Výsledky ze zahraničí se postupně začínají objevovat na stránkách Českého statistického úřadu, webu Volby.cz. V Evropě mají sečteno zatím jen v pár okrscích. I tak se z nich už dá vyčíst pár zajímavostí. V moskevské urně se například sešlo velké množství hlasů od fanoušků SPD. Hnutí Tomia Okamury tam získalo 18,3 procenta hlasů.
Tedy více, než má v Česku, a více než tam získalo vládní hnutí ANO, které je zatím v Česku na prvním místě. A třeba ČSSD a formace stran Trikolora Svobodní Soukromníci (TSS) dostaly v Moskvě shodně 3,65 procenta. První tam je koalice Spolu. Ovšem v Jekatěrinburgu se o výhru dělí s SPD, oba subjekty dostaly přesně dva hlasy. Zbylé dva si rozdělil PirStan a KSČM.
V Petrohradě jeden hlas dostal i Urza, který přitom přímo na volebním lístku psal lidem, že o jejich hlasy nestojí. Maximální volební účast, všech 100 procent, v Evropě hlásí třeba v Severní Makedonii. Vyhrála tam koalice Spolu a obecně se dá zatím říct, že v zahraničí až na výjimky nejčastěji vítězí právě ona nebo koalice Pirátů a Starostů.
Afrika se rozdělila na několik volebních okrsků. Po jednom je třeba v Zambii a Etiopii. V obou však vyhrála stejná formace. Pirátům se Starosty na to stačilo dohromady devatenáct z celkem dvaačtyřiceti odevzdaných a platných hlasů.
 |
Perličkou je, že v Zambii komisaři odhalili i jeden neplatný hlas. Kromě obou opozičních koalic se tam sešel ještě jeden hlas pro Volný blok a jeden pro Zelené, v té etiopské byli voliči různorodějších preferencí. Hlasovali třeba i pro KSČM, Trikolóru nebo Alianci národních sil.
Latinská Amerika pak drží tradici lídrů s pevnou rukou. V brazilském volebním okrsku Brasília totiž těsně vyhrál plukovník Robert Šlachta se svým hnutím Přísaha. Potřeboval na to pouhých pět hlasů z patnácti odevzdaných. V závěsu za Přísahou se objevila koalice Spolu, dostala jen o hlas méně, a Piráti se Starosty.
Nemohli jsme volit, náš názor se vládě nehodí do krámu, láteří Češi na Zélandu |
V Sao Paulu už však opět vítězí Spolu a v kubánské Havaně se tato koalice o první místo musela podělit se sociální demokracií. V Mexiku ji porazili Piráti a Starostové.
V Austrálii a Oceánii měli Češi volbu téměř nemožnou, cestování totiž omezuje covid. Do volební místnosti v Canbeře dorazilo jen pětadvacet lidí. Ti si na prvním místě zvolili koalici Pirátů a Starostů. Dali jí jedenáct hlasů. Na druhém místě se usadili Spolu a třetí skončili Zelení – dostali tři hlasy. A třeba vládní hnutí ANO si nevybral vůbec nikdo.
Volit se ovšem paradoxně mohlo ve válkou zničené Sýrii. Tam k urně přišlo dvanáct lidí, kteří výhru svěřili Babišovu hnutí ANO. Jinak se ovšem i na Blízkém východě o výhru mezi sebou praly obě koalice. Zatímco v jordánském Ammánu s 60 procenty jasně vítězí Piráti a Starostové, v Maroku vyhrála formace složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
Ta urvala přesvědčivé vítězství i v Barmě – dostala 75 procent, tedy tři hlasy ze čtyř. Úspěšná byla i v dalších asijských okrscích. V Kuala Lumpuru bere 54,54 procenta, v Čcheng-tu 44,4, v Jakartě 57,9 a v Soulu pak 41,4 procenta hlasů. Asijská část volební tabulky se však pořád rozšiřuje o další a další země, v nichž Češi mohli volit.
V Evropě se tvořily fronty
Zatímco v odlehlých koutech světa přišlo k volbám třeba jen šest či patnáct lidí, v evropských zemích se tvořily dlouhé fronty. Třeba ve Velké Británii. Hlasování ovšem bylo pomalejší než jindy i kvůli možnosti kroužkování preferenčních hlasů pro kandidáty.
V Londýně se volební místnost uzavírala ve 12:00 místního času (13:00 SELČ), ale v tu chvíli byla ještě před budovou poměrně dlouhá fronta zájemců o hlasování. Personál ambasády proto přítomné v souladu se zákonem pustil dovnitř, aby mohli ještě hlasovat, teprve poté bránu uzavřel.
„Zájem o volby je rozhodně větší, než ve sněmovních volbách v roce 2017. Podle mých odhadů ale nepřekoná účast ve druhém kole prezidentských voleb, kdy k nám dorazily přibližně dva tisíce voličů,“ uvedl český konzul v Londýně Pavel Duchoň. Sčítání podle něj bude trvat několik hodin.
V Belgii odevzdalo hlasy necelých 1 100 lidí. Zájem byl asi o polovinu menší než v posledních prezidentských volbách. Ubylo zejména lidí, kteří hlasovali na voličský průkaz. „Možná je to stále ještě dopad covidu, že lidé méně cestují,“ hledala vysvětlení konzulka Sandra Miholová.
V Německu hlasovalo asi 1 350 voličů. Zájem o parlamentní volby byl mezi krajany v Německu srovnatelný s volbami v roce 2017, naopak oproti druhému kolu prezidentských voleb v lednu 2018 byl výrazně nižší. Jediné problémy, které komise musely řešit, byl zapomenutý voličský průkaz nebo změna příjmení.
Mezi voliči převažovali spíše mladí lidé a lidé středního věku. Krajané uváděli, že si od hlasování přejí politickou změnu v České republice a od politiků respektování demokratických principů.
