Babišovým oznámením vrcholí spor mezi ním a Murínem, kterému nedávno navrhoval, aby rezignoval. Mluvčí vlády Barbora Peterová Aktuálně.cz řekla, že proti šéfovi GIBS již bylo řízení zahájeno a že se celý proces bude řídit zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Murínovi bude umožněno využít všech procesních práv účastníka řízení, dodala mluvčí.
Babiš podle inspekce dříve uvedl, že pokud by Murín odstoupil do konce února, bylo by to bez skandálu. Spor se dostal až na jednání výboru, kterého se vedle Babiše, Sobotky a Murína zúčastnili také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a vrchní žalobci Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan. Státní zástupci ani Murín při odchodu z jednání před novináře nepředstoupili.
Babiš citoval z dokumentů státních zástupců, které vyznívaly vůči Murínovi kriticky. V jednom z nich se podle premiéra mimo jiné píše, že Murín účelově lhal žalobcům v kauze, v níž byl prověřován vysoce postavený policista. „Pan Murín se zpronevěřil všemu, své instituci, kterou řídí, zákonu, služební kázni a služebnímu slibu,“ řekl Babiš. Je podle něho ohrožením demokracie. „Místo aby pomáhal rozkrývat trestnou činnost policistů, tak ji zakrýval,“ řekl premiér. Opět zpochybnil také hospodaření inspekce a její efektivitu.
Sobotka před třemi lety po projednání v bezpečnostním výboru a ve vládě Murína do funkce jmenoval a v minulosti rozhodl, že proti němu navzdory podnětu olomouckého vrchního státního zastupitelství nezahájí kázeňské řízení. „Ve skutečnosti jde o to, že vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny, vláda, která je v demisi, a vláda, v jejímž čele je člověk, který je sám trestně stíhaný, se v tuto chvíli snaží dehonestovat šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů a dosáhnout změny ve vedení jedné z důležitých institucí státu,“ prohlásil k Babišovým krokům Sobotka.
  |
Babiš podle něho začal vést vůči Murínovi diskreditační kampaň, jak o tom informovala inspekce. „Teď jsme v té fázi ostudy. Tohle je vrtěti psem,“ uvedl Sobotka. Babiš naopak Sobotku nařkl z toho, že Murína kryl.
Výbor nakonec vzal vystoupení účastníků jednání na vědomí. Usnesení přijal hlasy sedmi poslanců ANO a jednoho člena SPD, jeden další poslanec SPD se hlasování zdržel. Proti byli dva občanští demokraté a po jednom zástupci Pirátů a STAN. Někteří poslanci vyjádřili obavy, že usnesení napomůže Babišovi k tomu, aby se Murína zbavil. Předseda výboru Radek Koten (SPD) s takovou interpretací nesouhlasil. Výbor se pouze seznámil se skutečnostmi kolem GIBS, uvedl.
Hlavní část jednání výboru nebyla veřejná. Když začal Babiš číst ve veřejné části z dokumentu olomouckého zastupitelství k Murínovi, členové za ODS Pavel Žáček a Jana Černochová a za STAN Vít Rakušan schůzi na protest opustili. „Tohle je opravu nechutné. To jsou 50. léta,“ řekla Černochová. Posléze se ale všichni tři na jednání vrátili. Hned na začátku schůze poslanci debatovali o okolnostech pozvání státních zástupců a o tom, zda je vůbec o čem jednat, když Babiš ani Sobotka nebyli na rozdíl od žalobců zbaveni mlčenlivosti.
Ředitele GIBS jmenuje a odvolává podle zákona premiér na návrh vlády a po projednání v bezpečnostním výboru Sněmovny. Odvolat ho lze pouze, pokud je proti němu zahájeno trestní stíhání nebo po uplynutí pětiletého mandátu. Zproštění výkonu služby je jiný případ. Ze zákona o služebním poměru vyplývá, že člen bezpečnostního sboru může být zproštěn výkonu služby, pokud je podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku. Učinit se to může v případě, že by ponechání podezřelého příslušníka ohrožovalo důležitý zájem služby nebo vyšetřování jeho jednání.
Rozhodnutí o zproštění výkonu služby může skončit i u soudu. Nejvyšší správní správní soud v minulosti vydal rozhodnutí, na jehož základě se mohou příslušníci bezpečnostního sboru domáhat, aby soud přezkoumal, zda byly splněny zákonem stanovené podmínky pro jejich postavení mimo službu.
