Středa 29. listopadu 2023, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Poslanci schválili změnu zákoníku práce. Přeli se kvůli přesčasům lékařů

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Změnu zákoníku práce schválili poslanci. Nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby získají lidé s dětmi do 9 let či pečující o blízké. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude smět zaměstnavatel nařídit práci přesčas. Vláda se novelou také snaží odvrátit pokutu až 135 milionů korun od Evropské komise.
  7:09aktualizováno  22:56

Pro zákon vrácený Senátem hlasovalo 104 ze 180 přítomných poslanců. Podpořili ho jen poslanci vládní koalice, z nichž se zdržela jen lékařka Zdeňka Němečková Crkvenjaš. Pod zákonem už chybí jen podpis prezidenta Petra Pavla.

Novela zákoníku práce má do právního řádu převést evropské směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Ty měly přitom i v Česku platit už na začátku loňského srpna.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL proto při jednání o normě v horní komoře parlamentu marně apeloval na senátory, že bez urychleného přijetí úpravy zákoníku práce bude muset Česká republika platit sankce v řádu desítek milionů korun. Senát přesto novelu vrátil.

Evropská komise už v dubnu vyměřila Česku sankce ve výši 90 milionů korun od začátku září. „Máme lhůtu do 19. září na nějakou odpověď, a kdyby se nám to do té doby podařilo dostat do Sbírky zákonů a notifikovat to, tak máme více méně po problémech,“ řekl o víkendu v ČT ministr pro legislativu za Piráty Michal Šalomoun.

Senát neprosadil zmírnění striktního zadávání práce lidem pracujícím na dohodu tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací, ale také, aby změna zákoníku práce platila až od ledna příštího roku. Proti senátní verzi se vyjádřil Jurečka i před poslanci. Senátní verze tak neměla žádnou šanci projít.

Náhrada nákladů při práci na home office

Lidé pracující na dálku mají dostávat podle schválené novely zákoníku práce od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu.

Hodinovou částku, která by nepodléhala dani, by stanovovalo ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.

Lidé pracující na dohody také budou mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírali ošetřovné. Po půl roce u firmy tito lidé pracující na dohodu navíc budou moci žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Spor o přesčasy ve zdravotnictví

Největší spory ale ve Sněmovně vyvolaly přesčasy pro lékaře. Kvůli nim proti novele vystupovali poslanci opozičního hnutí ANO, které se rozhodlo nepodpořit ani verzi přijatou Senátem, ani tu, kterou vrátil Senát.

Pro přesčasy a dohody o provedení práce nebo činností ve zdravotnictví má podle návrhu skupiny poslanců kolem Víta Kaňkovského z KDU-ČSL platit pětiletá výjimka na další přesčasovou práci. Ta by až od roku 2029 nesměla v případě lékařů a zdravotníků přesáhnout v průměru 8 hodin týdně a v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně.

Kvůli obnovení další dobrovolné přesčasové práce ve zdravotnictví část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že od prosince přestane přesčasy sloužit.

Koalice prosadila možnost jednat i po půlnoci, aby změnu zákoníku práce prosadila. Šéf poslanců ODS Marek Benda odpoledne řekl, že věří, že na noční jednání nedojde. Měl nakonec pravdu tak napůl. Jednání skončilo hodinu před půlnocí. Benda ale věděl dobře, proč pojistku umožňujicí noční jednání navrhuje.

Expremiér Babiš chtěl jednat o „nové totalitě“

Expremiér a šéf hnutí Andrej Babiš si totiž odpolende k pultíku ve Sněmovně přinesl tašku, vyndal stoh papírů a začal z něj předčítat. Jeho vystoupení trvalo více než dvě a půl hodiny a hájil právo opozice na obstrukce. „Je to legitimní způsob demokracie,“ tvrdil Babiš.

„Proč my nemůžeme bránit tomu, aby zvyšovali daně?“ položil si sám sobě řečnickou otázku. Navrhoval jednat o „nové totalitě“ v zemi, ale koalice to nepřipustila. Stejně jako diskusi o ohrožení demokracie či o tom, kdo může za inflaci, o bezpečnostních rizicích, ekonomické diplomacii, energetické bezpečnosti či debatu o České televizi jako „nástroji nové totality“, jak to Babiš definoval. Neuspěl ani s návrhy jednat o klientelismu ve sportu, cenách potravin či kauze Dozimetr.

„Já si vyprošuji, aby někdo říkal o mně, že jsem synáček komunistického pohlavára,“ prohlásil ve svém projevu také bývalý předseda vlády. Odmítl, že vyvolává nenávist. „Nenávist vyvolávají proti mně,“ řekl Babiš.

Vyčetl politickým soupeřům i médiím, že proti němu využili i jeho nemocného syna, a když to splnilo účel ovlivnit volební výsledek, odhodili ho. Babiš nevidí také důvod, aby občané platili nějaké poplatky veřejnoprávní České televize. Vypočítával, kdy a jak šla televize proti němu. Zpochybnil její nezaujatost před prezidentskou volbou. Předčítal analýzu toho, jak si počínala veřejnoprávní televize při debatách kandidátů na Hrad.

„Útok na veřejnoprávní média vnímám jako velmi nebezpečný,“ ohradil se proti Babišovu vystoupení místopředseda Sněmovny za KDU-ČSL Jan Bartošek. „Odmítám, že žijeme v nové totalitě,“ řekl lidovec.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!