Sobota 21. května 2022, svátek má Monika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Solární boom už mohl dávno skončit

Česko

Obnovitelné zdroje chceme podporovat jen dočasně, než budou konkurenceschopné a obejdou se bez dalšího zvýhodňování, říká v rozhovoru pro Lidové noviny náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Opatření proti solárním elektrárnám mohlo přijít o rok dříve, pokud by nepadla Topolánkova vláda, dodává.

* LN Ministerstvo průmyslu a obchodu v posledních měsících spustilo doslova smršť změn zákonů a vyhlášek týkajících se energetiky, hlavně oblasti obnovitelných zdrojů. Není těch změn již zbytečně mnoho?

Vpodstatě jich není zase tak mnoho. Jde o Národní akční plán, který máme za úkol předložit Evropské komisi, a řadu novel týkajících se výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Víme, že navržené změny čeká bouřlivá diskuse v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Standardně trvá tak tři čtvrtě roku, než nová legislativa vstoupí v platnost. Výjimku představuje rychlá novela zákona o výrobě z obnovitelných zdrojů, která „hasí požár“ související s výstavbou fotovoltaických elektráren. Ta má zamezit dalším spekulacím. Víme, že majitelé fotovoltaických elektráren bez souhlasu s připojením do distribuční soustavy chtějí elektrárny využívat jakoby pro vlastní spotřebu, a následně budou požadovat příspěvky od státu.

* LN V Národním akčním plánu mne zaujalo, že zde vůbec do roku 2020 nepočítáte s výstavbou geotermálních elektráren ani vodních elektráren střední velikosti. Investoři přitom chystají řadu takových projektů...

Na základě všech možných podkladů včetně zprávy Pačesovy energetické komise a zprávy oponentní komise jsme vytvořili představu o tom, co může reálně vzniknout. Velmi poctivě jsme zjišťovali potenciál využití biomasy a vodních zdrojů, také jsme se zabývali využitím geotermální energie. Pokud při další diskusi zjistíme, že predikce nejsou přesné, můžeme je upravit. Navíc jsme podle pravidel Evropské unie povinni každé dva roky vyhodnotit naplňování akčního plánu. Pokud se ukáže, že potenciál například geotermální energie tady je, tak plán změníme. Příprava projektů trvá minimálně dva až tři roky, takže není problém trend zachytit.

* LN Výstavbu nových vodních elektráren nad jeden megawatt výkonu tedy nepovažujete za reálnou?

Když jsme vypořádávali připomínky k Akčnímu plánu, investoři nám říkali: Je to podmíněno tím, že dostaneme souhlas. Investoři jsou blokováni podniky spravujícími povodí, které jim elektrárny již několik let odmítají povolit. Je to nejen otázka podpory, ale i našeho přístupu k Bruselu. Když budeme v Akčním plánu stavět „vzdušné zámky“, které poté nesplníme, ztratíme důvěru.

* LN Společnosti podnikající v oboru kritizují i to, že Národní akční plán stanovuje horní limity růstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů...

Zastropování má sloužit k tomu, aby se nám některé druhy obnovitelných zdrojů nevyvíjely živelně. Pokud se skutečný vývoj od plánu odchyluje, je třeba vyhodnotit, jestli je to dobře, nebo špatně z hlediska životního prostředí i dopadu na ceny elektřiny. Jestliže Energetický regulační úřad vyhodnotí, že cíle dané Akčním plánem byly splněny, přestane poskytovat podporu pro nové elektrárny. Investoři je mohou dále stavět, ale nedostanou na ně jakoukoli podporu od státu.

* LN Neobáváte se toho, co na podobné opatření řekne Evropská komise?

Původní myšlenka byla taková, že obnovitelné zdroje, které ještě nejsou konkurenceschopné, podporujeme proto, aby se během 15 nebo 20 let staly konkurenceschopnými a nepotřebovaly další podporu od státu. Národní akční plán jde této myšlence naproti. Navíc stát nepodporuje obnovitelné zdroje jen zvýhodněnou výkupní cenou. Distribuční společnosti mají povinnost vykoupit elektřinu z obnovitelného zdroje v plném rozsahu. Podobnou jistotu majitelé třeba uhelných elektráren nebo tepláren nemají.

* LN Když jsme u otázky přednostního výkupu elektřiny z obnovitelného zdroje, neplánujete jej do budoucna zrušit?

Evropská legislativa nám neumožňuje nic jiného než přednostní výkup zachovat. Druhá věc je, že v novém zákoně přesouváme povinnost výkupu z distribučních společností na takzvaného povinného vykupujícího. Výrobce tedy uplatní všechnu energii, ale za jiných podmínek. Nově výrobce získá takzvaný zelený bonus a k tomu aktuální tržní cenu elektřiny, která ve výjimečných případech může nabýt i záporné hodnoty. Chceme tak výrobce donutit k tomu, aby v situaci, kdy cena elektřiny bude záporná, omezili produkci.

