má hlasovat. Je totiž v USA.
Z rodinných důvodů se omluvil Stanislav Blaha z ODS. A do třetice Michael Rataj z hnutí STAN chyběl koalici z vážných rodinných důvodů.
I při absenci Kohajdy, Blahy a Rataje měla ale koalice přesně 101 hlasů. A většinu jistil nezařazený Ivo Vondrák, který se rozešel s ANO po volbě hlavy státu, když podpořil Petra Pavla, a v klíčových hlasováních je také na straně vlády.
Ze zdravotních důvodů byl na počátku jednání omluven i další lidovec Pavel Bělobrádek. Do Sněmovny dorazil později. Při hlasování o návrhu se sice zdržel, ale velmi pravděpodobně šlo o taktický počin často používaný ve Sněmovně, aby mohl zpochybnit hlasování, kdyby počty koalici neseděly. Vzhledem k pomoci Vondráka ale měla vláda 101 hlasů, a tak mohl Bělobrádek po hlasování říci, že je také pro a že výsledek hlasování nezpochybňuje.
S pomocí opozice nemohla koalice počítat. Poslanci ANO a SPD jsou pro zmrazení platů politiků do konce roku 2029, což ale neprosadili a o této možnosti se ani po Pavlově vetu nehlasovalo. Šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek ve Sněmovně také předem potvrdil, že s pomocí Pirátů nemůže koalice počítat.
„Je to ukázková hamižnost,“ kritizovala návrh, který prosadila vláda, šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Hamižnost vyčetl vládě i lídr SPD Tomio Okamura.
„Vracíme se na domluvený automat,“ hájil naopak návrh ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL. Právě on podobu vládního návrhu nejprve kabinetu a pak i parlamentu předložil.
Koalice nerespektuje, co si o platech soudců myslí Ústavní soud
Koalice ovšem nerespektuje postoj Ústavního soudu, že platy soudců mají být trojnásobkem průměrné mzdy. Navrhla a nakonec i v parlamentu prosadila, aby se platy soudců letos zvýšily o méně než procento.
„V první řadě se neztotožňuji se způsobem, jakým se zákonodárce vypořádal s nálezem Ústavního soudu, na nějž má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na rok 2025,“ uvedl prezident Pavel při zdůvodnění veta. Kritizoval i zpětnou účinnost návrhu, který má stanovovat platy od začátku letošního roku.
I přes prezidentovy výhrady zákon nakonec projde. „Divila bych se, kdyby to neskončilo u Ústavního soudu,“ řekla Schillerová. Soudci si podle ní postup vlády nenechají líbit. Ukázali to už opakovaně v minulosti.
Solárníci čerpající podpory budou pod větší kontrolu. Poslanci přehlasovali veto Senátu
Sněmovna znovu schválila novelu energetického zákona, kterou vrátili senátoři. Senát se postavil proti novým podmínkám individuálních kontrol části solárních elektráren a chtěl je z předlohy vyškrtnout.
Individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010, mají podle ministra financí Zbyňka Stanjury zabránit tomu, aby provozovatelé některých solárních elektráren získali vyšší podporu, než na jakou mají nárok.
Vláda už loni na podzim oznámila, že chce zavést individuální kontroly takzvaného vnitřního výnosového procenta, tedy ročního garantovaného zisku solárních elektráren. Kritici argumentují, že jde o změnu pravidel uprostřed hry a že to povede k arbitrážím.
Poslanci přitom návrh, který měl více šetřit peníze daňovým poplatníkům, osekali a už při hlasování ve Sněmovně se ukázalo, že mnozí poslanci na hlasy solárníků slyší. Nepodpořili snížení horní hranice výnosnosti obnovitelných zdrojů na 8,4 procenta z nynějších 8,4 až 10,6 procenta.
„Je zajištěno dost hlasů, aby byla schválena sněmovní verze,“ řekl před jednáním Sněmovny ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.
A to se také potvrdilo. Návrh Sněmovny podpořilo 102 poslanců – vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák.
