Uvedl mimo jiné i to, že bude chtít, aby při vládě vznikl personální výbor, který by po odborné stránce posuzoval nominace do dozorčích a správních rad různých státních a polostátních podniků. Neměl by tedy o nich už rozhodovat jen příslušný ministr.
Pokud jde o služební zákon, který má odpolitizovat a zprofesionalizovat tuzemskou státní správu, koalice bude podle Sobotky prosazovat, aby poslanecké výbory dostaly na jeho projednání devadesátidenní, tedy o 30 dnů delší než standardní lhůtu.
Cílem je podle něj mít ve finále kvalitní normu, která bude moci plně nabýt účinnosti od ledna 2015. V prvním čtení má dolní komora návrh služebního zákona projednat už 21. ledna, výbory se předlohou podrobně zabývají až po prvním čtení.
Služební zákon jako podmínka?
Projednání novely služebního zákona aspoň v prvním čtení stanovil prezident Miloš Zeman jako podmínku pro jmenování nové vlády vzešlé z voleb a tvořené ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Nový služební zákon od členů kabinetu nevyžaduje lustrační osvědčení, které by měl šéf hnutí ANO Andrej Babiš asi problém získat - na Slovensku je totiž veden jako agent StB. Babiš se kvůli tomu soudí se slovenským Ústavem paměti národa a tvrdí, že s StB nespolupracoval.
Služební zákon má Česká republika sice už od roku 2002, jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Normu od Česka požaduje i EU. Ve Sněmovně leží novela tohoto zákona z pera poslanců ČSSD. Rusnokova vláda k ní sice přijala negativní stanovisko, místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka však už dříve řekl, že trojkoalice připravuje rozsáhlé změny, které do ní vloží během dalšího projednávání.
Pozice státního tajemníka
Zákon mimo jiné počítá s vytvořením pozice generálního ředitele státní služby. Podle Sobotky by měl mít sedmiletý mandát, vybere ho vláda, odvolatelný bude jen z vážných důvodů a možná jen s kontrasignací prezidenta. Jeho úkolem bude dohlížet na státní úředníky.
Předpokládá se i vznik pozice státního tajemníka jmenovaného generálním ředitelem státní služby; státní tajemník by měl být na každém ministerstvu hranicí mezi politickou a úřednickou částí úřadu. Nová koalice chce, aby ministerstva měla stálé odborné náměstky. Odpovídali by ministrovi a vládě za odbornou část práce ministerstva. Vzejít mají z výběrového řízení, přičemž ve výběrové komisi by byli státní tajemník, zástupce generálního ředitelství státní správy, ministr a jím pověřený zástupce. Vliv politiků na personální změny by tak byl podstatně omezen.
"Podívat se" na Rusnokův kabinet
Sobotka v televizi Prima řekl, že budoucí generální ředitel státní služby musí být úředník s dostatečnými zkušenostmi, jeho kariéra nesmí být spojena s některou politickou stranou a musí mít autoritu vůči úředníkům i ministrům. Konkrétní jméno neuvedl. Vybrán by měl být letos.
Konkrétně se nevyjádřil ani k personálním změnám provedeným ministry dosluhující vlády. Podle něj se ale jeho nový kabinet bude muset "podívat" na to, jestli šlo o jmenování odborníků do různých pozic "tak, jak to vláda říkala, anebo jestli to bylo důsledkem nějakého klientelismu".
Celkovou transformaci potřebuje Ředitelství silnic a dálnic, řekl Sobotka na dotaz, jak hodnotí nedávné odvolání ředitelky kontroly kvality staveb Miloslavy Pošvářové. Pošvářovou odvolal generální ředitel ŘSD Pavel Kočica, prý nekomunikovala s vedením a neodevzdala výsledky kontrolních vrtů na D47 (VÍCE ČTĚTE ZDE). Odvolaná ředitelka stála v čele komise, která připravovala podklady pro soudní pře se stavební společností Eurovia týkající se zvlněné ostravské dálnice. Pošvářová se netajila nelibostí s kroky současného vedení ŘSD i ministerstva dopravy. Podle Sobotky asi "někomu šlápla na kuří oko", bude to ale podle něj muset zjistit až nový ministr dopravy.