* LN Dá se říci, čí je to vina, že vyroste tolik fotovoltaických elektráren a elektřina kvůli nim v příštím roce výrazně podraží? Je to vina politiků, že včas nezměnili zákony, nebo distributorů, že včas nezastavili vydávání povolení pro připojení solárních panelů do sítě? Nebo nikdo nemohl předvídat dopředu, že ceny solárních panelů prudce klesnou?

Viníka těžko najdete. Je to dáno kumulací všech vlivů, které jste uvedl. Základem problému bylo nešťastné znění zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, kdy stát mohl každý rok snížit cenu elektřiny maximálně o pět procent. Novelu zákona jsme měli připravenou již loni na jaře, ale v té době padla Topolánkova vláda, nastala politická nestabilita a nová vláda se ke schválení novely dostala až v září. Dalším problémem bylo, že schvalování v Poslanecké sněmovně trvalo šest měsíců.

* LN Jak daleko jste s prací na návrzích, které mají omezit dopad solárních elektráren na ceny elektrické energie?

Vytváříme jisté struktury, jako je například monitorovací výbor. Vzniknou pracovní skupiny, které se budou zabývat jednotlivými návrhy, jakým způsobem by šlo zmírnit nebo kompenzovat dopad na spotřebitele elektřiny, ať se jedná o průmyslový podnik, nebo domácnost. Možných řešení je dostatečné množství, ale zásah do daňové soustavy vždy vyvolá reakci jinde. Rozhodovat bude možné až na základě relevantních dat. Odhady dopadu na ceny elektřiny se pohybují od pěti až do zhruba dvaceti procent. Až s blížícím se koncem roku budeme vědět, jaký dopad to bude mít.

* LN Kolik by platili přímo zákazníci a kolik by dorovnal stát?

Abychom zmírnili dopad na firmy a domácnosti, uvažujeme o tom, že by z příspěvku na obnovitelné zdroje platili 200 až 300 korun za megawatthodinu. Zbývajících odhadem 300 korun za megawatthodinu chceme získat jinými způsoby.

* LN Mezi nejméně kontroverzní návrhy patří využití peněz, které stát získá prodejem emisních povolenek...

Výnos z povolenek je jedním z možných nástrojů, ale až od roku 2013. Nepokryjeme jím platby za roky 2011 a 2012.

* LN Můžete uvést konkrétně i další zvažovaná řešení?

Na pracovních setkáních padlo asi osmnáct návrhů. Jsou mezi nimi opatření týkající se daní spojených s elektřinou, zrušení pětiletých daňových prázdnin nebo přeřazení obnovitelných zdrojů do delších odpisových skupin. Je předčasné mluvit o tom, které mají naději na úspěch.

* LN Dá se již v tuto chvíli odhadnout, kolik fotovoltaických elektráren v České republice do konce tohoto roku vyroste a jaký dopad na ceny elektřiny to bude mít? Předchozí odhady se výrazně liší.

Dokud nevíme, kolik solárních elektráren se postaví, nemůžeme regulovat. Každý používá odhady, které se mu hodí. Distributoři se drží horní hranice, a společnosti investující do fotovoltaických elektráren té spodní. Pravda bude zřejmě někde uprostřed. Výsledná hodnota se zřejmě bude blížit 1400 megawatt výkonu, ale konečný stav budeme znát až na přelomu roku.

* LN Kompenzace části nákladů na obnovitelné zdroje bude platit již od počátku příštího roku? Nebo ji zavedete až v průběhu roku?

Čím více se budeme blížit konci roku, výpočty budou přesnější. Na jednáních s ministerstvem financí a regulátorem jsme se shodli, že do měsíce nebo šesti týdnů vybereme opatření, která bude možné použít od 1. ledna příštího roku. Problém to bude tam, kde je nutná změna zákona. Zde nebude možné uvedený termín stihnout.

Viníka (solárního boomu) těžko najdete. Základem problému bylo nešťastné znění zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie.

***

ENERGETIKA JE JEHO OSUD

Tomáš Hüner (51) * Vystudoval Fakultu strojní na VUT v Brně. * V letech 1984 až 1994 pracoval v Elektrárně Dětmarovice a své působení zakončil na pozici náměstka ředitele pro výrobu. * V letech 1994 až 2002 vedl jako generální ředitel Severomoravskou energetiku, následně pracoval pro poradenskou firmu AP&P. * Od roku 2004 do roku 2006 zastával funkci ředitele skupiny ČEZ v Bulharsku. * V září 2006 se stal náměstkem ministra průmyslu a obchodu, odpovědnost má za sekci průmyslu a energetiky.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou
Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou

Trápí vaše miminko opruzeniny, odřeniny od plenek, zarudlá místa, ekzémy a suchá pokožka po koupeli? Otestujte s námi zdarma léčivou mast od...