Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Na Staroměstském náměstí začala rychlá obnova Mariánského sloupu, podle magistrátu načerno. Večer musí zmizet

Česko

  11:51aktualizováno  14:18
PRAHA - Akademický sochař Petr Váňa a jeho spolupracovníci ve středu na Staroměstském náměstí v Praze začali s obnovou Mariánského sloupu, který v roce 1918 svrhl dav, protože v něm spatřoval symbol habsburské monarchie.

Mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková řekla, že na daném místě nevydali žádné povolení k záboru veřejného prostranství. foto:  Petr Topič, MAFRA

HALÍK: Boj o mariánský sloup. Žabomyší války je užitečné sledovat s odstupem

Váňa na místě řekl, že sloup má platné stavební povolení, které nicméně brzy vyprší, což ho přimělo k akci. Neměl však vyřízený zábor místa, takže se dopustil přestupku a do středečních 18.00 musí místo vrátit do původního stavu. Poté si plánuje zajistit od Prahy 1 potřebná povolení a stavbu znovu zahájit.

O obnově sloupu se vedou diskuse od začátku 90. let, naposledy pražské zastupitelstvo v roce 2017 s umístěním kopie vyjádřilo nesouhlas. Podle Váni nicméně zastupitelstvo jako samospráva nemůže zasahovat do výkonu státní správy, která již stavbu v roce 2017 povolila.

Váňa se spolupracovníky ve středu odstranili dlažební kostky, a odhalili tím desku, která připomíná bývalé umístění sloupu. Dále měli v plánu odstranit vrstvu hlíny, protože v době, kdy tam sloup stál, bylo náměstí položeno zhruba o půl metru níže. Staveniště mělo zhruba sedm krát sedm metrů a bylo oploceno kovovými zábranami s vyobrazením sloupu a kopiemi úředních dokumentů. 

„Udělali jsme tady staveniště jenom na tom místě, kde bude stát sloup, protože máme platné stavební povolení, ale nemáme vjezd, takže děláme vše ručně,“ řekl Váňa poté, co s kolegy vyndal dlažební kostky. Z místa je chtěl odnášet ručně a stejně tak přinášet materiál.

Předpokládá se, že vznikla škoda vyšší než 5000 korun.
Situaci už na místě řeší městští strážníci, kteří zavolali i svoje státní...

Mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková řekla, že na daném místě TSK nevydala žádné povolení k záboru veřejného prostranství. Stejně se vyjádřil radní Prahy 1 David Skála (Praha 1 Sobě) za městskou část. Váňa řekl, že s TSK jednal a domluvil se, ale zatím nebyla uzavřena smlouva. „Tím se to zadrhlo,“ řekl. Váňa a jeho tým se tak dopustili přestupku, protože i přes platné stavební povolení je začátek stavby nutné předem nahlásit. Městští strážníci sochaři přikázali místo uvést do původního stavu, což podle svých slov učiní. Dodal, že následně si ale co nejdříve potřebný zábor zajistí a s obnovou sloupu opět začne.

Se sochařem zahájí radnice Prahy 1 správní řízení. Zda a jakou pokutu případně dostane, zatím není jasné. „Budeme postupovat podle správního řádu,“ řekl vedoucí odboru dopravy Prahy 1 Ludvík Czital. Povolení, v případě souhlasu dotčených úřadů, podle Czitala úředníci zpravidla vyřeší do měsíce.

Stoupenci obnovení, sdružení ve Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu, považují vztyčení sloupu v 17. století za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné umělecké dílo, od kterého se odvíjelo barokní sochařství v Čechách. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Obě skupiny se chodí opakovaně přít a předkládat své petice na pražské zastupitelstvo.

Mariánský sloup

  • Jedno z prvních výrazných barokních děl v Praze vztyčili na Staroměstském náměstí 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli památník protireformačního katolicismu.
  • Sloup vznikl za přispění habsburského císaře Ferdinanda III. (1608 až 1657) jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání, při kterém se vyznamenala řada obyvatel Starého i Nového Města Pražského. Nechybělo na něm ale ani alegorické zobrazení vítězství katolické spravedlnosti nad reformačními kacířskými bludy.
  • Pokusy o odstranění sloupu se vyskytly už v 19. století, osudným se mu ale stal až vznik Československé republiky. Při návratu demonstrantů z tábora lidu na Bílé hoře 3. listopadu 1918 (výročí bělohorské porážky připadalo na 8. listopad) ho strhli především žižkovští občané za pomoci tamních hasičů. Jedni údajně tahali za lano, druzí je s holemi v rukou jistili před hněvem zejména místních obyvatel, kteří vyběhli z domů a šli sloup bránit. Nešlo o spontánní výbuch lidového hněvu, ale o načasovanou akci, jakýsi happening bohémy kolem Franty Sauera, souputníka Jaroslava Haška.
  • Mariánský sloup, třetí svého druhu ve střední Evropě (po Římu, Mnichově a Vídni), byl přitom důležitým prvkem Staroměstského náměstí, už díky téměř šestnáctimetrové výšce. K jeho rozměrům i umístění komponoval začátkem 20. století Ladislav Šaloun svůj pomník Jana Husa, který je nízký a plochý a vytvářel tak protiklad k vysokému a štíhlému sloupu. Díla se v podstatě vyvažovala i ideologicky.
  • O návrat pomníku usilují od roku 1990 členové Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu (SOMS). V roce 1993 zasadili do dlažby nový základní kámen a před 16 lety představili dokončenou sochu Panny Marie od sochaře Petra Váni. Nový sloup se skládá z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun.
  • Projekt obnovy sloupu, který si vyžádá asi čtyři až pět milionů korun a je financován především dary, má řadu odpůrců. Sloup je mnohdy stále chápán jako monument protireformačního katolicismu. Jsou i hlasy proti tomu, aby pomník stál v blízkosti místa, kde bylo 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů, reprezentantů nekatolického stavovského odboje.
Autor: