Dostalo se mu zdvořilého odmítnutí. „Mohu potvrdit, že mé jméno figuruje v seznamu, který členové ČSSD posílají panu premiérovi. Jsem mezi těmi třemi jmény, která se v médiích objevila – Milan Štěch, Lubomír Zaorálek a já. Těší mne to, je to velice milé, je to velká pocta, ale myslím si, že u toho to také zůstane. Kandidátem se stává ten, kdo s kandidaturou souhlasí, a já jsem nic takového nevyjádřil,“ sdělil LN Středula. Přednější je pro něj obhájit v dubnu příštího roku pozici předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů. „Misi, kterou započal v konfederaci, považuje za důležitější, není jen na jedno volební období a chtěl by ji dokončit,“ dodala k tomu mluvčí ČMKOS Jana Kašparová s tím, že Středula není členem ČSSD a nikdy nebyl ani v žádné jiné straně.
Sociální demokraté otevřeli vážně míněnou debatu, že postaví vlastního kandidáta na Hrad, v reakci na chování Miloše Zemana během ústavní krize. Prezident se v tahanici o odvolání Andreje Babiše vymezil jednoznačně proti Sobotkovi. Tím proti sobě popudil i ty straníky, kteří dosud lnuli spíš ke svému někdejšímu předsedovi.
Poté, co si Středula zvolil pokračování v odborech, zůstává prozatímní výběr mezi Štěchem a ministrem zahraničí Zaorálkem. První disponuje podobnou devízou jako Středula, i Štěch se do politiky rekrutoval z odborářského prostředí. Víc plusů má ale Zaorálek. Jeho rétorický styl je výraznější, dovede navázat debatu s lidmi na náměstích i v rámci vrcholně intelektuálních debat s levicovými teoretiky. ČSSD chce o tom, jestli do bitvy proti Zemanovi pošle vlastního člověka, rozhodnout nejpozději po říjnových sněmovních volbách.
