Palestinci sní šedesát let po svém odsunu z území dnešního Izraele, že se jednoho dne vrátí. Jejich naděje je součástí snu Blízkého východu, že stát Izrael je pomíjivou veličinou a zanikne tak, jako zanikla ve středověku křižácká království. Udržela se přes sto let, ale nakonec zanikla a zanechala po sobě pouze impozantní zříceniny křižáckých hradů.
Proti tomuto snu stojí jiný sen o obnově Izraele jako čistě židovského státu, ve kterém se naplní biblická zaslíbení ze starozákonní doby Jozuovy a krále Davida. Proto tolik starostí izraelských politiků o míru populačního přírůstku palestinských Arabů, proto nedávný návrh radikálního izraelského politika, že by měli dostat izraelské občanství všichni Židé na celém světě a naopak o něj přijít všichni nežidovští obyvatelé Izraele.
My jsme dlouhá desetiletí podporovali v rámci sovětského bloku Palestince, teď podporujeme z řady důvodů stát Izrael. Zatím však každý návrh mírového řešení byl zahuben ve jménu snů: snu palestinského, ale občas i snu izraelského. Jicchaka Rabina nezavraždil fanatik islámský, ale židovský. Obávám se, že musí uplynout daleko více času než dalších šedesát let, než obě strany konfliktu vnitřně dozrají k poznání, že sny se ve své původní podobě prostě nesplní.
O autorovi| Miloš Hübner, Trnávka
