Změna se podle ní nepromítne do cen pro spotřebitele. „Jestli uvažujeme o zdanění dalších? Uvidíme,“ řekla ve Sněmovně poslancům Schillerová.
„“V principu za Starosty a nezávislé toto mimořádné zdanění podporujeme,“ řekl ve stanovisku klubu STAN Jan Papajanovský. Starostům však podle něj vadí některé detaily. Chce třeba, aby se zdanění týkalo i dovážených produktů, protože jinak by se podle něj dalo hovořit o tom, že Sněmovna projednává lex Unipetrol.
„Návrh se v této podobě nikdy ve Sněmovně neměl objevit,“ kritizoval naopak návrh vlády stínový ministr financí ODS a místopředseda dolní komory parlamentu Jan Skopeček.
Sektorové daně do ekonomiky nepatří, oponuje návrhu vlády stínovým ministr financí Skopeček
„Jsem jednoznačně a budu vždycky proti sektorovým daním,“ prohlásil před poslanci Skopeček. Sektorové daně do ekonomiky podle něj nepatří. Navrhl neúspěšně zamítnutí návrhu v prvním čtení.
Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob neuspěl s návrhem vrátit návrhu k přepracování. Zpětná účinnost zákona může být podle něj na hraně ústavnosti.
„Chci zdůraznit, že se nejedná o daň namířenou na čerpací stanice, jejichž marže jsou i díky dosud přijatým krokům na standardních úrovních, ale na ekonomicky významné zpracovatele surové ropy a výrobce rafinovaných ropných produktů,“ řekla ministryně financí za ANO Alena Schillerová, když v polovině září vláda s návrhem přišla.
Schillerová zdůvodnila, že jde o sektor, který profituje z globálního nárůstu rafinérských marží, které jsou na rekordních úrovních. Letos by mohla daň přinést do státního rozpočtu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
„Uděláme všechno pro to, aby byla schválena do konce roku 2026 jako absolutní priorita, protože ty zisky vznikaly právě v roce 2026. A nechceme vytvářet dostatečný časový prostor pro jakoukoliv daňovou optimalizaci,“ prohlásila Schillerová.
Daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinérské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně. Základ se vypočítá jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.
Mimořádná daň dopadne v Česku zřejmě jen na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově. Obě vlastní společnost Orlen Unipetrol, podle níž daň ohrožuje další investice do rozvoje českých rafinerií a stabilitu trhu s pohonnými hmotami.
Inspiraci našla podle Schillerové vláda v sousedním Polsku. „Kde je tato daň dokonce 60 procent,“ uvedla ministryně financí.
Opoziční strany varují před zpětnou účinností
Opoziční strany varují před zpětnou účinností možného zavedení mimořádné daně pro rafinerie.
Předseda ODS Martin Kupka varoval, že efekt vládního návrhu může být jiný a že povede k navýšení cen.
První místopředseda lidovců Benjamin Činčila zmínil, že krok nezajistí nižší ceny pro občany, ale přitom bude znamenat obrovskou ránu pro předvídatelnost podnikatelského prostředí.
„Varujeme před zaváděním daně zpětně, pak už firmy a rodiny nebudou vědět, co může přijít,“ řekl Činčila. Pokud by daň nakonec platila, měly by podle něj vybrané peníze směřovat nejvíc postiženým rodinám a firmám.
STAN zdanění rafinerií nekritizuje. Je ale podle ní třeba pohlídat, aby daň skutečně přinesla peníze do státního rozpočtu.






















