Co prohlásil prezident o Romech„Rozhodně nejsem přítelem komunismu, ale za komunismu Romové museli pracovat. A většinou pracovali jako kopáči, a když odmítli pracovat, byli označeni za osobu práce se štítící a šli do vězení,“ prohlásila hlava státu v obci Kojetín na debatě s občany. Desítky Romů na sociálních sítích reagovaly svými fotografiemi z práce, kterými se pokoušely prezidentova tvrzení vyvrátit. „Na základě mých návštěv v takzvaných vyloučených lokalitách jsem dospěl k názoru, který mně sdělovali starostové a další komunální představitelé, že 90 procent Romů v těchto oblastech nepracuje. Jsem rád, že jsem dostal fotografie oněch deseti procent, a děkuji za ně,“ vzkázal jim přes média v pátek Miloš Zeman. |
Lidovky.cz: Mají výroky Miloše Zemana (viz box Co prohlásil prezident o Romech) oporu ve statistikách a výzkumech?
Výzkumů na toto téma příliš není, jelikož je složité je dělat. Vycházím ze tří zdrojů, jedním z nich je výzkum MIDIS, který provádí agentura FRA EU, která prováděla výzkum mezi romskou menšinou v různých státech Evropy v roce 2014. Z tohoto výzkumů nepřímo vyplývá, že poměr mezi nezaměstnanými a zaměstnanými Romy je zhruba 1:1. Když se k tomu navíc započítají ti pracující na černo nebo přes brigády, tak se počet pracujících Romů určitě přehoupne přes polovinu. Teď jsme navíc o dva roky dál, kdy je zaměstnanost ještě vyšší. Takže expertní odhad podílu nepracujících Romů se pohybuje mezi 25 až 40 %.
Lidovky.cz: Co výzkumy sociálně vyloučených lokalit, kde je situace nejhorší?
Takový výzkum proběhl v roce 2011. Tam je pochopitelně podíl pracujících menší, pracovně aktivních bylo mezi ekonomicky aktivními (zahrnuje i nezaměstnané - pozn.red.) Romy 43 procent, i když část z toho byly nárazové práce a brigády. V těchto vyloučených lokalitách žije třetina až polovina všech českých Romů, nezaměstnanost je tam určitě vyšší než ve zbytku republiky. Ale poměr 10 procent pracujících a 90 procent nepracujících, jak tvrdí Miloš Zeman, tam určitě není.
Prezidentovo prohlášení je projevem nenávisti, ohradilo se romské centrum proti Zemanovým výrokům |
Lidovky.cz: Je to ze strany prezidenta vědomá dezinformace?
Nechci spekulovat, jestli to dělá schválně, ale existují odhady, že v nejvíce sociálně vyloučených lokalitách chudých krajů je nezaměstnanost mezi Romy až okolo 90 procent. Jenže takové číslo naprosto nereprezentuje zbytek ČR. Samozřejmě dá se namítnout, že i 35 až 40 % nezaměstnaných je pořád vysoké číslo. V lokalitách jako Šluknov, Jirkov či Chánov je pracovní aktivita mezi Romy minimální, ale v bohatších regionech, kde bydlí třeba na ubytovnách, je naopak většinová.
Že fackování Romů v práci za komunismu fungovalo? Zeman zhoršuje etnické napětí, říká politolog |
Lidovky.cz: Vyloučené lokality mají ale problémy samy o sobě, nejde jen o Romy.
Data ukazují, že hodně záleží na vzdělání. Například to, jestli jste vyučený, bylo mnohem důležitější, než jestli jste Rom, nebo ne. Zkresluje to pak to malé číslo pracovní aktivity mezi Romy, v těchto regionech obecně totiž nemají tak vysoký podíl lidí s alespoň středoškolským vzděláním. Navíc na jedno pracovní místo tam připadá pět až šest nezaměstnaných, takže práce se shání opravdu těžce. Takže i pokud nejste Rom, ale nemáte vzdělání, vaše šance na pracovní zařazení je dost malá. Výroky Miloše Zemana tyto skutečnosti zastiňují, jejich řešení je přitom mnohem důležitější.
Sociolog Daniel Prokop.
Lidovky.cz: Český prezident je do éteru vypustil těsně před volbami. Komu v nich mohly pomoci?
Nepřeceňoval bych váhu Zemanových výroků, ačkoliv nevím, nakolik o tom referovala hlavní média. Rozhodně bych ale nechtěl prezidentovi vnucovat úmysl ovlivnit volby. Nicméně pravda je, že v chudých regionech, kde je velká nezaměstnanost a problémy s exekucemi, jsou úspěšnější strany, které vyzývají k přehodnocení polistopadového vývoje České republiky. Mezi ně se řadí KSČM, SPD a další. Takovým stranám to určitě pomoci může.
