PRAHA Prodejci sněžných děl zažívají zlaté časy. Provozovatelé lyžařských areálů u nich v posledních letech utrácejí desítky až stovky milionů korun. Děla jim totiž prodlužují lyžařskou sezonu. Podle odhadu odborníků letos na sjezdovky v domácích zimních střediscích chrlí technický sníh 1200 až 1500 děl.
Například dovozce a prodejce sněžných děl značky Sufak Lubomír Rek ještě před čtyřmi lety prodal ročně pouze čtyři sněžné stroje, předloni už jich bylo 40 a loni více než 80 kusů. Cena sněžného kanonu se přitom pohybuje od 200 000 do jednoho milionu korun. Také samotná výroba sněhu je poměrně nákladná. Nejvýkonnější děla mohou v ideálních podmínkách vyrobit přes 80 metrů krychlových sněhu za hodinu. Za tu dobu spotřebují 36 000 litrů vody.
Vlekaři přesto tvrdí, že bez sněžných děl se nyní neobejde žádný lyžařský areál, který chce fungovat po většinu sezony. Společnost Snowhill, která provozuje šest areálů v Krkonoších, na Ještědu a v Kašperských horách, investovala v posledních dvou letech do umělého zasněžování zhruba 140 milionů až 170 milionů korun. Návratnost investice firma odhaduje na deset let i přesto, že v případě takové zimy, jaká je letos, výrazně rostou náklady na energie a mzdy právě v souvislosti s výrobou umělého sněhu.
Zhruba 50 milionů korun investovali do automatického zasněžovacího systému také ve skiareálu Lipno. Do provozu jej sice spustili už předloni, nicméně ostrý start si zařízení prožilo až tuto sezonu. Investici si Lipenští nem o -h o u vynachválit. Právě díky kanonům chrlícím sníh může středisko v letošní nepříliš teplé zimě fungovat od listopadu prakticky bez přestávky. „Když to odhadnu, tak v zimě napadlo na Lipensku jen asi 40 centimetrů sněhu. Bez technického zasněžování by se v tomto oboru nedalo seriózně podnikat. Nějaký rok to jistě potrvá, než se nám systém zaplatí, rozhodně je to ale návratná investice,“ řekl Luboš Krejza, ředitel společnosti Lipno Servis, která areál provozuje. Bez uměle vyráběného sněhu by letos v českých a moravských horách zřejmě žádná zimní sezona nebyla. „Letos a loni leželo na sjezdovkách řádově 97 procent technického sněhu a sotva tři až pět procent sněhu přírodního. Bez umělého zasněžování bychom neměli na čem lyžovat,“ míní ředitel společnosti Snowhill Daniel Svrček.
Například krkonošská střediska ve Vysokém a nedalekém Jablonci nad Jizerou by v zimě, jako je ta letošní, zůstala v provozu jen deset až 25 dní. Díky technickému sněhu se v nich ale letos lyžuje už 100 dní a podle Svrčka tam sezona dosáhne celkem asi 130 dní. Výroba technického sněhu není přitom důležitá jen pro samotné lyžařské areály, podle Svrčka je podstatná pro celý turistický ruch v horách. Pokud by sníh na sjezdovkách nebyl, střediska by zela prázdnotou, tisíce lůžek v hotelích a penzionech by zůstaly neobsazené.
Umělé zasněžování používají i téměř všechna střediska v Jeseníkách. „Máme nyní skvělé sněhové podmínky. Nedovedu si představit, že bychom umělé zasněžování neměli. Pokud to má člověk promyšlené a využívá každé možné hodiny, prodlouží se tím sezona minimálně o 25 dnů,“ řekl provozovatel jednoho ze středisek v Petříkově František Kaštyl. Do nákupu sněhových děl investoval kolem šesti milionů až sedmi milionů korun.
