Poslanci ve středu odmítli senátní verzi s přidáním tisícikoruny po 25 letech v penzi. Aby zákon začal od září platit, musí ho ještě podepsat prezident.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSD) vyplácela v březnu 2,4 milionu starobních, 423 400 invalidních a 68 200 pozůstalostních penzí. Nějaký důchod tak pobíralo 2,9 milionu lidí. Průměrná starobní penze činila v březnu 12 347 korun. Své důchodové systémy mají i resorty obrany či vnitra. Příští rok by si zákonná valorizace, tisícikorunové navýšení v 85 letech a přidání 300 korun měsíčně všem mělo vyžádat téměř 38 miliard. Celkem by na důchody mělo podle první verze rozpočtu jít asi 472,2 miliardy korun.
Sněmovna schválila normu jednohlasně. Pro bylo všech 170 přítomných poslanců. Senátní návrh podpořilo 69 ze 169 hlasujících zákonodárců, 69 bylo proti a 31 se zdrželo.
Dolní komora o důchodové novele jednala asi tři hodiny. Spor se vedl o vládní a senátní návrh, tedy o to, kdo by měl dostat tisícikorunu navíc. Zatímco podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je spravedlivější vládní verze, podle opoziční ODS, TOP 09, Starostů a nezávislých a SPD je to naopak verze senátní.
Podle schváleného vládního záměru by měli mít od příštího roku o tisícikorunu vyšší důchod lidé, jimž bylo 85 let. Týkat se to má zhruba 200.000 seniorů. V roce 2019 by to mělo stát asi 2,4 miliardy. Senát navrhoval přidat tisícikorunu těm, kteří pobírají penzi 25 let. Týkalo by se to asi 400.000 lidí a výdaj by byl dvojnásobný.
Dosud se lidem zvyšuje důchod, když je jim 100 let. Zvedá se o 2000 korun. Tato úprava se zavedla už v roce 1969, jen postupně rostla částka.
Důchod se skládá z pevné a procentní části. Pevný díl je pro všechny stejný, v zásluhové procentní výměře se odráží odpracované roky a výše výdělků a odvodů. Podle novely má pevná část penze odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo dosavadních devíti procent. Podíl zásluhové části se tak o něco zmenší. Roli to bude hrát při budoucích valorizacích. Do navýšení pevného dílu poputuje větší část z přidávané sumy, do procentní výměry menší. Lidé s nižší penzí si tak přilepší, ostatním porostou důchody o něco pomaleji než dosud.
Penze se valorizují podle poloviny růstu reálných mezd a podle růstu cen, což novela nemění. V příštím roce by se důchody měly zvednout v průměru o 600 korun. Vláda chce kvůli změně složení penze všem lidem, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní důchod, přidat ještě dalších 300 korun. Putovat by měly do pevného dílu důchodu, který nyní činí 2700 korun. Tento krok by měl příští rok vyjít zhruba na 11 miliard korun, zákonná valorizace pak asi na 24 miliard.
Výdaje na tisícikorunové navýšení by se měly kvůli přibývání lidí ve vysokém věku každoročně zvedat. U zákonné valorizace má naopak podle rozpočtového výhledu ministerstva financí tempo růstu výdajů zpomalovat, a to i přes rostoucí počet seniorů a vyšší nástupní penze. Do přidávání by se tak mělo promítnout snížení zásluhovosti z důchodové novely schválené ve středu. Z výhledu vyplývá, že by v roce 2020 mělo do valorizace putovat asi 21 miliard a v roce 2022 pak asi 18,5 miliardy.