Lidovky.cz: Vezou se politici na vlnách protiromských nálad, nebo je sami vytvářejí?
Oboje se spolu snoubí, opět musím říct, že záleží na konkrétních zkušenostech lidí. Například lidé z Vršovic vědí, že velká část dělníků, kteří opravili tramvajové linky, silnice a chodníky, byli Romové. Hodně záleží, jestli společenská nespokojenost vyvěrá ze zdola, nebo je to téma nastavované ze shora. Typicky je velký rozdíl mezi tím, jak lidé Romy vnímají ve své obci a jak ve zbytku republiky. Zatímco ve své obci je vidí jako zásadní problém 50 až 60 % lidí, v rámci zbytku republiky už ale 90 procent. Čili je vidět, že celonárodní vnímaní tohoto problému je mnohem horší. Když pak mají pozitivní zkušenost s Romy, vnímají to jako výjimku. Negativní zkušenost je pro ně naopak potvrzením celospolečenských nálad.
Snímky pracujících Romů jsou iniciativou jen desetiny romské populace, míní Zeman |
Lidovky.cz: Nakolik výroky politiků hýbou náladami ve společnosti například ve vztahu k Romům?
My z dat CVVM víme, že vztah k Romům je v české společnosti dlouhodobě negativní, během ekonomické krize se ale ještě zhoršil. Od roku 2013 se zase začal mírně zlepšovat. Nejpodstatnější rozdíl byl ale mezi lidmi, kteří byli také chudí, ale v bezprostředním okolí Romů nežili, u těch se postoje k romské menšině během krize výrazně zhoršily. Ti čerpají z příběhu, že Romové jako skupina požívají ekonomické výhody oproti běžné populaci. Mezi Čechy například převládá názor, že Rom v Česku snáze sežene bydlení. Jenže z výzkumu CERGE jasně vyplynulo, že pokud se ozvete na inzerát na bydlení pod romským jménem, vaše šance na úspěch se výrazně snižuje, než když máte běžné české jméno. Objektivně je tedy pro ně těžší bydlení sehnat. Když tedy politici vypouštějí takové výroky, jako Miloš Zeman, snaží se o větší polarizaci, o zvětšení vzdáleností mezi menšinou a většinovou společností.
ZVĚŘINA: Prezident nenávisti. Miloše Zemana v urážení nikdo netrumfne |
Lidovky.cz: Existuje podle vás cesta k řešení romské problematiky v Česku?
Jedná se například o reformu oddlužení, která by značně pomohla pracovní aktivitě. Také předškolní vzdělávání je důležitý faktor. Z našich výzkumů vyplývá, že dítě, které jím projde, má později díky lepším výsledkům ve škole vyšší šanci najít si práci. Zase se ale vracíme k ochotě většinové společnosti a distancí mezi ní a tou kterou konkrétní menšinou. Můžeme být samozřejmě k sociálně vyloučeným skupinám kritičtí, ale je nutné uvědomit si, jakou jim dáváme motivaci. Speciálně Rom je často posuzován ne podle svých individuálních dovedností, ale podle své etnicity. Například běžný Čech má potenciální ekonomický výnos z dokončené střední školy vyšší než Rom se stejným vzděláním. Ten totiž ví, že bude stejně posuzován podle svého původu. To je největší problém rasismu - blokuje individuální motivaci.
  |
Lidovky.cz: Převažuje ve společnosti ve vztahu k Romům nějaký trend?
Mírně se zlepšuje, ale výrazný trend momentálně neexistuje. Postoje lidí jsou spíše latentní, občas se přelijí do nějaké formy extremismu. Když se lidí ptáte spontánně, jaké jsou hlavní problémy ČR, soužití s Romy mnoho lidí neuvede. Na sociálních sítích se naopak tento motiv objevuje velmi často, probíhá tam tzv. homologie - na negativní zkušenosti lidí reagují opět jen lidé s podobnými negativními zkušenostmi a ti s pozitivními mlčí. Jinak se postoje výrazněji nemění. Čím bohatší je region, tím více ustupuje problémové soužití s minoritami do pozadí.
Lidovky.cz: Souvisí vztah české společnosti k Romům se vztahem k imigrantům?
Spojují je jisté tendence jako společenská uzavřenost, tíhnutí k autoritářství, volání po větším pořádku ve společnosti nebo také obava z ekonomické nestability vyvolané skupinou žijící na úkor většinové společnosti. Romské téma se s tím imigračním prolíná i v ochotě dehumanizovat menšiny, což vyplývá z našeho loňského výsledku. Nejsilnější jsou tyto tendence u imigrantů z muslimských zemí a právě u Romů, tyto dvě skupiny řada Čechů nevnímá jako plnohodnotné lidi.
