„Výbor vyzval vládu a příslušná ministerstva k tomu, aby zahájily kroky k podání žaloby k Evropskému soudu. Výbor také žádá ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj, aby do konce září vyčíslily náklady na nápravu škod, které Polsko provozem dolu Česku už způsobilo a do budoucna způsobovat bude,“ sdělila předsedkyně výboru Dana Balcarová (Piráti). Žalobu podle ní podpořilo i ministerstvo zahraničí.
  |
Kvůli prodloužení těžby v dole Turów podle Balcarové prokazatelně přichází o vodu rozsáhlé české území. Polsko, které si v neveřejném řízení povolilo těžbu na dalších šest let, a usiluje o její další prodloužení, s českou stranou ve věci prakticky nekomunikuje.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) koncem května po jednání se svým polským protějškem Jackem Czaputowiczem uvedl, že by Česko uvítalo detailnější informace o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby. Ministerstvo životního prostředí o dalším postupu rozhodne podle dřívějšího vyjádření ministra Richarda Brabce (ANO) do konce června na základě právní analýzy.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě teď v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.
Hnědouhelný důl v Turówě by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.
