Kundera, který zemřel předloni v exilu v Paříži ve věku 94 let, byl v roce 1995 oceněn medailí Za zásluhy 1. stupně. Spisovatel ji sice přijal, ale na ceremoniál poslal pouze svou ženu.
Kundera v roce 2008 důrazně popřel tvrzení historiků, že v roce 1950 udal agenta-chodce Miroslava Dvořáčka. Komunistická policie si na něj počíhala přímo na koleji, kde bydlel u své kamarádky. Spisovatel označil zprávu badatelů v telefonickém rozhovoru s ČTK za nepravdivou.
Mezi adepty poslanců na ocenění jsou také někdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Jaroslav Šedivý a obrany Luboš Dobrovský.
Medaili Za hrdinství může dostat dobrovolník Taylor, který padl při pomoci Ukrajině
Na medaili Za hrdinství Sněmovna navrhla dobrovolníka Martina Krejčího známého jako Taylor, který padl po zranění na Ukrajině. Na východní frontě zachraňoval zraněné bojovníky bránící svobodu své země před agresory z Putinova Ruska.
Taylor byl zakladatelem Projektu Phoenix, školil ukrajinské vojáky v bojové medicíně a sám pracoval jako záchranář v předních liniích. V březnu 2023 utrpěl v Luhanské oblasti zranění, když ho zasáhla střepina šrapnelu do hlavy. Na následky zranění o dva měsíce později zemřel.
Mezi sněmovními kandidáty na medaili Za zásluhy je hudebník a moderátor Marek Eben, kněží Ladislav Heryán a Marek Vácha i bývalá diplomatka a herečka Magda Vášáryová.
Bašta jako kandidát na vyznamenání neprošel, problémy pak měla Vášáryová
Jako kandidát na Řád bílého lva neprošel bývalý diplomat a politik Michael Žantovský, na medaili Za zásluhy bývalý ministr a kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta či bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
Exposlanec SPD Bašta nejprve prošel, ale po zpochybnění hlasování poslancem TOP 09 Pavlem Klímou napodruhé nikoli. I to mohlo mít vliv na to, že se pak o Vášáryové muselo hlasovat opakovaně, než ji koalice jako kandidátku na vyznamenání skutečně prosadila.
Konečné rozhodnutí je na hlavě státu. Prezident Petr Pavel návrhům může, ale nemusí vyhovět. A může naopak navrhnout i někoho, na kom se poslanci neshodli.
