Jednání výboru se nezúčastnil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Černochová v souvislosti s tím uvedla, že by bylo na místě, aby se tak důležité téma jako výdaje na obranu neprojednávalo v jeho nepřítomnosti. „Myslím, že u takto důležitého tématu by měl být přítomný pan ministr,“ argumentovala.
Bývalá ministryně zopakovala, že za její vlády Česká republika vynakládala na obranu přes dvě procenta HDP, což nedávno opakovaně zpochybnil premiér Andrej Babiš (ANO), který dokonce uvedl, že Česko nikdy tuto hranici nesplnilo.
„Trvám na to, že naše vláda dvě procenta plnila. Postupovali jsme podle tehdejších metodik, které Severoatlantická aliance uznávala,“ stála si za svým bývalá ministryně. Podotkla, že úkolem vlády je alianci vysvětlovat, co všechno je opravdu důležité uznat jako výdaj související s obranou státu.
Právě s tím má pomoci nově jmenovaný vládní zmocněnec pro plnění závazků NATO Jakub Landovský. Ten má podle Babišových slov propojovat všechny resorty a hledat cesty, jak investovat do obrany co nejefektivněji, aby Severoatlantická aliance uznávala i investice s obranou pouze spojené.
To místopředseda obranného výboru Rajchl byl kritičtější. „Můžeme klidně investovat do obrany pět procent HDP, ale budeme mít ještě větší dluh než Polsko,“ kritizoval. Podle něj je mechanismus NATO nastaven tak, aby nutil členské státy utrácet, nikoli řádně hospodařit.
„Hlavní je kvalita naší obranyschopnosti. Z hlediska techniky bychom měli přehodnotit, kam ty investice směřují,“ pokračoval Rajchl a podotkl, že nevidí cestu v nákupu technologií, se kterými se bojovalo v Afghánistánu. „Měli bychom se zaměřit zejména na obranu proti dronům,“ uvedl příklad, kam by mohly české investice proudit a inspiraci bral hlavně v defenzivě Ukrajiny.
