Parlamentní institut, čili informační a vzdělávací středisko dolní i horní komory Parlamentu, posílá až desetkrát ročně Kláru Urbanovou do centra dění v Evropském parlamentu. Svého zástupce má pak zvlášť i Senát.
Urbanová má v Bruselu za úkol vypracovat například týdenní zprávy k evropské agendě, informovat o klíčových jednáních a akcích Evropského parlamentu, poskytovat rychlé informace o záležitostech Evropské unie nebo se podílet na výstupech Parlamentního institutu, který ji na cesty posílá.
Čili: má zpracovávat a poskytovat základní informace pro účely sněmovny a Senátu o dění v jednom ze sedmi orgánů EU.
Stálý zástupce při Evropském parlamentuPoslanecká sněmovna má svého zástupce v Bruselu od 1. dubna 2008. Stálý zástupce při Evropském parlamentu je pracovníkem Kanceláře Poslanecké sněmovny, který je organizačně zařazen v rámci Parlamentního institutu. Zastupuje v Bruselu sněmovnu při evropských institucích a zároveň poskytuje odbornou a organizační podporu pracovním útvarům a zaměstnancům kanceláře. |
Přehled toho, co musí placený zástupce vykonávat (detailněji v boxu na konci článku - pozn.red.), však jasně ukazuje, že přítomnost přímo v sídle Evropského parlamentu není vůbec nutná. Všechny potřebné dokumenty, které má za úkol zpracovávat, jsou totiž přístupné i v Česku.
„Nechápu. Absolutně to není nutné,“ rozohnil se europoslanec Jan Zahradil (ODS) nad tím, že Parlamentní institut posílá svou pracovnici až do Bruselu.
O svých zkušenostech a náplni práce sama Urbanová se serverem Lidovky.cz nechtěla mluvit. Na dotaz, zda by mohla vykonávat funkci i z Česka, neodpověděla a odkázala se na mluvčího kanceláře Romana Žambocha.
Půl milionu ročně? Zbytečné
Ten si spolupráci mezi tamními orgány a českým zástupcem pochvaluje. „Praxe vysílání zástupců do Bruselu je národními parlamenty ověřená a standardně využívaná,“ sdělil Žamboch.
Ačkoli původně tvrdil, že pro sněmovnu nepřináší tato funkce žádné mimořádné finanční nároky, po naléhání serveru Lidovky.cz, aby poskytl bližší informace, vyšlo najevo, že sněmovna ročně zaplatí za osm až deset služebních cest do Bruselu necelých půl milionu korun.
„V roce 2014 to bylo 386 tisíc korun za ubytování a 85 tisíc korun za dopravu. Tedy celkem 471 tisíc korun. V minulých letech byly tyto náklady podobné,“ vyčíslil pro server Lidovky.cz Žamboch. „Prostě pro členskou zemi Evropské unie naprosto běžné výdaje,“ doplnil s tím, že do Bruselu poslal sněmovní orgán Urbanovou poprvé už v roce 2010, kdy se ujala funkce.
Česko v Evropském parlamentuCelkem má Česká republika kolem asi tří stovek zaměstnanců, kteří pracují v Evropském parlamentu. Dvacet jedna z nich jsou europoslanci, zbytek tvoří jejich asistenci, dále úředníci a administrativní pracovníci. Své zástupce do Bruselu vysílají i kraje. Provoz center vyslanců stojí ročně miliony. Kromě výdajů na chod kanceláří kraje vyplácejí také peníze i na náhrady či pořádání a propagaci akcí. V souvislosti s kauzou Marka Semeráda, starosty obce Cerhenice, se řešilo, zda je zastupování krajů v Bruselu nezbytné. Za tři a půl roku zastupování za Středočeský kraj totiž zaplatil zhruba 1,4 milionu korun. |
Většina poslanců oslovených serverem Lidovky.cz
neměla o fungování zástupce téměř žádné informace.
„Pokud to tak je, smyslu těchto nákladů moc nerozumím,“ napsal Marek Ženíšek, poslanec za TOP 09 a člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Doplnil však, že nezná přesnou náplň práce Urbanové a zajímala by jej.
Jenže výbor v této otázce není za jedno. Podle Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL), předsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti, by se bez této funkce Parlament jen těžko obešel. „Průběžný osobní kontakt stálého zástupce s pracovníky evropských institucí pro nás představuje jedinečný zdroj informací, které bychom například při oficiálním písemném styku nemohli mít k dispozici,“ sdělil. Konkrétnější už ale nebyl.
Slovensko chce ušetřit
Kromě Slovenska mají všechny členské státy EU svého zástupce v Evropském parlamentu, přidává se k nim navíc i Norsko a Turecko. Na příkladu východního souseda je ale patrné, že peníze vyplacené na služební cesty do Bruselu jsou jen zbytečným luxusem. Bývalý předseda slovenské Národní rady a současný europoslanec Richard Sulík v minulosti rozhodl o zrušení funkce stálého zástupce, a to z úsporných opatření. Informaci serveru Lidovky.cz potvrdil mluvčí slovenské Národní rady Martin Dorčák.
Sněmovní výbor pro evropského záležitosti se přitom nesmyslně hájí tím, že Slovensko přišlo o svého zástupce jen dočasně z „politických důvodů“. V druhé polovině roku 2016, kdy bude Slovensko předsedat EU roku, však země svého zástupce do Bruselu znovu vyšle.
Náplň práce stálé zástupkyně sněmovny při Evropském parlamentu
Zdroj: web PSP ČR |
